Update 9.12.2008: doplněna 3. kapitola OLED - tak kde to vězí?


Proč vidět v technologii OLED budoucnost?

Všichni to známe, CRT nebo LCD monitor? LCD jsou drahé, mají problémy s odezvou a pokud si nekoupíme vyšší třídu, mají i špatné barevné podání. Naopak mají výhodu v menší únavě očí, rozměrech, geometrii a ve faktu, že je spousta LCD panelů širokoúhlá. CRT je zase dosluhující technologie, která trpí neduhy typu blikání, což jde ruku v ruce s velkou únavou očí. Barevný gamut je dnes již také malý a na profi LCD CRT obrazovky zkrátka nemají. CRT obrazovky také relativně rychle stárnou a mají špatnou geometrii obrazu. Toto jsou notoricky známé vlastnosti obou technologií. Vyřeší OLED všechny neduhy a spojí jen ty dobré vlastnosti? O tom si však povíme až na úplný konec dnešního článku, nejdříve se s technologií OLED musíme seznámit a kouknout se na její princip.


Jak OLED pracuje?

Po rozepsání zkratky OLED dojdeme k celkem obyčejnému spojení "Organic Light Emitting Diode". Kdyby zde nebylo slovíčko "Organic", šlo by o běžnou svítivou diodu tzv. LEDku, kterou jistě všichni znáte. Právě tím nejdůležitějším rozdílem je to že ona dioda je vyrobena z organického materiálu. Díky tomu lze vyrobit skutečně malinkaté "diodky", které lze doslova tisknout na základní materiál. Díky tomu se snižují výrobní náklady, o tom ale později.

Nyní se vraťme k samotné technologii. Ony diodky svítí různými barvami. V našem případě je to klasický RGB model, což znamená, že struktura OLED je stejná jako LCD a každý pixel je složen ze tří subpixelů (červený, zelený a modrý). Pokud jsou tyto subpixely dostatečně malé, lidské oko si je spojí a vznikne tím výsledná barva. Ale to jen pro připomenutí, protože ten, kdo sleduje naše stránky pravidelně, jistě toto všechno už ví.

Postupme se k samotné technologii. Pokud bych měl srovnat technologii LCD a OLED jako takovou, tak OLED je naprosto triviální a oproti LCD to je dětská skládačka. Základní myšlenkou je organický materiál, který emituje světlo určité barvy, pokud se na něj přivede stejnosměrné napětí. Není tedy nic jednoduššího, než naskládat dostatečný počet takovýchto buňek vedle sebe, propojit je pomocí aktivní či pasivní matice a voila, máme OLED displej. Pro monitory se samozřejmě bude používat pouze aktivní matice, protože poskytuje daleko jasnější a ostřejší obraz (stejná se samozřejmě používá i u LCD monitorů). Samotný pixel se opět skládá ze tří subpixelů (červený, modrý a zelený). Na následujícím schémátku vidíte základní princip OLED displeje.


Jednoduché, že? Stačí na katodu a anodu přivést napětí od 2-10V a jeden subpixel začne svítit. Samotné organické emitory jsou napájeny z kovové katody, přes vodivou vrstvu (Vrstva pro přenos elenktronů), ta je zde pouze pro to, aby se napětí dostalo ke správnému subpixelu. Z druhé strany je anoda, v které se vytvářejí elektronové díry, které jsou přenášeny přes speciální organickou vrstvu až do jednotlivých subpixelů (organické emitory). Elektrony tedy proudí z katody do vodivé vrstvy, poté do samotného organického materiálu, který tímto emituje fotony (svítí) o specifické vlnové délce (barvě).

Výhodou OLED displeje je i to, že není problém vyrobit jej průhledný, zrcadlový apod. Zkrátka vše záleží na tom, na jaký materiál nanesete organickou vrstvu s aktivní resp. pasivní maticí. Pokud to bude průhledná fólie, bude i displej průhledný. Pokud se nanese na lesklou hliníkovou fólii, popř. jiný lesklý materiál, bude displej ve vypnutém stavu sloužit jako perfektní zrcadlo.

