Astronomové potvrdili teorii neúspěšných supernov
28.9.2016, Jan Vítek, aktualita
Astronomové mohli sledovat vůbec první případ hvězdy, která byla tak masivní, že přeskočila stádium supernovy a rovnou se zhroutila do podoby černé díry. Můžeme tak mluvit o první zaznamenané neúspěšné supernově.
Tým astronomů sledujících hvězdu N6946-BH1 vedl Scott Adams z Calltechu, který spolupracoval s kolegy z univerzit v Ohiu a Oklahomě. Přišli s novou technikou sledování hvězd, která využívá zařízení Large Binocular Telescope (LBT) a přímo hledali kandidáty na neúspěšné supernovy, čili takové hvězdy, které zakončily svou dráhu bez spektakulární exploze. Po čtyřech letech práce se tento tým nakonec zaměřil na hvězdu v galaxii NGC 6946.
N6946-BH1 byl červený obr s hmotností kolem 25 Sluncí a vzdálený asi 20 milionů světelných let. Přilákal pozornost astronomů proto, že před několika lety náhle zvýšil svůj jas, a ten v porovnání se Sluncem milionkrát vyšší, ovšem pak začal zase pohasínat, až hvězda nakonec prakticky zmizela. Nenastal ale žádný výbuch supernovy a astronomové mohli sledovat jen slabou stopu blízkého infračerveného záření, které obvykle vychází z hmoty, jež právě spirálovitě proudí do chřtánu černé díry.
Už od roku 2003 řada astronomů tvrdí, že některé hvězdy jsou tak velké na to, aby se z nich mohly stát supernovy. Jejich vlastní gravitace zamezí explozi, takže namísto toho tyto hvězdy prostě jen zhasnou, čili ukončí svou termonukleární reakci a zkolabují. Nikdy, až doposud, ale nebyl k dispozici žádný důkaz, který by to potvrdil.
Adams k tomu řekl, že toto zjištění a potvrzení teorie neúspěšných supernov vysvětluje záhadu, proč velcí červení obři nebyli pozorováni jako předchůdci supernov a proč je tu mezera v rozdělení hmoty mezi neutronovými hvězdami a černými děrami. Jsou tu ale i jiné teorie, které vysvětlují, co astronomové v případě hvězdy N6946-BH1 mohli pozorovat, ačkoliv jsou nepravděpodobné. Analýza materiálů z Hubbleova a Spitzerova teleskopu však všechny už vyloučila, tedy až na jednu. Stále existuje možnost, že hvězdu najednou něco zakrylo, třeba nějaké mračno, které by zamezilo dalšímu pozorování. Nicméně i to může být brzy vyvráceno, neboť astronomové už jen čekají na data z observatoře Chandra, která sleduje rentgenové paprsky a nejspíše potvrdí, že na místě N6946-BH1 vznikla nová černá díra. Pokud se ale tak nestane, astronomové budou dané místo dále monitorovat budou muset využít ještě výkonnější sledovací zařízení.
Zdroj: arxiv.org
N6946-BH1 byl červený obr s hmotností kolem 25 Sluncí a vzdálený asi 20 milionů světelných let. Přilákal pozornost astronomů proto, že před několika lety náhle zvýšil svůj jas, a ten v porovnání se Sluncem milionkrát vyšší, ovšem pak začal zase pohasínat, až hvězda nakonec prakticky zmizela. Nenastal ale žádný výbuch supernovy a astronomové mohli sledovat jen slabou stopu blízkého infračerveného záření, které obvykle vychází z hmoty, jež právě spirálovitě proudí do chřtánu černé díry.
Už od roku 2003 řada astronomů tvrdí, že některé hvězdy jsou tak velké na to, aby se z nich mohly stát supernovy. Jejich vlastní gravitace zamezí explozi, takže namísto toho tyto hvězdy prostě jen zhasnou, čili ukončí svou termonukleární reakci a zkolabují. Nikdy, až doposud, ale nebyl k dispozici žádný důkaz, který by to potvrdil.
Adams k tomu řekl, že toto zjištění a potvrzení teorie neúspěšných supernov vysvětluje záhadu, proč velcí červení obři nebyli pozorováni jako předchůdci supernov a proč je tu mezera v rozdělení hmoty mezi neutronovými hvězdami a černými děrami. Jsou tu ale i jiné teorie, které vysvětlují, co astronomové v případě hvězdy N6946-BH1 mohli pozorovat, ačkoliv jsou nepravděpodobné. Analýza materiálů z Hubbleova a Spitzerova teleskopu však všechny už vyloučila, tedy až na jednu. Stále existuje možnost, že hvězdu najednou něco zakrylo, třeba nějaké mračno, které by zamezilo dalšímu pozorování. Nicméně i to může být brzy vyvráceno, neboť astronomové už jen čekají na data z observatoře Chandra, která sleduje rentgenové paprsky a nejspíše potvrdí, že na místě N6946-BH1 vznikla nová černá díra. Pokud se ale tak nestane, astronomové budou dané místo dále monitorovat budou muset využít ještě výkonnější sledovací zařízení.
Zdroj: arxiv.org
