AMD Godavari přijdou už v květnu, Zen se ukázal
29.4.2015, Jan Vítek, aktualita
Aktualizováno: Dle Digitimes by společnost AMD měla už na konci příštího měsíce, tedy v květnu, představit novou řadu APU s kódovým označením Godavari. Vedle toho se také objevilo schema připravované architektury Zen.
AMD Godavari jsou APU známá jako Kaveri Refresh, čili jde o nové modely desktopových procesorů s výkonnou grafikou, které by měly dorazit na konci května. Využít mají aktualizovaná procesorová jádra Excavator a grafickou architekturu Graphics CoreNext 1.2, ovšem nemůžeme předpokládat, že půjde o nějaký výrazný posun z hlediska výkonu. Však je zřejmé, že půjde o čipy vyráběné stále 28nm procesem, které jsou určeny do již dlouho existujících desek s paticí FM2+. Je tak jisté, že jsou určeny pro paměti DDR3 a s nimi nemůžeme očekávat v podstatě žádný nárůst výkonu integrované grafiky, neboť už Kaveri jsou paměťmi DDR3 výrazně limitovány. AMD plánuje své Godavari postavit proti levným či mainstreamovým procesorům Intel Core generace Broadwell.
Počkat si tak musíme na další generaci, která by už měla využít 14nm výrobní proces a také paměti HBM, jež problém s nedostatečnou propustností odsunou v dál. Přijít mají ovšem až v roce 2016 v podobě čipů Summit Ridge, jež budou v tom dalším následovány generací Raven Ridge a AMD chce pro jejich výrobu použít 14nm proces, který si GlobalFoundries licencovaly od Samsungu. Letos v září však má přijít na trh nová čipová sada, do níž chce AMD integrovat kontroler pro USB 3.1 od ASMedia.
Co se týče architektury Zen, ta je vyvíjena jako nástupce právě pro Excavator a půjde o velký návrat k původnímu designu, čímž AMD zavrhne léta vyvíjenou architekturu Bulldozer s dvoujádrovými moduly. Zen se tak bude více podobat architektuře Stars, kterou AMD použilo u své úspěšné série procesorů Phenom. Jde tedy o monolitickou architekturu, kde již nejsou rozděleny jednotky decode pro rozpoznání instrukcí a také Integer Scheduler (IS) pro obsluhu jednotek pro výpočet v celých číslech. Ten má k dispozici celkem šest pipeline, přičemž dříve to byly dva IS po čtyřech pipeline. Jednotky FMAC (fused-multiply accumulate) budou také dvě, ale už 256bitové, přičemž L2 cache už nebude muset být vzhledem k takovéto architektuře sdílená a její kapacita by měla být 512 kB. Bulldozery přitom mají 2 MB L2 cache na modul, takže je zřejmé, že i v tomto ohledu bude Zen mnohem jednodušší a více se přiblíží procesorům Intel Core, které mají na jádro 256 kB L2 cache.
Aktualizace: Nyní se můžeme podívat také na další slide z prezentace, z nějž vyplývá, že základní verze procesorů Zen mají mít čtyři jádra. AMD tedy mluví o čtyřech jádrech, které vytvoří jednotku sdílející L3 cache s kapacitou 8 MB. Tyto jednotky ale mohou být kombinovány, takže výsledný procesor by mohl mít 8, 12 nebo možníá i více jader, přičemž pro propojení jednotek se počítá se zvláštním vysokorychlostním rozhraním. Výhodou pak bude to, že jednotlivé části bude možné vypínat z důvodu energetických úspor.
Na rozdíl od aktuální architektury firmy Intel tak procesory AMD "Zen" nebudou moci mít v podstatě libovolný počet jader, které mohou sdílet hlavní cache, čili L3, neboli Smart cache. Například Haswell-E mají 8 jader sdílejících 20 MB paměti a Haswell-EX dokonce 18 jader a 45 MB cache. V případě Zenu to tedy budou násoby 4 jader a 8 MB L3 cache, ale důležité je, že opět půjde o samostatná procesorová jádra, která nebudou krom L3 cache sdílet nic jiného. Teoreticky by pak mělo být možné některá procesorová jádra deaktivovat, aby AMD mohlo vyrábět i low-endové procesory třeba se dvěma jádry.
