Bílý trpaslík má atmosféru téměř celou z kyslíku
1.4.2016, Jan Vítek, aktualita
Brazilské astronomy překvapil jeden ze sledovaných bílých trpaslíků, kterému se přezdívá Dox. Jako pozůstatek dávné hvězdy má totiž atmosférickou vrstvu, kterou z 99,9 procent tvoří pouze O2.
Bílý trpaslík Dox byl objeven astronomy z brazilské Federal University of Rio Grande do Sul a dostal oficiální označení SDSSJ124043.01+671034.68. Raději mu tak budeme dále říkat Dox. Na první pohled jde o běžnou, již dlouho vyhaslou hvězdu, která má velikost srovnatelnou se Zemí, ale i tak si udržuje hmotnost kolem 60 procent našeho Slunce. Běžné hvězdy tohoto typu však mají atmosféru, která se skládá z lehčích prvků, jako je vodík nebo helium, čili zbytkové prvky po dávno vyhaslé fúzi, takže v tomto se Dox podstatně liší.
Doxova atmosféra je téměř celá tvořena kyslíkem a lehkého vodíku či hélia v ní moc nenajdeme, alespoň ne měřitelné množství. Krom 99,9 procent kyslíku byly zjištěny ještě známky neonu, hořčíku a křemíku. Neobvyklý je tedy jednak kyslík a také to, jak velké procento je ho v atmosféře Doxu obsaženo.
Astronomové navíc neví, jak si hvězda takové množství kyslíku vytvořila, neboť dosud měli za to, že by musela být mnohem větší. Mají tak další záhadu a mohou se snažit zjistit, co způsobilo, že Dox o své lehčí prvky přišel a zůstal mu téměř jen kyslík. Vychází se totiž z toho, že vodík a helium musely být dříve v jeho atmosféře obsaženy. Kepler de Souza Oliveira, vedoucí astronom tohoto projektu, vidí problém v dosavadním vývoji jeho disciplíny. V posledních padesáti letech si totiž astronomové všímali především hvězd, které byly ve svých systémech osamoceny. Ovšem alespoň 30 procent těchto systémů je binární, takže obsahují dvě hvězdy a o jejich vývoji se toho zatím moc neví.
Právě dle názoru brazilského astronoma za aktuálním stavem bílého trpaslíka Dox stojí interakce s jinou hvězdou, a to s nějakou o velikosti Slunce, když byl ještě větším bílým trpaslíkem. S tou si baletil ve svém binárním systému a dělit je mohla vzdálenost přibližně jako mezi Sluncem a Venuší. Z Doxova partnera se však postupně stal červený obr, čili hvězda v posledním stádiu svého vývoje, který začal kolem sebe chrlit vodík. Stejně jako se to očekává od našeho Slunce začal rudý obr rychle růst a dostal se až téměř k Doxu, který zasáhl svou atmosférou a Dox ji začal nasávat. Tím se ale zároveň začal zahřívat, až explodoval a vyvrhl do prostoru kolem sebe lehké helium a vodík, zatímco kyslík mu zůstal. Tolik k teorii, jež má reálný základ v osudech jiných pozorovaných hvězd, u nichž ale zatím nebylo zjištěno, že by jejich exploze zanechala v atmosféře téměř výhradně jen kyslík.
Zdroj: Popular Mechanics
Doxova atmosféra je téměř celá tvořena kyslíkem a lehkého vodíku či hélia v ní moc nenajdeme, alespoň ne měřitelné množství. Krom 99,9 procent kyslíku byly zjištěny ještě známky neonu, hořčíku a křemíku. Neobvyklý je tedy jednak kyslík a také to, jak velké procento je ho v atmosféře Doxu obsaženo.
Astronomové navíc neví, jak si hvězda takové množství kyslíku vytvořila, neboť dosud měli za to, že by musela být mnohem větší. Mají tak další záhadu a mohou se snažit zjistit, co způsobilo, že Dox o své lehčí prvky přišel a zůstal mu téměř jen kyslík. Vychází se totiž z toho, že vodík a helium musely být dříve v jeho atmosféře obsaženy. Kepler de Souza Oliveira, vedoucí astronom tohoto projektu, vidí problém v dosavadním vývoji jeho disciplíny. V posledních padesáti letech si totiž astronomové všímali především hvězd, které byly ve svých systémech osamoceny. Ovšem alespoň 30 procent těchto systémů je binární, takže obsahují dvě hvězdy a o jejich vývoji se toho zatím moc neví.
Právě dle názoru brazilského astronoma za aktuálním stavem bílého trpaslíka Dox stojí interakce s jinou hvězdou, a to s nějakou o velikosti Slunce, když byl ještě větším bílým trpaslíkem. S tou si baletil ve svém binárním systému a dělit je mohla vzdálenost přibližně jako mezi Sluncem a Venuší. Z Doxova partnera se však postupně stal červený obr, čili hvězda v posledním stádiu svého vývoje, který začal kolem sebe chrlit vodík. Stejně jako se to očekává od našeho Slunce začal rudý obr rychle růst a dostal se až téměř k Doxu, který zasáhl svou atmosférou a Dox ji začal nasávat. Tím se ale zároveň začal zahřívat, až explodoval a vyvrhl do prostoru kolem sebe lehké helium a vodík, zatímco kyslík mu zůstal. Tolik k teorii, jež má reálný základ v osudech jiných pozorovaných hvězd, u nichž ale zatím nebylo zjištěno, že by jejich exploze zanechala v atmosféře téměř výhradně jen kyslík.
Zdroj: Popular Mechanics
