HP ProBook 6560b: podnikový univerzál

Vnější design

Notebook je vyroben z hliníku a hořčíkových slitin, takže by měl poskytnout odolné zpracování. Tělo skutečně působí takovým dojmem a také má efektní kombinaci zaobleného víka displeje i spodního panelu a ostře řezaných bočních hran. Připomíná tak trochu design moderních MacBook Pro, ale v žádném případě nejde o prostou kopii.

Víko s logem firmy Hewlett-Packard uprostřed je na dotek studené, takže bude nejspíše z hliníku, který má metalízovou povrchovou úravu, ale není vůbec hladké a lesklé, jako ostatně ani žádná jiná část tohoto modelu včetně displeje. Konečně jsme se tedy dočkali notebooku, který se navrací ke klasickému zpracování, jež pochází z dob, kdy výrobci své zákazníky lákali především na kvalitu a ne na vzhled.

Když si notebook obrátíme, usměje se na nás velký panel vyrobený z hořčíkové slitiny, který je možný snadno a rychle vysunout pomocí západky umístěné hned u dokovacího konektoru. Tento panel zakrývá drtivou většinu plochy celého notebooku. Pak už je tu jen baterie, čtyři gumové nožky a minimum zakrytého místa především po stranách přístroje. Budeme mít tedy pravděpodobně snadný přístup ke všem důležitým hardwarovým komponentám.

Nyní se podívejme na hrany notebooku, které jsou po obou stranách rovné. Vpravo máme hned vepředu dva audio porty pro sluchátka a mikrofon, pak dva porty USB 2.0, následuje mechanika DVD-RW, která nám zajistí volný prostor pro pohyb ruky s myší a za ní je na samotném konci ethernetový RJ-45 a za ním otvor pro zámky Kensington.
Na levé straně máme zaslepený otvor pro karty ExpressCard /54 nebo /34, obstarožní rozhraní D-Sub pro analogový obrazový signál, kombinovaný USB 2.0 s eSATA. Výdech chlazení není zrovna velký, ale zde se bude pasiv s ventilátorem starat pouze o 35W procesor, do jehož spotřeby spadá i grafické jádro. Za výdechem pak máme mini port IEEE1394 FireWire a další dvojici portů USB 2.0.
Přední část notebooku nese u levého okraje pouze čtyři bílé kontrolky pro rozhraní Wi-Fi, stav počítače, stav napájení a práci pevného disku. Všimnout si ale také můžete světlé západky, která ovládá zámky displeje, což se dnes už tak často nevidí.

Zadní část ukáže, že tento notebook skutečně není vyloženě jen spotřebním zbožím. Obsahuje totiž konektor RJ-11 integrovaného analogového modemu a sériové rozhraní a na druhé straně máme rozhraní DisplayPort, které je na rozdíl od předchozích dvou moderní. Samozřejmě ale také nechybí kulatý napájecí konektor.

Vnitřní zpracování

Když si pomocí západky notebook otevřeme, pak zjistíme, že jeho víko jde rozevřít až do úhlu přes 180 ° a klouby je ve všech polohách dokáží pevně držet. Velikost tohoto modelu dobře ilustruje tlustý rámeček kolem 15,6" displeje, do nějž se pohodlně vejde webkamera s LED kontrolkou a dvěma mikrofony poblíž.

Po celém obvodu displeje je pak gumová lamela, díky níž víko měkce dosedne na základnu a také se dovnitř bude hůře dostávat prach a jiné nečistoty. Zatím jsem tedy zpracování ProBooku 6560b pouze chválil, ale to nám bohužel nevydrží po celou tuto kapitolu.

Problémem je zasazení hliníkového panelu obklopujícího klávesnici do základny. Ten sedí v okolním rámu tak, že mezi těmito dvěma částmi vzniká na pár místech škvíra, takže se nedá říci, že by k sobě bezchybně lícovaly. Navíc zmíněný horní ani ne milimetr tlustý panel pod tlačítky touchpadu nedoléhá na základnu a je vypoulený, z čehož jsem právě mohl zjistit jeho tloušťku. Nedá se tedy říci, že by základna tohoto ProBooku byla stvořena z hliníku. Spíše jde o jiný materiál (plast?) pokrytý tenounkým hliníkovým plechem. Však také za 17000 Kč nemůžeme chtít Unibody a na tuto cenu je zpracování stále velmi slušné, byť se v našem případě objevila jedna chyba.
Nad samotnou klávesnicí, která je zapuštěna mírně pod základnu, máme vpravo malé a bíle podsvícené tlačítko Power, zatímco na opačné straně jsou čtyři ještě menší tlačítka také s bílými LED ovládající bezdrátová rozhraní, spouštějící webový prohlížeč, vypínající zvuk a poslední spouští kalkulačku.
Klávesnice typu Chiclet má vlastní numerickou část, která bohužel není výrazně hmatově oddělena od hlavní. Alespoň že šipky mají atypické rozložení, takže je bude možné snadno nahmatat. Provedení kláves se mi celkově zamlouvalo, neboť mají příjemný stisk a působí odolně. Pod numerickým Enterem pak nechybí čtečka otisků prstů a když ji nějakým přejedeme, ihned se objeví možnosti pro enkrypci pevného disku, zabezpečení systému či využití čipových karet.
Touchpad vypadá na jednu nenápadně, ale na druhou stranu je nadprůměrně velký, příjemný na dotek a má dvě oddělená tlačítka s nehlučným stiskem, s nimiž se pracuje výborně. Zde by se mohli ostatní výrobci, kteří ve snaze poskytnout eleganci vyrábí kolébková tlačítka u touchpadů, která mají k dobré funkčnosti velmi daleko. A pokud si všimnete bílé tečky v rohu touchpadu a poklepete na ni, rozzáří se oranžově, což znamená, že touchpad byl právě deaktivován.

Ukážeme si ještě také otevřený notebook s odhalenými komponentami pod velkým a snadno onímatelným panelem. Přístupné je zde všechno - celý chladicí systém i s procesorem, pevný disk, optická mechanika, moduly Bluetooth a Wi-Fi a také dva sloty pro moduly SO-DIMM, z nichž jeden je volný, takže si budeme moci snadno navýšit operační paměť na 8 GB. Nakonec tu jsou v přední hraně také dva malé reproduktory, s nimiž asi moc parády nezažijeme, ale přeci jen nejde o herní či multimediální notebook.