Zůstává otázka, jak chce AMD s touto architekturou naložit, a tedy i to, zda bude vyrábět třeba hi-endové desktopové procesory s 8 jádry, 16 MB L3 cache a bez integrované grafiky, zato s mnoha linkami rozhraní PCI Express pro připojení samostatných grafických karet. Stejně tak není jasné, zda nástup Zenu přežijí alespoň jeden z aktuálních socketů. Klíčovým předpokladem úspěchu je ale to, aby byly se svým 14nm procesem připraveny GlobalFoundries, což zatím vypadá nadějně. Blízko jeho spuštění je především newyorská továrna Fab 8.
Zdroj: techPowerUp
Počkat si tak musíme na další generaci, která by už měla využít 14nm výrobní proces a také paměti HBM, jež problém s nedostatečnou propustností odsunou v dál. Přijít mají ovšem až v roce 2016 v podobě čipů Summit Ridge, jež budou v tom dalším následovány generací Raven Ridge a AMD chce pro jejich výrobu použít 14nm proces, který si GlobalFoundries licencovaly od Samsungu. Letos v září však má přijít na trh nová čipová sada, do níž chce AMD integrovat kontroler pro USB 3.1 od ASMedia.
Co se týče architektury Zen, ta je vyvíjena jako nástupce právě pro Excavator a půjde o velký návrat k původnímu designu, čímž AMD zavrhne léta vyvíjenou architekturu Bulldozer s dvoujádrovými moduly. Zen se tak bude více podobat architektuře Stars, kterou AMD použilo u své úspěšné série procesorů Phenom. Jde tedy o monolitickou architekturu, kde již nejsou rozděleny jednotky decode pro rozpoznání instrukcí a také Integer Scheduler (IS) pro obsluhu jednotek pro výpočet v celých číslech. Ten má k dispozici celkem šest pipeline, přičemž dříve to byly dva IS po čtyřech pipeline. Jednotky FMAC (fused-multiply accumulate) budou také dvě, ale už 256bitové, přičemž L2 cache už nebude muset být vzhledem k takovéto architektuře sdílená a její kapacita by měla být 512 kB. Bulldozery přitom mají 2 MB L2 cache na modul, takže je zřejmé, že i v tomto ohledu bude Zen mnohem jednodušší a více se přiblíží procesorům Intel Core, které mají na jádro 256 kB L2 cache.
Aktualizace: Nyní se můžeme podívat také na další slide z prezentace, z nějž vyplývá, že základní verze procesorů Zen mají mít čtyři jádra. AMD tedy mluví o čtyřech jádrech, které vytvoří jednotku sdílející L3 cache s kapacitou 8 MB. Tyto jednotky ale mohou být kombinovány, takže výsledný procesor by mohl mít 8, 12 nebo možníá i více jader, přičemž pro propojení jednotek se počítá se zvláštním vysokorychlostním rozhraním. Výhodou pak bude to, že jednotlivé části bude možné vypínat z důvodu energetických úspor.
Na rozdíl od aktuální architektury firmy Intel tak procesory AMD "Zen" nebudou moci mít v podstatě libovolný počet jader, které mohou sdílet hlavní cache, čili L3, neboli Smart cache. Například Haswell-E mají 8 jader sdílejících 20 MB paměti a Haswell-EX dokonce 18 jader a 45 MB cache. V případě Zenu to tedy budou násoby 4 jader a 8 MB L3 cache, ale důležité je, že opět půjde o samostatná procesorová jádra, která nebudou krom L3 cache sdílet nic jiného. Teoreticky by pak mělo být možné některá procesorová jádra deaktivovat, aby AMD mohlo vyrábět i low-endové procesory třeba se dvěma jádry.
Zůstává otázka, jak chce AMD s touto architekturou naložit, a tedy i to, zda bude vyrábět třeba hi-endové desktopové procesory s 8 jádry, 16 MB L3 cache a bez integrované grafiky, zato s mnoha linkami rozhraní PCI Express pro připojení samostatných grafických karet. Stejně tak není jasné, zda nástup Zenu přežijí alespoň jeden z aktuálních socketů. Klíčovým předpokladem úspěchu je ale to, aby byly se svým 14nm procesem připraveny GlobalFoundries, což zatím vypadá nadějně. Blízko jeho spuštění je především newyorská továrna Fab 8.
Zdroj: techPowerUp
