Skupina výzkumníků z japonské univerzity Keio oznámila, že úspěšně vyvíjí technologii, jež umožní využívat bakteriální DNA jako médium pro data. Do umělého řetězce DNA se tak uloží více kopií libovolné informace a ten se pak umístí do genomu bakterie. Použití více kopií zapůsobí jako pojistka proti vlivu přirozené degradace DNA. Bacillus subtilis Dle vlastních slov se skupině podařilo do DNA půdní bakterie Bacillus subtilis zakódovat zprávu "e = mc2 1905!", tedy slavnou rovnici a rok, v němž s ní Albert Einstein přišel. Následně byli schopni tuto informaci také bez problémů získat zpět a nebyly ani zapotřebí žádné kontrolní algoritmy pro opravu chyb. Informace se také samozřejmě mezi jednotlivými generacemi přenášejí, takže by tento způsob mohl fungovat pro ukládání dat na dlouhou dobu. Dnešní běžná média totiž dokáží data uchovat maximálně sto let a zakódovaná v DNA by mohla vydržet tisíce let. Zdroj: DailyTech
Skupina výzkumníků z japonské univerzity Keio oznámila, že úspěšně vyvíjí technologii, jež umožní využívat bakteriální DNA jako médium pro data. Do umělého řetězce DNA se tak uloží více kopií libovolné informace a ten se pak umístí do genomu bakterie. Použití více kopií zapůsobí jako pojistka proti vlivu přirozené degradace DNA.
Bacillus subtilis
Dle vlastních slov se skupině podařilo do DNA půdní bakterie Bacillus subtilis zakódovat zprávu "e = mc2 1905!", tedy slavnou rovnici a rok, v němž s ní Albert Einstein přišel. Následně byli schopni tuto informaci také bez problémů získat zpět a nebyly ani zapotřebí žádné kontrolní algoritmy pro opravu chyb. Informace se také samozřejmě mezi jednotlivými generacemi přenášejí, takže by tento způsob mohl fungovat pro ukládání dat na dlouhou dobu. Dnešní běžná média totiž dokáží data uchovat maximálně sto let a zakódovaná v DNA by mohla vydržet tisíce let.
Zdroj:
