Ke konci devadesátých let minulého století se během výzkumů financovaných Army Research Organization objevil nový materiál, nazvaný jako černý křemík. Vyroben byl pomocí velmi výkonného laseru, jenž si posvítil na silikonový wafer s aplikovaným fluoridem sírovým. Poté se povrch křemíku pokryl mikroskopickými hroty a stal se velmi citlivým na světlo. Již zanedlouho se pro tuto svou vlastnost začne používat v systémech nočního vidění díky tomu, že je 100 - 500x citlivější v porovnání s předešlými křemíkovými detektory. Zamestnanci SiOnyx s wafery černého křemíku Tento materiál také dokáže detekovat infračervené světlo, což je oproti předchozím materiálům také výhoda. Dle New York Times si má černý křemík najít cestu i do budoucích digitálních fotoaparátů a videokamer. Navíc by mohl mít budoucnost u fotovoltaických článků a je jasné, že zde by mohl výrazně přispět k zvýšení jejich efektivity. To je ale ještě předmětem dalšího zkoumání, takže snad někdy v budoucnu se s
Ke konci devadesátých let minulého století se během výzkumů financovaných Army Research Organization objevil nový materiál, nazvaný jako černý křemík. Vyroben byl pomocí velmi výkonného laseru, jenž si posvítil na silikonový wafer s aplikovaným fluoridem sírovým. Poté se povrch křemíku pokryl mikroskopickými hroty a stal se velmi citlivým na světlo.
Již zanedlouho se pro tuto svou vlastnost začne používat v systémech nočního vidění díky tomu, že je 100 - 500x citlivější v porovnání s předešlými křemíkovými detektory.
Zamestnanci SiOnyx s wafery černého křemíku
Tento materiál také dokáže detekovat infračervené světlo, což je oproti předchozím materiálům také výhoda. Dle New York Times si má černý křemík najít cestu i do budoucích digitálních fotoaparátů a videokamer. Navíc by mohl mít budoucnost u fotovoltaických článků a je jasné, že zde by mohl výrazně přispět k zvýšení jejich efektivity. To je ale ještě předmětem dalšího zkoumání, takže snad někdy v budoucnu se s nimi setkáme v komerčních zařízeních.
Zdroj:
