Vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT), konkrétně profesoři Angela Belcher, Paula Hammond a Yet-Ming Chiang, zkoumají nový typ baterií, které v sobě obsahují viry. Cílem celého výzkumu je vyvinout nový typ, jenž bude co nejlehčí a zároveň nabídne co největší kapacitu. V MIT zatím doufají, že se jim podaří vyvinout typ baterie s velikostí od zrnka rýže po velikost baterií používaných v naslouchátcích. Prototypy se skládají z katody, anody a mezi nimi je elektrolyt. A právě anoda je vytvářena geneticky upravenými viry, které shromažďují oxid kobaltitý a zlato. Viry jsou tedy nabity záporně a jsou řazeny na polymerový povrch, kde tvoří velmi tenké drátky. Každý virus, a tedy drátek, má pouze 6 nm v průměru a 880nm délku. Vhodné je, že pro průběh reakcí tvořících nanodrátky se dobře hodí normální pokojová teplota i tlak, což umožní levnou výrobu. A dle týmu vědců mají nové baterie nabídnout 2-3x větší kapacitu v porovnání s normálními modely. Zdroj: X-bit labs
Vědci z Massachusetts Institute of Technology (MIT), konkrétně profesoři Angela Belcher, Paula Hammond a Yet-Ming Chiang, zkoumají nový typ baterií, které v sobě obsahují viry. Cílem celého výzkumu je vyvinout nový typ, jenž bude co nejlehčí a zároveň nabídne co největší kapacitu.
V MIT zatím doufají, že se jim podaří vyvinout typ baterie s velikostí od zrnka rýže po velikost baterií používaných v naslouchátcích. Prototypy se skládají z katody, anody a mezi nimi je elektrolyt. A právě anoda je vytvářena geneticky upravenými viry, které shromažďují oxid kobaltitý a zlato. Viry jsou tedy nabity záporně a jsou řazeny na polymerový povrch, kde tvoří velmi tenké drátky. Každý virus, a tedy drátek, má pouze 6 nm v průměru a 880nm délku.
Vhodné je, že pro průběh reakcí tvořících nanodrátky se dobře hodí normální pokojová teplota i tlak, což umožní levnou výrobu. A dle týmu vědců mají nové baterie nabídnout 2-3x větší kapacitu v porovnání s normálními modely.
Zdroj:
