Astronomové sledují explozi supernovy proti proudu času

Jako v mnoha jiných případech pro tento účel posloužil Hubbleův vesmírný dalekohled, s jehož pomocí bylo možné sledovat, jak se za deset let změnilo mračno coby pozůstatek dávné supernovy nazývaný 1E 0102.2-7219. Jde ale především o jasné a dobře identifikovatelné "šrapnely", díky nimž je možné určit, kde přesně bylo ono místo exploze a kdy ta přibližně nastala.

 

Jedná se o práci astronomů Johna Banovetze a Dannyho Milisavljevice z Purdue University, kteří sledovali celkem 45 objektů bohatých na kyslík, který v ionizovaném stavu velice silně září ve viditelném spektru. Z nich si vybrali celkem 22 takových, které se pohybují nejrychleji, z čehož vyplývá, že byly pravděpodobně nejméně ovlivněny (zpomaleny) pohybem skrz mezihvězdný materiál. Pak už stačilo extrapolovat do té doby, než se objekty ocitly na stejném místě, čili na místě exploze. 

 

 

Starší studie odhadovaly, že světlo z exploze dané supernovy k nám dorazilo přes 2000 a 1000 let, což astronomové nyní upřesnili na 1700 let, čili zhruba na dobu úpadu Římského impéria. Jeho obyvatelé ale tuto explozi pozorovat nemohli, neboť ta byla viditelná pouze z jižní polokoule, takže se ani nelze divit, že se o ní nedochovaly žádné záznamy. 

 

 

Milisavljevic uvádí, že jeho nová studie je celkově lepší a přesnější především díky tomu, že využívá pro srovnání data ze stejného přístroje Hubbleu, a to z ACS (Advanced Camera for Surveys), zatímco předchozí studie srovnávala data z ACS s daty z Wide Field Planetary Camera 2. Odlišný byl i přístup k počítání rychlosti objektů, a to jak bylo uvedeno právě s ohledem na zpomalení vlivem pohybu skrz mračna materiálu. A krom toho se astronomové nově zaměřili také na údajnou neutronovou hvězdu, čili pozůstatek té původní, která explodovala v supernovu. Ta byla už dříve nalezena pomocí zařízení ESO VLT (Very Large Telescope) v kooperaci s rentgenovou Chandrou. 

 

Potenciální neutronová hvězda už je velice daleko od místa exploze, z něhož byla její silou vymrštěna pryč a dle odhadů se musí pohybovat rychlostí kolem 3,5 milionu kilometrů za hodinu. To je dle Banovetze na takový objekt skutečně extrémní rychlost, a to i v případě, že byl urychlen explozí mohutné supernovy, čili sám se přiklání k tomu, že může jít spíše o velký a kompaktní shluk vyvrženého materiálu, který je velice aktivní, a ukazuje se ve stejném spektru jako neutronová hvězda.