Velice důležité je to, že pokud na subpixel (organický materiál) nepřivedeme zádné napětí, tak zkrátka nesvítí. Proč to tolik zdůrazňuji? Jde totiž o obrovský rozdíl oproti LCD panelům, kde i v případě, kdy je subpixel (krystal) zcela zavřen, nějaké to světlo se skrz něj stále dostane. Proto pokud si necháte zobrazit černou barvu ve tmě, vidíte více či méně barvu šedou (popř. u některých fialovou). U OLED je tomu naprosto jinak. Zkrátka a jednoduše - černá barva bude skutečně černá. Díky tomu mají OLED i vlastně nekonečný kontrast. Jde pouze o to, jak dostatečně zatemní výrobce obrazovku. Pokud se za pixel nedostane žádné světlo (což je zamozřejmě teoreticky nemožné), bude pixel ve vypnutém stavu absolutně černý.

Vliv napětí na intenzitě emitovaného světla sice není lineární, ale má jednu výhodu. Od 0-2V se neemitují žádné fotony, a tak nějaké zbytkové napětí nebude mít vliv na kvalitu obrazu. Přesná křivka závislosti jasu na napětí je následující:


Teoretická hranice je někde u 100 000 cd/m², ale to je natolik velká hodnota, že ji u monitorů jen tak nevyužijeme. Je zde však jedno malé ale. Tím je fakt, že tento graf se vztahuje na organický materiál jako takový, ne však na samotné displeje. U nich totiž musíme počítat s tím, že pixely resp. subpixely nezabírají celý povrch obrazovky, ale mají mezi sebou mezery (jak pixely tak subpixely). To znamená, že hodnota jasu se výrazně sníží. Stále je zde však obrovská rezerva.


Materiály použité pro OLED displeje

Nyní si povíme něco o materiálech, z kterých se organické displeje vyrábějí. Základním stavebním kamenem je Polyphenylevevinylen (R-PPV), popř. Polyfluoren (PF). Tyto dva materiály se používají pro samotné emisivní (svítící) buňky při tisknutí na matici. Jejich nesmírnou výhodou je až neskutečně jednoduchá "montáž" do samotného displeje. Oba tyto materiály je možné jednoduše a doslova vytisknout (samozřejmě inkoustová tiskárna na to nestačí) na základní matici (obvykle na katodu), poté je překrýt ještě Polyanilinem popř. Polythylenedioxythiophnem (Vrstva pro přenos "děr") a překrýt toto vše anodou a krycím sklem, popřípadně průhledným plastem.

Tyto materiály jsou i po nanešení na základní matici stále pružné, a tak není vůbec žádný problém vyrobit ohebný displej, který se sroluje do těla notebooku. Dokážu si také představit velkoplošnou televizi, která se umístí jako klasické plátno na stěnu místnosti a v případě potřeby se skryje, aby nenarušovala interiér bytu.



A protože je onen materiál tisknut na základní matici, není problém vytvořit prakticky jakékoli tvary subpixelů. Možná se v blízké budoucnosti setkáme s kruhovým tvarem subpixelů, který by teoreticky mohl odstranit ostré hrany písmen bez použití vyhlazování. Velikost jednotlivých subpixelů může být až neskutečně malinká (oproti LCD). Možná se tak dočkáme panelů s vysokým rozlišením, které je několikanásobě vyšší než u současných LCD panelů. Jediný problém je ten, aby to všechno útáhl procesor a grafická karta. Tloušťka nanášené vrstvy organického materiálu je cca 200x menší než tloušťka lidského vlasu. Je vidět, že tloušťka samotného displeje je limitována pouze tím, aby fólie, na které je tato vrstva nanesena, něco vydržela a nerozpadla se při sebemenším větříčku.


Samozřejmě aby onen emisivní polymer nesvítil stejnou barvou, je třeba upravit jeho chemické složení. Zde již nebudu rozepisovat ony dlouhé a pro většinu čtenářů nicneříkající názvy. Pro úplnost je zde však alespoň značka těchto materiálů.

A co barvy?

