"Toxický" Radeon X700 Pro vs. "extrémní" GeForce 6600GT

Srovnání výkonu

Na závěr se podíváme ještě na dva grafy - oba v rozlišení 1024x768, ale jeden bez optimalizací obrazu a druhý se zapnutým FSAA a AF. Ovšem nejen z těchto grafů lze vyvozovat závěry. Pozn.: Schválně jsem použil ve srovnání APE režim, protože se nejedná o žádné neadekvátní úpravy, ale využití schopnosti, kterou avizuje předem samotný výrobce.


Bez zapnutého FSAA je v pěti ze šesti uvedených testů rychlejší Radeon X700Pro APE, a to někdy velmi výrazně, např. v Half-Life. Schválně jsem uvedl takové rozlišení, ve kterém jsou uvedené tituly hratelné, abychom zbytečně nesrovnávali něco nepoužitelného.


Na druhém grafu se v jednom testu přiklonil výsledek k nVidii, ale 4 stále hovoří pro ATi. Rozdíly již ale nejsou tak masivní.

Přestože by z těchto grafů mohlo vyplývat, že je na tom ATi celkově lépe, byl by to ukvapený závěr, když jsem totiž projel všechny spojnicové grafy, které jsou aspoň pro mě nejnázornější, vychází to spíše tak, že jsou obě karty vyrovnané. Zatímco ATi se daří v nižším rozlišení (jak můžete vidět na grafech výše), tak nVidia sbírá body s rostoucími nároky na propustnost paměti.

Výkon po přetaktování by proto mohl být klíčovým parametrem. U ASUS eXtreme N6600GT je zajímavé, že přetaktování přináší v nízkém nastavení hned několikrát mírný pokles výkonu (max. 2%). Je to nejspíše způsobeno tím, že ze synchronních frekvencí 500/500MHz vyrobíme asynchronních 580/608MHz. Celkový výkon vzrostl po přetaktování o +4,3% v nastavení bez FSAA a o +10,2% při zapnutém FSAA, AF, což není příliš.

Když se podíváme detailně na přetaktování Sapphire Toxic X700Pro, tak lze zjistit, že APE režim přináší v průměru zvýšení výkonu o +9%, a to nejvíce v náročnějších hrách jako je Doom 3 či UT2004. Další přetaktování znamená celkový nárůst výkonu o +17%, tedy dalších 8% navíc. Lze tedy říci, že Sapphire je na tom v overclockingu lépe.


Závěr

Z tohoto srovnání je těžké vyzdvihnout jen jednu kartu, protože když jsme porovnal výkon eXtreme N6600GT s Toxicem v režimu APE ve všech testovaných nastaveních, vyšlo mi výsledné skóre 30:30. Když přihlédnu ke zmíněnému přetaktování, musím nakonec vyzdvihnout Sapphire, protože dosáhl lepších výsledků a hlavně paměti se podílely velkou měrou na celkovém výsledku. Navíc je Sapphire rychlejší v nastaveních, která jsou v reálu použitelnější.

Když přihlédneme k výbavě, také je na tom lépe Toxic. Kromě dvou přiložených her totiž obsahuje bohatší kabeláž (no dobře, to nebude až tak důležité), ale hlavně UV lampu, která po zapojení způsobí luminiscenci plastu chladiče grafické karty. Pokud nemáte rádi cirkus v počítači, nemusíte lampičku samozřejmě zapojovat.

V poslední řadě bych srovnal hluk, který je u mainstreamu ještě poměrně důležitým faktorem. Zatímco referenční chlazení ASUSu nepatří k nejtišším ani k nejúčinnějším, Arctic Cooling na kartě Sapphire je velmi potichu i při plné zátěži přetaktované karty a navíc jsou teploty na čipu podstatně nižší než u ASUSu. Třetí bod pro Sapphire.

Klady a zápory

Jako vítěze dnešního duelu bych tedy vyhlásil kartu Sapphire Toxic X700Pro, která je v použitelných rozlišení výkonnější, obsahuje velmi tiché a účinné chlazení, lze ji přetaktovat nejen přes APE, ale i manuálně a navíc je levnější než řešení od ASUSu.

Cena karty Sapphire: 6 540 Kč vč. DPH
Cena karty ASUS: 7 820 Kč vč. DPH


Otázka do diskuse: Takto by měla vypadat finální koncepce recenzí grafických karet v budoucnu, a tak bych rád nechal na Vás, abyste se ke grafům a testovací metodice vyjádřili. Takto podrobně budou vypadat testy jen u novinek, běžné prodejní kusy budou recenzovány stručněji. Diskuse je Vaše!