AMD odhalilo monstrózní APU s 32 CPU a GPU Greenland
3.8.2015, Jan Vítek, aktualita
Rychlé paměti a pokročilý výrobní proces, to byly hlavní důvody, které firmě AMD bránily v tom, aby plně předvedla potenciál skrývající se v čipech APU. Nyní si připravuje první EHP, čili "Exascale Heterogeneous Processor".
Pokud se podíváme na vývoj APU za posledních několik let, máme tu v podstatě pořád to samé, maximálně čtyři procesorová jádra a grafické jádro, které je u posledních generací limitováno ne svým výkonem, ale propustností pamětí DDR3. Společnost AMD ale již brzy bude mít k dispozici nové výrobní procesy FinFET, a to nejspíše 14nm od Samsungu/GlobalFoundries, přičemž spolupráce s SK Hynix zase přinesla paměti HBM, jejichž druhá generace nabídne oproti GDDR5 už nesrovnatelně vyšší propustnost a také už slušnou kapacitu až 32 GB. To jsou tedy hlavní předpoklady k tomu, aby se konečně objevila APU, jež by mohla konkurovat i kombinaci samostatných CPU a GPU. Pak by rovněž bylo možné, že taková APU budou i spouštěčem, jenž umožní nástup další generace herních konzolí pro televizory s rozlišením 4K. Nebo alespoň konzolí, jejichž výkon umožní hrát hry při srovnatelné kvalitě s PC.
Společnost AMD již poskytla organizaci IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineer) příslušné dokumenty, které popisují chystané APU, pro něž má firma označení EHP, čili Exascale Heterogeneous Processor. Ten by se měl blížit k dnešním APU v tom, že bude obsahovat CPU jádra i výkonné GPU, ale v tom veškerá podobnost končí. Však zde mluvíme o čipu obsahujícím 32 procesorových jader architektury Zen, GPU Greenland, čili to nejlepší z chystané příští generace grafických čipů AMD a pak pomocí 2,5D interposeru připojených osm čipů HBM2 s celkovou kapacitou 32 GB, od nichž můžeme očekávat datovou propustnost 1 TB/s.
Takový čip by měl poskytnout nebývalý výkon a vedle něj budou dnešní nejlepší APU z generace Kaveri a Kaveri Refresh vypadat jako trpaslíci. Ovšem z popisu je také zřejmé, že EHP nemíří ani tak do našich osobních počítačů, jako spíše do serverů a konkrétně segmentu HPC (High Performance Computing). Tam by mohl konkurovat konkurenčním procesorům a akcelerátorům, jako je NVIDIA Tesla nebo Intel Xeon Phi.
Ovšem co se týče výkonu, zde můžeme jen hádat. Zatím se nic neví o tom, jak velká budou procesorová jádra Zen a kolik shaderů bude obsahovat grafika Greenland, nehledě na to, že uvedený diagram čipu nemusí proporčně vůbec odpovídat skutečnosti. Tím samozřejmě myslíme srovnání velikosti CPU jader a celého GPU, však je zřejmé, že na obrázku chybí ještě další nutné součásti APU, jako je cache či paměťový kontroler. Nakonec může všechno být ještě úplně jinak, a to díky použitému křemíkovému interposeru. Ten by totiž mohl umožnit nejen spojení APU s paměťmi HBM2, ale i složení samotného APU z více samostatně vyráběných čipů, ale to je samozřejmě čirá spekulace. Výhodou by ale pak bylo to, že výroba třech menších čipů by byla snažší a výtěžnost vyšší než u jednoho monstra s 32 jádry a hi-end grafickým čipem. Na druhou stranu je tu jejich sestavení a propojení do jednoho celku, což také není snadný proces. Společnost UMC, která to pro AMD zajišťuje v případě GPU Fiji ve své singapurské továrně Fab 12, se však postupně lepší.