Nu dobře, technologii známe, ale jak je na tom v praxi rozsah barev? Ten je na daleko lepší úrovni než u LCD displejů, kde jsme limitování kvalitou/barvou podsvícení. Všimněte si velkého rozsahu v zeleném a červeném barevném spektru. Zde OLED předčí LCD takovým způsobem, že obraz bude hned na první pohled daleko živější a reálnější.
Na tomto grafu jsou změřené hodnoty přímo výrobcem a na následujícím jsou převedeny do čitelnější podoby. Trochu problém je s modrou barvou, která má menší rozsah než u nativních barev LCD. Obraz tak bude teplejší (norma sRGB má také teplejší barvy než jsou u LCD jako nativní). Barevný gamut tedy bude také o hodně lepší a pokud jej nezkazí elektronika, budou OLED v barvách doslova spásou. U OLED displejů bude opravdu velmi záležet na samotné elektronice, protože kvalita barev resp. obrazu je u většiny OLED prakticky stejná a jediné, co ji může zkazit, je například 6-bit zpracování obrazu.
Ve výsledku má OLED gamut tak velký, že se s ním nemůže měřit žádné LCD ani CRT obrazovky. Ono vlastně už LCD může mít gamut daleko lepší než u CRT, avšak u něj velmi záleží na zpracování samotného LCD a elektronice panelu, přičemž náklady na výrobu jsou enormní.


Vlastnosti OLED displejů

Největší výhodou oproti LCD panelům může někdo pokládat zkrácení odezvy o jeden řád. V praxi nemá lidské oko šanci spozorovat odezvu kratší než 1ms, a tak u OLED nějaké mikrosekundové odezvy nikoho trápit nebudou. Další nesmírnou výhodou je dokonalá homogenita obrazu, přesná geometrie a již zmiňované perfektní barevné podání. Hloubka obrazu je na tak vysoké úrovni, že i CRT obrazovka připadá jako chudý příbuzný. Pozorovací úhly zde prakticky neexistují a jsou omezeny pouze rámečkem displeje apod. Kontrast díky prakticky absolutní černé je nekonečný a s tím jde ruku v ruce i obrovská hloubka obrazu.

Zatím to zní opravdu jako pohádka, že? Jsou zde ovšem i špatné vlastnosti. V prvé řadě je to neustále diskutovaná životnost modrých buňek, ta se dnes pohybuje kolem 20 000 hodin. Jak jistě uznáte, 2,2 roky nepřetržitého života není vůbec špatné. Životnost se počítá k poklesu jasu z původní hodnoty na 400cd/m². Problém stále však přetrvává, protože pokud bude rozdíl ve stárnutí různých buňek velký, bude se v průběhu času měnit barevné podání. Naštěstí řešení není až tak složité. Stačí, aby výrobce podle křivky stárnutí měnil jas modrých, červených a zelených buňěk a vše bude v pořádku. Opět je třeba si dávat obrovský pozor na to, jakou přesností je obraz zpracováván (ani 8-bit nemusí stačit).

Dalším problémem je nemožnost hardwarově regulovat jas. U LCD panelů je obvykle jas regulován tím, že začnou poblikávat podsvětlovací trubice a tím sníží množství světla prostupujícího přes krystaly. U OLED je situace zkrátka taková, že pixel resp. subpixel sám o sobě svítí, a tak je třeba regulovat přímo onen pixel. Pokud však snížíme jas tím, že nastavíme například hodnotu [R,G,B]255=[R,G,B]128 (tím snížíme jas na polovinu), dojde k oříznutí gamutu taktéž na polovinu. Tedy za předpokladu, že se obraz zpracovává pouze 8-bitově. Zde by bylo tedy velice vhodné, aby již z počátku všechny panely měly alespoň 10-bitové zpracování barev, pak by nedocházelo k nikterak drastickému snížení rozsahu barev. To však ukáže čas, jak si s tímto problémem poradí výrobci.

Takže si to shrňme. Neexistují pozorovací úhly, odezva je neznatelná, homogenita perfektní a kontrast nekonečný. Jedinými zápory jsou tedy omezená životnost, kterou však bude kompenzovat cena (výrobní náklady jsou oproti LCD směšné) a pouze softwarová regulace, kterou však lze vyřešit kvalitnějším zpracováním obrazu.

Využití OLED technologie

Samotná technologie má ambice nejen v počítačovém resp. vizuální technice, ale také jako například osvětlení místností. Protože jsou náklady na výrobu skutečně nízké, není problém vyrobit například desku na celý strop místnosti, která v případě potřeby bude svítit (samozřejmostí je plynulá regulace jasu). Takovéto osvětlení bude perfektně rovnoměrné po celé místnosti a nebude vrhat prakticky žádné stíny. OLED má teké velmi malou spotřebu, a tak může nahradit klasické žárovky. Na následujících obrázcích je jasně vidět rozdíl mezi bodovým osvětlení a v osvětlením plošným (právě takto osvětluje OLED).



