Test šesti zdrojů vyšší třídy

Metodika tohoto testování se nijak zásadně nezměnila od minulého velkého testu 14 zdrojů (1. část, 2. část), pouze přibylo několik hodnot a byla přidána jedna úroveň měření napětí. Myslím, že není třeba dalších komentářů, můžeme se tedy vrhnout na věc. Prvním testovaným se stává:

Akasa AK-P550FF

Balení a příslušenství

Zdroj je balen v klasické kartónové krabici a bublinkovém pytlíku. Výrobce dokonce přiložil pohlcovač vlhkosti. V příslušenství nalezneme redukci z 8pin +12V Power konektoru na 4pin +12V Power, redukci pro napájení ventilátorů a čtyři černé šroubky pro přichycení zdroje. Příslušenství je tedy poměrně chudé, výrobce mohl přibalit alespoň síťovou šňůru.




Parametry

Výrobce uvádí jmenovitý výkon 550W. Celkový odběr ze všech čtyř 12V větví nesmí překročit 456W, na 3,3 a 5V větvi 170W. Parametry jednotlivých větví naleznete v tabulce:

Zdroj je vybaven aktivním PFC a umožňuje rozsah vstupního napětí od 115 do 240V. Zdroj je vybaven jedním ventilátorem o rozměrech 8x8cm, který je teplotně řízený.


Provedení, vzhled

Skříňka je vyrobena z plechu tloušťky 0,8mm. Je opatřena lesklou povrchovou úpravou, na které se otisky prstů doslova vyjímají. Pochválit musím provedení perforace zadní stěny, jehož plocha je prakticky přes celou stěnu zdroje a otvory jsou velké. Ještě bych zde uvedl menší perličku: na boku zdroje jsou dva otvory přesně nad trimry pro nastavení proudových ochran jednotlivých větví, slouží nejspíše pro dostavení kompletního zdroje na konci výrobního procesu. Za pozornost stojí ventilátor Sanyo Denki skrývající se za černou drátěnou mřížkou. Firma Sanyo Denki je známá vysokou úrovní těchto produktů. Ventilátor má velmi zaoblené lopatky bez jakýchkoliv ostrých otřepů a hran. Rámeček je velmi hluboce vykrojený, na jeho výtlačné straně je proud usměrňován výstupky rámečku. a i otvor ve stěně zdroje ho nijak nepřekrývá. Na konec této části zmíním několik parametrů uváděných výrobcem ventilátoru, maximální otáčky: 3400ot./min, průtok vzduchu 72m3/hod, hlučnost (při max. otáčkách): 34dB(A)




Kabeláž

Kabeláž zdroje je potažena černým flexem, ale pouze po první konektor na jednotlivých svazcích. Main power konektor je dělitelný 20+4pin, aby se dal připojit i do starších základních desek, délka jeho svazku činí 52cm. Zdroj je vybaven jedním osmipinovým +12V Power konektorem, délka jeho kabelového svazku činí 52cm. Dále máme k dispozici dva šestipinové PCIe napájecí konektory na kabelových svazcích o délce 52cm. Zdroj dále disponuje čtyřmi SerialATA napájecími konektory, rozdělenými mezi dva svazky o celkové délce 75cm. Zdroj disponuje rekordním počtem Peripheral power konektorů, kterých je celkem devět. Peripheral power konektory jsou rozděleny mezi tři svazky o délce 80cm, z nichž dva nesou na konci FDD napájecí konektory. Kabeláž tohoto zdroje je velmi nadstandardní a zcela odpovídá výkonovým možnostem zdroje, v tomto směru nelze opravdu nic vytýkat.




Vnitřní provedení

Ihned po sundání horního krytu jsem byl mile překvapen robustností chladičů, v tomto směru zdroj nemá konkurenta. Ihned za zásuvkou pro síťovou šňůru se nachází první stupeň komplexního EMI filtru. Celkově je tento filtr velmi dobře řešený, do sítě jistě bude pronikat minimum rušení. Zdroj nevyužívá topologii „polomost“, ale již novou s vyšší účinností a řídícím obvodem na primární straně zdroje.

Řídící obvod je zde UCC3818N, který v sobě sdružuje řízení zdroje a aktivního PFC. Spínací tranzistory jsou použity od firmy Infineon a Toshiba. Celkem zklamání je, že výrobce použil ve stejnosměrném meziobvodu elektrolytický kondenzátor firmy Teapo, na této pozici by se mnohem lépe vyjímal produkt firmy Nippon Chemi-con nebo Nichicon. Další výkonový prvek, na který bych se zaměřil, je hlavní transformátor, v tomto zdroji není jeden ale hned dva a jednotlivé větve jsou rozděleny mezi ně. Toto řešení poskytuje „tvrdší“ výstupní napětí a zpětná vazba nemusí tolik „dotahovat“ výstupní napětí se změnami zatížení. To automaticky znamená lepší stabilitu výstupního napětí.

Chválu musím směřovat i na výkonové dimenzování usměrňovacích diod, jelikož jsou dimenzovány na dvojnásobek proudu uvedeného na štítku zdroje a to se často nevidí. I výstupní filtry jsou provedeny velmi slušně, společná tlumivka je poctivě naimpregnovaná a vinutá velmi hrubým drátem. Nebude se tudíž nadměrně ohřívat a zdroj určitě nedopadne jako Chill v minulém testu. Tak trochu zklamání jsou opět kondenzátory Teapo, u zdroje této třídy bych raději viděl Nippon Chemi-con. Zdroj je vybaven opravdovými čtyřmi větvemi, jak je uvedeno na štítku. Pájení a osazení desky je provedeno téměř ukázkově, deska plošných spojů je z opravdového kuprextitu (sklolaminát) a ne kuprexkartu (slisovaný papír) jako u zdrojů nižší třídy. Jedinou výtku mám k tomu, že je deska poněkud prohnutá, což je způsobeno velkým množstvím pájených bodů v řadě. Bohužel se tomu v tomto případě nedá vyvarovat a nejedná se o nějakou extrémní tragédii. Celkově tento zdroj působí velmi dobrým dojmem.




Zátěžové testy

Tento zdroj neměl žádný problém s dodávkou plného výkonu po dvě hodiny, při plném výkonu ale ventilátor doslova řval a běžel téměř na plné otáčky. Vzduch se po průchodu zdrojem ohřál z 31°C na 36°C. Nyní již následují naměřené hodnoty. Naprázdno zdroj odebíral se sítě 25W, při zatížení +5VSB větve proudem 2A odběr stoupl na 39W. Odběr naprázdno je dost vysoký. Zdroj dosahoval velice dobré účinnosti 80% při zátěži.

Napětí jednotlivých větví při různém zatížení naleznete v tabulce:

Napětí jednotlivých větví zdroje je zcela v toleranci udávané specifikací. Nyní následují oscilogramy jednotlivých větví: (nastavení osciloskopu: 1ms/div, 20mV/div)