Co se týče architektury Zen, pak ta již nebude následovat ve šlépějích Bulldozeru, takže jde o návrat ke klasice. Každé jádro Zen tedy bude mít vlastní 512 kB L2 cache a s ostatními bude sdílet pouze L3 cache, a to 8 MB na 4 jádra. Jeden EHP by tak mohl nést až 64 MB L3 cache. Zen přitom mají být schopny zpracovávat najednou dvě procesová vlákna stejně jako v případě procesorů Intel s Hyper-threadingem. A pak se mluví o podpoře 8 kanálů pro paměti DDR4 s možností připojení až 256 GB na kanál. Nemůžeme ale očekávat, že čipy EHP zavítají i do spotřebitelského sektoru, a to ani ve své očekávané variantě se 16 jádry. Pro nás si AMD chystá asi něco jiného a podstatně jednoduššího a levnějšího.
Zdroj: WCCFtech
Společnost AMD již poskytla organizaci IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineer) příslušné dokumenty, které popisují chystané APU, pro něž má firma označení EHP, čili Exascale Heterogeneous Processor. Ten by se měl blížit k dnešním APU v tom, že bude obsahovat CPU jádra i výkonné GPU, ale v tom veškerá podobnost končí. Však zde mluvíme o čipu obsahujícím 32 procesorových jader architektury Zen, GPU Greenland, čili to nejlepší z chystané příští generace grafických čipů AMD a pak pomocí 2,5D interposeru připojených osm čipů HBM2 s celkovou kapacitou 32 GB, od nichž můžeme očekávat datovou propustnost 1 TB/s.
Takový čip by měl poskytnout nebývalý výkon a vedle něj budou dnešní nejlepší APU z generace Kaveri a Kaveri Refresh vypadat jako trpaslíci. Ovšem z popisu je také zřejmé, že EHP nemíří ani tak do našich osobních počítačů, jako spíše do serverů a konkrétně segmentu HPC (High Performance Computing). Tam by mohl konkurovat konkurenčním procesorům a akcelerátorům, jako je NVIDIA Tesla nebo Intel Xeon Phi.
Ovšem co se týče výkonu, zde můžeme jen hádat. Zatím se nic neví o tom, jak velká budou procesorová jádra Zen a kolik shaderů bude obsahovat grafika Greenland, nehledě na to, že uvedený diagram čipu nemusí proporčně vůbec odpovídat skutečnosti. Tím samozřejmě myslíme srovnání velikosti CPU jader a celého GPU, však je zřejmé, že na obrázku chybí ještě další nutné součásti APU, jako je cache či paměťový kontroler. Nakonec může všechno být ještě úplně jinak, a to díky použitému křemíkovému interposeru. Ten by totiž mohl umožnit nejen spojení APU s paměťmi HBM2, ale i složení samotného APU z více samostatně vyráběných čipů, ale to je samozřejmě čirá spekulace. Výhodou by ale pak bylo to, že výroba třech menších čipů by byla snažší a výtěžnost vyšší než u jednoho monstra s 32 jádry a hi-end grafickým čipem. Na druhou stranu je tu jejich sestavení a propojení do jednoho celku, což také není snadný proces. Společnost UMC, která to pro AMD zajišťuje v případě GPU Fiji ve své singapurské továrně Fab 12, se však postupně lepší.
Co se týče architektury Zen, pak ta již nebude následovat ve šlépějích Bulldozeru, takže jde o návrat ke klasice. Každé jádro Zen tedy bude mít vlastní 512 kB L2 cache a s ostatními bude sdílet pouze L3 cache, a to 8 MB na 4 jádra. Jeden EHP by tak mohl nést až 64 MB L3 cache. Zen přitom mají být schopny zpracovávat najednou dvě procesová vlákna stejně jako v případě procesorů Intel s Hyper-threadingem. A pak se mluví o podpoře 8 kanálů pro paměti DDR4 s možností připojení až 256 GB na kanál. Nemůžeme ale očekávat, že čipy EHP zavítají i do spotřebitelského sektoru, a to ani ve své očekávané variantě se 16 jádry. Pro nás si AMD chystá asi něco jiného a podstatně jednoduššího a levnějšího.
Zdroj: WCCFtech
