S nástupem LED podsvícení se tloušťka LCD monitorů výrazně zmenšila. Výrazně také ubylo na spotřebě elektrické energie. Je však pro běžnou domácnost nutné řešit spotřebu jednoho či dvou monitorů? Odložte kalkulačku a ponořte se do našich výpočtů.
Trochu úvahy na úvod
V pradávných dobách (kdy lidstvo znalo pouze kus pazourku na psaní po jeskyních), byly CRT obrazovky hodně žravé. Běžný uživatel měl doma 17" monitor (efektivní úhlopříčka cca 15,7") se spotřebou kolem 70 W a více. V této době mohl zapnutý monitor udělat docela solidní díru do domácího rozpočtu. Pak přišly LCD panely, jež měly hned při uvedení propagovanou nižší spotřebu. Takové 17" a 19" modely měly spotřebu opravdu výrazně nižší. Dnes se však v domácnostech běžně vyskytují 22" a 24" úhlopříčky, které u CRT technologie nebyly téměř vůbec běžné. Tím se samozřejmě spotřeba LCD zvýšila, ale stále je však nižší než u CRT obrazovek.
Je však nutné i dnes řešit spotřebu monitorů? Nebo jsou různé "zelené režimy" v monitorech jen marketingovým trikem? V tomto článku se podíváme na spotřebu monitorů v roce 2008 (tedy před 4 roky) a na současnou generaci.
Spotřeba monitorů
Nejprve se podíváme na monitory z roku 2008 z pohledu samotné spotřeby. Nebudeme rozlišovat úhlopříčku a shrneme si zkrátka všechny testované monitory roku 2008. Není jich sice moc, ale jako reprezentativní vzorek to stačí.
Vidíte, že průměrná spotřeba všech monitorů je
31,7 W
. Průměrná úhlopříčka je
22,65"
. Ale to není až tak podstatné. Podstatné je to, že už tehdy byla spotřeba oproti CRT monitorům výrazně nižší. Byla prakticky poloviční oproti CRT technologii, a to jsme na výrazně větší úhlopříčce. Pak se začaly objevovat monitory s LED podsvícením (prakticky hned v roce 2009). Jak jsou na tom tedy v roce 2012 monitory s LED podsvícením? Pravda, připletl se nám tam jeden model využívající CCFL v podobě EIZO, ale alespoň respektujeme více realitu. Ještě zdaleka se dnes nevyrábí všechny LCD s LED podsvícením.
Není asi překvapení, že jsou na tom opravdu lépe. Průměrná spotřeba letos testovaných (resp. mnou testovaných) monitorů je
21,3 W
. To je hodnota o 10 W nižší. Za 4 roky se tedy opravdu něco událo. Ač se může zdát 10 W málo, tak to málo rozhodně není. Ne v globálním měřítku.
Světelný výkon
Nyní se však podívejme na světelný výkon. Ten se v roce 2008 pohyboval kolem
0,831 lm/W
. Zde chci zdůraznit, že tento světelný výkon nelze srovnávat se světelným výkonem např. žárovky. Nejsme totiž schopni zohlednit např. spotřebu samotné elektroniky, spotřebu užitou pro ovládání tekutých krystalů atd. Zkrátka pokud bychom měřili jen výkon podsvětlovacích trubic, tak dojdeme k naprosto jiným výsledkům. Uváděné hodnoty jsou tedy pro možnost porovnání monitorů mezi sebou.
A jak je tomu v roce 2012? Světelný výkon se vyhoupl na
1,266 lm/W
. To je více jak jeden a půl násobek. V tomto výpočtu je již zohledněná úhlopříčka, a tak je pro porovnání monitorů roku 2008 a 2012 přesnější.
Roční náklady
Nyní se podívejme na průměrné roční náklady. Vezmeme v potaz 250 pracovních dní, osmihodinovou pracovní dobu a průměrnou cenu elektrické energie
4,64 Kč/kWh
. Prostým vynásobením si zjistíme roční spotřebu.
Zohledníme cenu pro jas 120 cd/m2, což je optimální jas pro práci za dne. Samozřejmě každý to optimum může mít trochu jinde, ale takový střed je právě 120 cd/m2.
Náklady v roce 2008 pro provoz jednoho monitoru byly
294 Kč
na rok. Pro srovnání počítám stejnou cenu elektrické energie, jaká je dnes. Podívejme se na provozní cenu v roce 2012.
Náklady klesly o téměř celou stokorunu. Cena šla tedy o 1/3 dolů, což je celkem dost. Není to takové skokové snížení cen jako v případě CRT/LCD, ale i tak LED podsvícení přineslo své ovoce.
Roční náklady v €
Pro přehlednost zde máme ještě roční náklady v Eurech. Kurz použit 24,8 Kč = 1 €.
V případě běžného CRT o úhlopříčce 21" (19,8" efektivní) jsou roční náklady při dnešních cenách energie kolem
1500 Kč
. A to se pohybujeme stále u nižších úhlopříček. Tyto doby jsou však už za námi, a tak se tím není třeba zabývat.
Udělejme si kalkulaci trochu v jiných dimenzích. Na světě je odhadem jedna miliarda počítačů, které jsou používané. To znamená i stejný počet monitorů.
Kolik elektráren typu Temelín by se na světě ušetřilo, když by se přešlo z CCFL na LED? Temelín vyrobí ročně
13 914 GWh
elektrické energie. Od tohoto čísla se tedy odrazíme.
Pro provoz všech LCD na světě je potřeba 4,559 Temelína. Pokud bychom kompletně přešli na nové monitory, tak je potřeba
3,06
Temelína. To znamená o cca
1,6 jaderné elektrárny méně
.
Cena výstavby Temelína přišla v českém prostředí na 98 miliard Kč. Ušetřili bychom tedy
152,782 miliard Kč
(tedy 0,152782 biliónů Kč). Nákup nových LCD při ceně 4000 Kč za jeden monitor by přišel na
4 bilióny Kč
. Návratnost je tedy
26 let
, což se rozhodně nevyplatí. Nyní zním asi jako politik v nedělní poobědové debatě. Zapomeňte na všechny výpočty a ať máte u počítače jakýkoli LCD monitor, netrapte se tím. Jeho roční spotřeba vás přijde na docela mizivou částku (rozdíl cca 100 Kč není moc). Pokud má pro konkrétního uživatele něco opravdu smysl, je to zahození starých CRT monitorů a náhrada za nějaké LCD. Návratnost takové investice může být i 3 roky jen v ceně energie. Navíc ušetříte vaše oči zcela zbytečné námahy.
Podívejme se na možnost šetření z jiné stránky. Pokud zapomenete např. monitor vypnout (neřešme nyní spotřebu PC) a pokud se tím dejme tomu zvýší čas o jednu hodinu za pracovní den, tak se cena za roční náklady zvedne o
37 Kč
u CCFL resp.
25 Kč
u LED podsvícení. V globálním měřítku to je 37, resp. 25 miliard za rok. A za to se dá postavit asi 50 km dálnic v českých podmínkách. Z pohledu jednotlivce to jsou ušetřené však pouze jedno či dvě piva. Takže stále nic závratného.
Co říci závěrem? Pokud se opravdu skutečně něco vyplatí, tak je potřeba se naučit hlavně efektivně využívat počítač. Nenechávat jej zbytečně zapnutý a vyjít raději častěji na vzduch.
Běžte ven! Je tam krásně!
