GeForce GT 240: reparát z DirectX 10.1
25.11.2009, Petr Štefek, recenze
Posledně jsme si otestovali GeForce GT 220, která nám v rámci ročníku propadla. Dnes se na start staví nový zástupce s podporou DirectX 10.1, schovaný pod označením GeForce GT 240. Oproti minulému modelu se může pochlubit podstatně vyšším výkonem.
Kapitoly článku:
Problém GeForce GT 220 spočívá především v současných cenách, které tuto kartu řadí k takovým tygrům low-endu, jakými jsou GeForce 9600GT nebo Radeon HD 4730. Na posledně jmenované grafické karty nemá GeForce GT 220 ani papírově, ani v reálném měření sil. Výsledky proto dopadly tak, jak dopadnout musely. Recenzent si postěžoval na cenu, výkon a logiku opožděné podpory DirectX 10.1. Kartu zavřel zpátky do krabice a pohádky byl konec. Nicméně ne tak docela. Na pultech se nám objevila další zbrusu nová GeForce, která je podobně jako GT 220 vybavena podporou DirectX 10.1. Nový model nese označení GT 240.
Oproti minule testovanému modelu zde máme takřka dvojnásobné počty výpočetních jednotek, což vypadá velmi slibně. Jádro GT215 je vyráběno pokrokovým 40nm výrobním procesem a v našem případě má 96 stream procesorů, které tikají na frekvenci 1360 MHz, jádro samotné pak na 550 MHz (shadery mají v závislosti na nastavení multiplikátoru zvýšenou frekvenci).
Vše tedy nevypadá až tak zle. Samotný takt jádra je ale poměrně nízký (snad tedy bude alespoň rezerva pro přetaktování). Jako velkou novinku pro Nvidii můžeme uvést využití GDDR5 pamětí a 128-bitovou sběrnici, což jasně naznačuje, že společnost se řadí po bok AMD s produkty ATI, které tuto kombinaci v nižších třídách využívají také (levné a účel to splní).
Deja vu, tak bych mohl shrnout poslední dva odstavce. Ale jak se říká, lepší pozdě nežli později. GeForce GT 240 má ale jeden malý problémek a tím je velmi nízký pixel fillrate, který je způsoben pouhými 8 renderovacími jednotkami. To může být příslovečnou achillovou patou této karty. Když srovnám papírové hodnoty s mnohem starší, a stále velmi dobře sloužící GeForce 9600GT, tak se nemohu ubránit zklamání. Ale pojďme se již nyní podívat na testovanou kartu a samotné testy.
Oproti minule testovanému modelu zde máme takřka dvojnásobné počty výpočetních jednotek, což vypadá velmi slibně. Jádro GT215 je vyráběno pokrokovým 40nm výrobním procesem a v našem případě má 96 stream procesorů, které tikají na frekvenci 1360 MHz, jádro samotné pak na 550 MHz (shadery mají v závislosti na nastavení multiplikátoru zvýšenou frekvenci).
Vše tedy nevypadá až tak zle. Samotný takt jádra je ale poměrně nízký (snad tedy bude alespoň rezerva pro přetaktování). Jako velkou novinku pro Nvidii můžeme uvést využití GDDR5 pamětí a 128-bitovou sběrnici, což jasně naznačuje, že společnost se řadí po bok AMD s produkty ATI, které tuto kombinaci v nižších třídách využívají také (levné a účel to splní).
Deja vu, tak bych mohl shrnout poslední dva odstavce. Ale jak se říká, lepší pozdě nežli později. GeForce GT 240 má ale jeden malý problémek a tím je velmi nízký pixel fillrate, který je způsoben pouhými 8 renderovacími jednotkami. To může být příslovečnou achillovou patou této karty. Když srovnám papírové hodnoty s mnohem starší, a stále velmi dobře sloužící GeForce 9600GT, tak se nemohu ubránit zklamání. Ale pojďme se již nyní podívat na testovanou kartu a samotné testy.