Dnes se OLED využívají zatím pouze v mobilních telefonech (obvykle externí displej pro zobrazení času popř. volajícího). Jsou zde však již první vlašťovky v podobě OLED displeje na foťáku Kodak, nebo první pokusy o displej, obvykle se však jedná pouze o prototypy a neprodejné vzorky.


Budoucnost?

Jakým směrem se asi bude technologie OLED ubírat? To je v tuto chvíli opravdu těžké říci. Je možné, že zcela vytlačí LCD, CRT a ostatní zobrazovací zařízení (vyjma projektorů apod.). To se může velmi lehce stát, protože i přes svou krátkou životnost je cena velmi nízká. Možná se prosadí repasování, kdy dojde k výměně pouze samotné obrazovky a veškerá elektronika, plasty apod. zůstanou. Takováto výměna by mohla přijít na pár tisíc, a tak si zkrátka jednou za dva roky obnovíte obrazovku. Pokud by tomu skutečně tak bylo, jistě by se vyplatilo koupit pořádnou elektroniku, protože takový monitor vydrží klidně desetiletí. Na druhou stranu je tu možnost, že se OLED prosadí (to je už dnes zcela jisté), avšak za pár let se vynalezne jiná technologie, která OLED smete ze stolu dřív, než se tam stačí ohřát. To je však méně pravděpodobné, protože výrobci si musí nechat zaplatit vývoj, a tak s námi OLED jistě nějaký ten pátek bude a to i za cenu pozdržení lepší technologie. Je třeba si uvědomit, že technologie OLED je oproti LCD velmi mladá, a tak lze očekávat i nějaké ty začátečnické chybky u prvních modelů monitorů popř. televizí.

Osobně vidím v OLED pouze dva malé problémy. První je pouze softwarová regulace jasu (výrobci musí bezpodmínečně zpracovávat obraz alespoň 8-bitově, ale pro úpravy fotek spíš 10-bitově) a pak ona kratší životnost, kteoru však nejspíš vykompenzuje nízká cena.


Trochu uvolnění na závěr

Na závěr se podíváme na pár návrhů/pokusů o vzhled jak OLED, tak i LCD panelů.
Doufáme, že se na první OLED monitor těšíte stejně jako já...

Poznámka: nezapoměňte na další kapitolu, která se zabývá historií OLED technologie.

Kam se posunula technologie OLED za dva roky?

Článek o OLED byl publikován již před nějakou tou dobou a zkrátka se musíme podívat, kam se tato technologie dostala. V posledních pár letech se do hry nejvíce zapojuje firma SONY, která se snaží OLED protlačit, co to jde. Má dokonce první prodejní OLED TV o úhlopříčce 11". Každopádně SONY se specializuje pouze na velké displeje a do sféry menších displejů pro mobilní zařízení se moc nehrne.

Naopak například Samsung se specializuje i na malé displeje. Má sice stejně jako SONY 40" OLED neprodejní (pouze jako předváděcí) kus televize, ale hlavním jeho odbytištěm jsou malé displeje. Samsung tvrdí, že v současné době je 40" OLED displej s rozlišením 1920x1080 tím největším, co lze v jeho továrnách vyprodukovat. Zatím se neví, kdy a za jakých podmínek (cen) bude tato televize prodávána. Velký rozruch také způsobil Samsung se svým 4" OLED displejem, co má tloušťku pouze 0,05 mm a vlaje si ve vitrýně, kde na něj fouká ventilátorek. Jeho rozlišení není sice nikterak vysoké (480x272), ale jako prezentace slouží perfektně. Vše můžete vidět na následujícím videu.

Mohl bych tu sáhodlouze vypravovat, co daný výrobce představil. Jsou to však stále jen ukázkové vzorky, které si nekoupíte. Naopak OLED displej si dnes můžete bežně koupit spolu s mobilním telefonem. A právě zde se usadily OLED velmi dobře. Mají malou spotřebu a jsou velmi tenké, takže značně zvětšují prostor pro elektroniku, baterii apod. Oproti LCD jsou opravdu velmi malé a energeticky nenáročné. OLED displej v mobilu poznáte hlavně podle opravdu velkého kontrastu a extrémních pozorovacích úhlů (prakticky jakékoli). Jsou zde však i prototypy, jako například následující Samsung.

