Asus MW221U - širokoúhlá dvaadvacítka na filmy

Pozorovací úhly

Monitor má vzhledem k technologii velké pozorovací úhly: 170°/160°. Jak jistě ale z praxe všichni dobře víte, stále je zde bariéra použité technologie. Zkrátka, ať se budou udávat úhly jakékoli, nikdy nebudou tak dobré jako u VA či dokonce IPS technologie.



Při pohledu pod úhlem 45° nedochází k velkému barevnému posunu, ani ke ztrátě jasu a kontrastu. Zde si panel vede velmi dobře.


Další zvětšování úhlu je však již pro panel celkem smrtelné. Jas klesá a barvy se již výrazně mění. Inu TN je TN a nic to nezmění.



Pohled zespod pod úhlem 45° výrazně mění barvy, ale jas ani kontrast tolik neklesá. To je na technologii TN perfektní. Některé TN panely totiž, zcela zčernají.

Při pohledu zespodu je dobře vidět barevná degradace a v některých místech i dithering s FRC (poblikávání pixelů). Obraz je již výrazně tmavší a sledování videa není zrovna pohodlné.

Barevné podání

První barevný test je jednoduchý bílo-černý přechod. Zde panel vykazoval velice dobré vlastnosti. Proužkování není téměř viditelné a k barevnému nádechu v jednom z konců přechodu nedochází. Dithering bohužel vidět je celkem dobře. Avšak na TN to je dobrý výsledek.


Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (2,1MB), malý výřez (0,5MB).

Daleko hůře však na tom je duhový přechod. Červená barva je výrazná až přepálená. Prakticky všechny barvy jsou výrazně pastelové a pro editaci fotografií to určitě není.



Nezmenšené fotografie jsou k dispozici zde: velký výřez (4,6MB), malý výřez (0,7MB).

Problém s červenou barvou se potrvrdil i u praktického testu. Poznat růži bylo opravdu těžké. Podívejte se na nezmenšenou fotografii a uvidíte, že nic nevidíte :-). Žlutá barva je sice celkem obstojná, ale stále to není ono. Jediné vysvětlení pro tento jev je takové, že monitor používá velice hrubé a nepřesné úpravy barev.


Nezmenšená fotografie je k dispozici zde (3,4MB).

Celkově mě barvy vůbec nepřesvědčily. Na nekvalitní video může být takovéto barevné podání dobré, ale pro solidní práci na počítači určitě ne.

Přeostřený obraz

Nyní si povíme něco o onom přeostřeném obrazu. Když jsem poprvé kouknul na monitor, byl jsem velice nemile překvapen. Kvalita obrazu byla příšerná. Text měl kolem sebe bílou auru a zkrátka a jednoduše byl přeostřený. Najednou se mě nad hlavou objevila pomyslná rozsvícená žárovka s tím, že mám nejspíše z nějakého neznámého důvodu zapojen analogový kabel. Bohužel tomu tak nebylo, monitor běžel přes DVI. Začal jsem tedy prozkoumávat menu. Po chvilce hledání najdu položku "Sharpness" s hodnotou 37. "Aha, tak tady to bude." mi zaznělo v hlavě. Snížíl jsem tedy na hodnotu 0, avšak obraz byl ještě horší, rozmazaný. Po chvilce zkoušení jsem došel k celkem obstojné hodnotě 27, kdy je obraz sice stále viditelně přeostřen, ale už se to dá přežít. Monitor tedy pro psaní textu, kancelářskou práci apod. příliš nedoporučuji.

Zobrazení šedé na černé a šedé na bílé

Rozlišení tmavých i světlých odstínů od krajních hodnot (černá a bílá) jsou perfektní a hodnoty 1/0 a 254/255 jsou tím nejlepším co lze dosáhnout.

Podsvícení

Podsvícení, ach to podsvícení. Jakmile se na monitor podíváte, bude vám hned jasné, že podsvícení zrovna k těm nejlěpším nepatří. Výrazné jsou tmavší boční strany monitoru a dost světlé horní a dolní strany. Z grafu sice vidíte, že horní a dolní okraj je také tmavší než zbytek obrazu, ale to je problém toho, jak vidí lidské oko a optická sonda. Spočítáme-li plochu, kterou zabírá podsvícení s intenzitou 85-100%, dojdeme k nepěknému číslu 23,4%. Ale ani toto číslo bohužel není finální. Protože velká část plochy spadla pod intenzitu 65% dostává panel postih 15%. Ve výsledku je tedy podsvícení vice než podprůměrné (8,4%).