Hewlett-Packard vyrobil funkční memristor
1.5.2008, Pavel Boček, aktualita
Vědcům z laboratoře společnosti Hewlett-Packard v Palo Alto ve státě Kalifornie se povedl zcela revoluční počin. Vyrobili totiž funkční prototyp memristoru. Memory resistor, tedy paměťový rezistor, je čtvrtou základní pasivní elektronickou...
Vědcům z laboratoře společnosti Hewlett-Packard v Palo Alto ve státě Kalifornie se povedl zcela revoluční počin. Vyrobili totiž funkční prototyp memristoru. Memory resistor, tedy paměťový rezistor, je čtvrtou základní pasivní elektronickou součástkou (vedle rezistoru, kondenzátoru a cívky). Jeho existence byla popsána již v roce 1971 Leonem Chua na Kalifornské univerzitě Berkeley, až doteď se ji však nepovedlo vyrobit.
Profesor Leon O. Chua, Ph.D.
Memristor je jednoduše řečeno rezistor s pamětí. Stanley Williams, vedoucí výzkumného týmu, jeho funkci vysvětlil na příkladu se zahradní hadicí: v normální hadici může voda proudit ze dvou směrů, s různým průtokem apod., ale hadice s pamětí si zapamatuje, odkud voda proudí a s jakým průtokem podle toho, jak změní svoje parametry. Memristor tedy mění odpor podle napětí, jakým na něj bylo působeno, a doby tohoto působení. Až do příštího působení proudu je odpor stejný - memristor si pamatuje, co se s ním dělo předtím, což dokáže reprezentovat logickou nulu nebo jedničku.
Stanley Williams, Starší člen laboratoří HP a zakládající vedoucí skupiny HP Quantum Science Research
Nejdůležitější na tom všem ale je, že meristor tak spojuje výhodu non-volatilních (jako Flash) a volatilních pamětí (DRAM); dokáže si informace pamatovat i když není pod proudem, ale funguje s rychlostí DRAM. Podobné technologie vyvíjí každá větší společnost, jelikož znamenají revoluci ne nepodobnou vynálezu tranzistoru (je také velmi pravděpodobné, že za tento objev bude udělena Nobelova cena). Paměťová média s memristory totiž dokáží nahradit operační paměti, pevné disky, Flash disky i optická média; kromě logického zrychlení počítačů a velkých úspor proudu to znamená také nevídané zisky pro výrobce takových zařízení, a Hewlett-Packard je chce vyrábět.
Nicméně cesta k memristoru nebyla lehká, sedmatřicet let bylo třeba k rozvoji nanotechnologií. Memristor je sice vyroben z běžných materiálů - vrstva oxidu titaničitého mezi dvěma vrstvami platiny - problém však byl v tom, udělat vše dost tenké, vrstvy mají totiž dohromady jen 5 nm. při větší tloušťce efekt nenastane. Samotný vývoj trval 31 let a podle Williamse bylo velkým problémem už jen matematické zpracování, s tím však Chua, autor nápadu, nesouhlasí a tvrdí, že v základu je vše velmi jednoduché. oba se však shodují na tom, že memristor znamená revoluci v elektronice.
Zdroj: Nature
Profesor Leon O. Chua, Ph.D.
Memristor je jednoduše řečeno rezistor s pamětí. Stanley Williams, vedoucí výzkumného týmu, jeho funkci vysvětlil na příkladu se zahradní hadicí: v normální hadici může voda proudit ze dvou směrů, s různým průtokem apod., ale hadice s pamětí si zapamatuje, odkud voda proudí a s jakým průtokem podle toho, jak změní svoje parametry. Memristor tedy mění odpor podle napětí, jakým na něj bylo působeno, a doby tohoto působení. Až do příštího působení proudu je odpor stejný - memristor si pamatuje, co se s ním dělo předtím, což dokáže reprezentovat logickou nulu nebo jedničku.
Stanley Williams, Starší člen laboratoří HP a zakládající vedoucí skupiny HP Quantum Science Research
Nejdůležitější na tom všem ale je, že meristor tak spojuje výhodu non-volatilních (jako Flash) a volatilních pamětí (DRAM); dokáže si informace pamatovat i když není pod proudem, ale funguje s rychlostí DRAM. Podobné technologie vyvíjí každá větší společnost, jelikož znamenají revoluci ne nepodobnou vynálezu tranzistoru (je také velmi pravděpodobné, že za tento objev bude udělena Nobelova cena). Paměťová média s memristory totiž dokáží nahradit operační paměti, pevné disky, Flash disky i optická média; kromě logického zrychlení počítačů a velkých úspor proudu to znamená také nevídané zisky pro výrobce takových zařízení, a Hewlett-Packard je chce vyrábět.
Nicméně cesta k memristoru nebyla lehká, sedmatřicet let bylo třeba k rozvoji nanotechnologií. Memristor je sice vyroben z běžných materiálů - vrstva oxidu titaničitého mezi dvěma vrstvami platiny - problém však byl v tom, udělat vše dost tenké, vrstvy mají totiž dohromady jen 5 nm. při větší tloušťce efekt nenastane. Samotný vývoj trval 31 let a podle Williamse bylo velkým problémem už jen matematické zpracování, s tím však Chua, autor nápadu, nesouhlasí a tvrdí, že v základu je vše velmi jednoduché. oba se však shodují na tom, že memristor znamená revoluci v elektronice.
Zdroj: Nature