Co je ale hlavní - časový horizont, kdy se začnou vyrábět OLED monitory a televize masově. Asi nejvíce se mluví o roce 2010, resp. začátek masové výroby koncem příštího roku, tedy třetí čtvrtina 2009. Asi těžko budete čekat s koupí nového monitoru na OLED, pokud vám dnešní monitor dosluhuje, každopádně čekání se rozhodně krátí. Jsou zde však i názory, které říkají, že zcela masivní nasazení OLED a k vytlačení LCD a PDP dojde až v roce 2030. To už dlouhá doba je.

Osobně si myslím, že v roce 2010 přijdou na trh například 19" širokoúhlé monitory s cenou kolem 20 tisíc a až tak v roce 2012 se cena srazí na úroveň dnešních LCD. Každopádně berte to jako čistě mou soukromou vizi. Rozhodně nečekejte nějaký raketový nástup OLED v příštím roce. Sice to podle následujícího grafu z webu DisplayBank vypadá, že nárust OLED je v dnešním roce dost závratný, ale stále se jedná hlavně o velmi malé displeje pro mobilní zařízení. Procento větších panelů je zcela mizivé.

Velmi známá firma AU-Optronics se chystá v roce 2011 masově vyrábět OLED. To je velmi pozitivní zpráva, protože jakmile se do výroby zapojí takovíto giganti na výrobu displejů, věstí to velmi rychlé rozšíření a snížení cen.


Co se stalo s životností?

Jistě si vzpomínáte na největší neduh OLED technologie. Stárnutí buněk. To by teoreticky nebylo až tak závažné, kdyby všechny buňky stárly stejnou rychlostí. Bohužel tomu tak není a modrá buňka obvykle vydrží daleko méně. Například první prodávaná televize Sony XEL-1 má udávanou životnost 30 000 h. Dnes se již objevují panely, co mají životnost kolem 65 000 h, a to je více než dvojnásobek. Je zde však jedno velké ale.

Tím ale jsou nezávislé testy, které ukazují životnost SONY XEL-1 na nějakých 17 000 h. To už na první pohled není mnoho, ale po přepočtu to je 1,9 roku nepřetržitého svícení. Pokud se životnost dnešních panelů opravdu zdvojnásobila, tak i reálná životnost bude dvojnásobná a tedy přes 34 000 h, což je už pěkné. Rozhodně taková životnost přesáhne morální zestárnutí daného displeje. S příchodem OLED displejů si tedy nemusíme dělat starosti o životnost a v době, kdy se budou prodávat, bude vše již jistě vyřešeno.

Někteří výrobci používají na prodloužení životnosti takový trik. Na vnitřní stranu OLED displeje umístí metalickou vrstvu, která odráží světlo emitované dovnitř monitoru/televize, a tak vlastně zvýší svítivost. S rostoucí svítivostí klesá životnost, takže je to takové kulišácké řešení. Osobně v tomto ale vidím trošku problém, že by se mohl snižovat kontrast. Každopádně na vlastní oči jsem to neviděl, a tak je to jen moje domněnka.


Nové myšlenky do OLED technologie

Již v původním článku z roku 2006 (tedy přes dva roky starý) jsem psal o možnosti využití OLED jako zdroje světla. Osobně jsem v tom viděl obrovský potenciál, především v tom, že odpadá většina neduhů dnešního osvětlení. Neexistuje prakticky žádné vyzařované zbytkové teplo (pominu-li zdroj), světlo nebliká jako úsporné žárovky a zářivky a jde o plošné světlo. Právě ono plošné světlo je velmi důležité, protože na osvětlení místností resp. kanceláří je zcela ideální. Plošné světlo vrhá velmi měkké stíny, což daleko méně namáhá oči. Navíc si vidíte například pod ruku, když píšete nějaký text.

Navíc toto světlo je energeticky velmi efektivní a velmi se podobá klasickému LED osvětlení, které však není plošné. Největší problém s OLED osvětlením je jeho životnost, protože ta s vyšším jasem klesá a na osvětlení je třeba daleko většího jasu než na televizi, nebo monitor. Hovoří se zde o 10 000 h, což není mnoho. Hodně záleží na ceně a třeba nastane doba, kdy nebudeme šroubovat žárovky, ale nasazovat do lamp kousky průhledné fólie za pár korun. To vše ukáže až čas. Každopádně prvenství v osvětlovací technice pomocí OLED si nese Osram, jak jinak, že?
Čas od času se také spekuluje o využití OLED jako podsvětlení pro LCD monitory. To by byl pěkný hybrid, že? Technicky v tom žádný problém není, zkrátka se místo CCFL či LED podsvětlení použije fólie s OLED. Tím se vyhnem nepříjemnostem s nehomogenitou podsvícení a spotřebou. Velmi vhodné se toto řešení jeví pro mobilní zařízení, kde by takovýto LCD displejík mohl být neustále lehce podsvícen, aniž by nějak zvlášť ovlivňoval výdrž baterie. S touto myšlenkou si prý zahrává Apple pro své další generace iPodů/iPhonů. Dokonce jsem zaslechl něco o novém monitoru na této bázi z dílny Apple. Na následujícím obrázku jsou znázorněny výhody podsvícení pomocí OLED oproti LED a v neposlední řadě CCFL.

A jedeme dál...

Další novinkou je možnost konstrukce takzvaného SOLED (Stock-OLED). Myšlenka je velmi jednoduchá. Dnešní LCD i většina OLED displejů jsou konstruovány tak, že každý pixel je složen z vedle sebe posazených tří subpixelů. U LCD to je jediná možnost, jak vytvořit výsledný barevný vjem. U OLED jsou však možnosti daleko širší. Tím, že je OLED průhledný a sám od sebe emituje světlo (není třeba polarizačních filtrů a podsvícení jako u LCD), tak lze jeden pixel složit ze tří stejně velkých (stejně velký jako celý pixel) různě barevných subpixelů, které budou zkrátka na sobě navrstveny. Výsledná barva se smíchá, a ve výsledku může mít monitor daleko věrnější obraz. Ten, kdo pracuje v CAD aplikacích, kde mají čáry často tloušťku 1 px, jistě ví, o čem mluvím. Zkuste si zobrazit na LCD například růžovou čáru o 1 px. Co vidíte? Dvě čáry vedle sebe. To u SOLED odpadá. Nejvíce asi vysvětlí následující obrázek.
Jistá nevýhoda u SOLED však je. Dnešní operační systémy využívají vyhlazování písma založené na technologii, která uměle rozsvěcuje subpixely tak, aby bylo písmo pro oko vyhlazené. Pokud bychom toto vyhlazení použili na SOLED displej, dostali bychom dosti nepěkný duchovatý obraz hýřící různými barvami. Musela by se použit zcela jiná technologie vyhlazování a nebo mít dostatečně velké DPI u monitoru, aby vyhlazování nebylo třeba. S tím však souvisí i daleko vyšší zátěž na hardware a i samotná výroba SOLED by byla velmi drahá. Pro televize je však SOLED velmi vhodná a dokáže opravdu hodně. Je je třeba si uvědomit, že ne každá byť sebelepší myšlenka spasí vše.

Ještě se podíváme na samotný princip, resp. konstrukci takového SOLED displeje. Všimněte si snížení počtu elektrod jen díky správnému zapojení. Není to tedy jen jednoduché naskládání tří OLED displejů na sebe, i když by to samozřejmě také šlo, ale proč si neušetřit peníze při výrobě, že?

Kudy kam?

Nabízí se otázka, jak z tohoto guláše kolem OLED ven. Zanechat výroby velkých displejů a vrhnout se pouze na osvětlení a displeje pro mobilní zařízení? Nebo se nadále pokoušet prosadit, snižovat náklady a vylepšovat životnost pro použití na televize a monitory? Nejspíš to dopadne tak, že se v roce 2011 u nás začnou prodávat první OLED monitory s neuvěřitelně vysokou cenou. Postupně se cena bude snižovat a k vytlačení LCD dojde až za tak 5 let, možná ještě později. Zkrátka OLED se k nám blíží, ale vlak je to velmi, ale velmi pomalý.

Zdroje:
http://www.meko.co.uk
http://www.oled-info.com
http://www.displaysearch.com
http://www.displaybank.com

Koukneme se teké na historii technologie OLED, samotný počátek se datuje k roku 1996, kdy CDT předvedlo první světovou ukázku svítících polymerů. Doba je to tedy celkem nedávná, a proto se není čemu divit, že OLED technologie teprve nyní nastupuje na scénu v celé své kráse.


Před rokem 2001

1996 - CDT předvedlo první světovou ukázku svítících polymerů
1997 - UDC demonstroval Flexible Flat Panel Display Technology
1997 - Pioneer Electronic vyrobil EL Display s 260,000 barvami
1998 - Kodak, Sanyo předvedl plnobarevný OLED displej s aktivní maticí
1998 - Zlepšení efektivity zelené buňky
2000 - Společnost Ritek plánuje masovou produkci OLED
2000 - Toshiba Corp. plánuje výrobu (organic EL) panelů v roce 2001
2000 - Motorola zaregistrovala OLED technologii v Univerzal Display a získala tím spravedlivý nárok na tuto technologii
2000 - Spojení společností UDC a PPG Inustries pro vývoj a dodávky chemikálií pro OLED továrny
2000 - Sanyo Electronic planuje masovou produkci barevných EL panelů v roce 2001
2000 - NEC a Samsung vyvinuli OLED bezdrátový displej
2000 - LG Electronics vyvinul organický EL displej pro mobilní "udělátka"


Rok 2001

Únor - Sony vyvinulo světově největší plnobarevný OLED displej (13" s rozlišením 800x600)
Duben - Universal Display Corporation a Sony Corp. ohlásili spojední vývoje v OLED televizích a monitorech.
Duben - Samsung předvedl barevný organický EL LCD panel pro mobilní telefony na CeBITu (132x162px)
Květen - Toshiba vyvinula světově první OLED s 260tisíci barvami
Srpen - eMagin's OLED Microdisplay byl vybrán jako výrobce OLED pro letadlo F15E
Říjen - Sony demonstrovala 13" pnobarevný OLED displej
Říjen - Spojení Universal Display Corporation a Samsung SDI pro vývoj
Říjen - Universal Display vyrobila nový materiál pro červené buňky s lepším poměrem svítivost/spotřeba.
Říjen - Samsung SDI vyvinul světově největší OLED displej s úhlopříčkou 15,1"
Listopad - RiTdisplay otevřel novou továrnu na barevné OLED/PLED


Rok 2002

Únor - Samsung SDI vyvinul 2,2" AM OLED pro mobilní telefony
Duben - Philips oznámil výrobu prvních OLED modulů
Květen - Kodak oznámil dostupnostof Evaluation Kit pro aktivní matice OLED displejů
Květen - U společnosti RiTdisplay objednáno přes milión displejů pro mobilní telefony
Červen - AU Optronics vyvinul světově první OLED prototyp kombinující a-Si LCD a OLED
Listopad - Pioneer začal s dodávkou OLED pro LG Electronics mobilní telefony
Prosinec - DuPont Displays a Universal Display Corp. vytvořili strategickou alianci pro vývoj Next Gen. displejů kombinující výhody malých molekul a OLED


Rok 2003

Leden - Philips objevil EL materiál, který emituje jak červené, tak zelené světlo
Leden - Kodak a Sanyo investovali do aktivních matic pro OLED
Únor - RiTdisplay dostal objednávku na OLED displeje pro mobilní telefony od Samsungu a LG.Electronic
Únor - Kodak dal firmě Samsung NEC Mobile Display vyrobit OLED displej s pasivní matici
Březen - Kodak představil první foťák s OLED displejem - Kodak EasyShare LS633.
Březen - IDTech vyvinul 20" plnobarevný OLED displej
Duben - Sony testuje 24" OLED displej
Květen - AUO a UDC vyvinul 4", a-Si TFT podsvícení založené na červeném AMOLED
Květen - Samsung NEC vyvinul OLED s 65000 barvami pro mobilní telefony
Květen - Sony představil 24,2" velký OLED displej
Červen - ERSO a Windell vyvinuli 10" LTPS TFT AMOLED displej
Červen - Sony investovalo devět miliard yenů do výroby OLED
Září - AU Optronics představil jejich 1.93" AMOLED pro mobilní telefony
Září - Vědci z Princetonu vynalezli organický solární článek s širokým uplatněním
Říjen - Sanyo odhalil vysokoživotní QVGA organický EL panel pro mobilní telefony
Říjen - Univision započal výrobu OLED
Listopad - Tohoku Pioneer Corporation je první v použití PHOLED materiálů v komerčních OLED displejích
Listopad - Univision představil sekundární displej pro mobilní telefony s 65000 barvami postavený na technologii OLED
Prosinec - Univision dosáhl kapacity 6000 OLED základů pro OLED za měsíc


Rok 2004

Leden - Opto Tech investoval 4,5 miliardy dolarů do čtyř nových řad OLED displejů
Únor - Mobilní telefon Philips 639 využívá PolyLED technology v jedinečném 'Magic Mirror' displeji
Březen - GE Global Research překonal dva světové rekordy ve využití OLED jako zdroje světla. Představovaný světelný panel měl nejlepší poměr svítivost/cena.
Březen - NECu stagnuje OLED byznys
Březen - Chi Mei Optoelectronics Corp. (CMO) has oznámil 20" OLED displej.
Duben - Teco Optronics investoval 300 milliónů dolarů do nove PM OLED továrny
Duben - RiT Display dodává sekundární displeje Samsungu do jeho mobilních telefonů
Duben - RiT Display dodává OLED panely pro Motorolu
Květen - Seiko Epson odhalil první 40" barevný OLED displej
Květen - Universal Display Corporation oznamuje rekord v efektivitě spotřeby bílé OLED buňky
Květen - Taiwan's AU započal masovou produkci OLED panelů
Květen - Universal Display Corporation odhalil prototyp ohebného OLED panelu na kovovém základě
Září - Sony započalo masovou produkci organickcýh EL displejů (OLED) a vydal první PDA s 3,8" OLED s rozlišením 480x320
Říjen - LG.Philips vyvinul 20" OLED displej
Listopad - OLED displej s životností 50 000 hodin vyrobilo URT
Listopad - Seiko Epson zpřístupní OLED televize široké veřejnosti v roce 2007


Rok 2005

Leden - Samsung Electronics vyvinul 21" OLED displej pro televize
Leden - Samsung SDI zdvojnásobil výrobu OLED
Leden - OLED technologie se stala tím nejdůležitějším pro Daewoo Electronics.
Únor - MP3 přehrávače převzaly prvenství s OLED displeji v Taiwanu
Únor - LG.Philips LCD započal s výrobou AMOLED
Březen - Sony představil MP3 přehrávač s OLED displejem
Březen - Canon ohlásil počátek výroby OLED displejů na začátek příštího roku
Duben - Samsung licencuje OLED patent u Universal Display
Květen - Kodak licencuje OLED technologii pro Fuji Electric Holdings
Květen - CDT má modrou buňku s životností 100 000 hodin
Květen - Samsung Electronics vyvinul první 40" a-Si OLED
Červen - UDC oznámil modrou buňku s životností 15 000 hodin na bázi PHOLED
Červenec - Samsung SDI investoval 850 miliónů dolarů do AMOLED výroby
Srpen - LG Electronics započal s výrobou OLED displejů pro masové použití (tedy ne testovací vzorky)
Září - Toppoly vyvinul 7" AMOLED displej
Říjen - Samsung SDI's dodal přes 30 miliónu OLED displejů
Listopad - CDT "vytisknul" 14" P-OLED displej
Prosinec - Pioneer stáhnul AM-OLED z obchodů


Rok 2006

Leden - BenQ osadil foťák a mobilní telefon velkým (2.0") OLED displejem.
Leden - Kodak rozšířil podíl v OLED technologiích
Březen - Univision investoval 40 miliónu dolarů do OLED
Březen - Epson a CDT představil první tiskovou hlavu využívající OLED jako světelného zdroje
Duben - Kodak licencoval OLED technologii v Univision Technology
Květen - Pioneer započal masovou produkci bílých OLED fólií
Červen - Samtel začal s výrobou OLED
Srpen - AU Optronics (firmy vyrábějící displeje - nevyvíjí je) přemístilo inženýry z LCD na OLED
Září - první 'Nokia' mobil s OLED displejem.
Září - začátek výroby OLED televizí


Zdroj historie: www.oled-info.com