BIOS - 9. díl: Power Management Setup - šetříme energií
4.12.2009, Petr Stránský, článek
Z minulého dílu víte, že správným nastavením BIOSu můžete ušetřit za měsíční vyúčtování elektřiny a snížit tepelný výkon komponent. Máte i přehled o technologiích APM a ACPI, ale protože nejen teorií živ je "ajťák", podíváme se dnes na praktickou část věci.
Kapitoly článku:
- BIOS - 9. díl: Power Management Setup - šetříme energií
- Šetřicí režimy APM
- Šetřicí režimy ACPI
- Ještě něco navíc?
Vše potřebné o APM a ACPI tedy znáte a nic vám již nebrání začít s touto částí programu Setup experimentovat - kromě šetření proudu se dnes také podíváme na způsoby, kterými lze zajistit, aby počítač monitoroval nějaký vstupní signál, po jehož příchodu se dokáže probudit sám ze spánku. Dokonce je možné i zařídit, aby došlo k automatickému zapnutí PC v předem stanovenou dobu. Avšak nepředbíhejme!
Power Management Setup - v jednoduchosti je krása
Při úpravách jednotlivých konfiguračních voleb se nemusíte ani příliš obávat experimentovat - není zde téměř nic, co zkazit, i když je nutno ještě přiznat, že v některých případech opět nemusí počítač po úpravě nastavení nastartovat. Tak například, pokud změníte stav funkce ACPI (viz dále), a to navíc bez jakékoliv reinstalace operačního systému, může se stát, že Windows "neunesou" toto nastavení, odmítnou se spustit a na obrazovce vám bude odměnou pouze černočerná a děsivá tma.
Pozn.: Tento problém ale zdaleka není tak neřešitelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Možností náprav existuje vícero - některé oficiální, jiné doslova a do písmene neoficiální. Tyto postupy naleznete i s popisem v minulém 8. díle našeho seriálu o nastavení BIOSu v kapitole ... nebo raději ACPI?
Ještě dodám, že v případě vzniku jakýchkoliv potíží se nabízí řešení uvést počítač do základního nastavení vymazáním paměti CMOS - o tom jste si mohli přečíst již v prvním díle seriálu. Po tomto úkonu budete mít určitou naději, že se počítač opět chytne, tedy pokud se jednalo opravdu jen o chybu zapříčiněnou nesprávným nastavením systému BIOS. Kdyby se tomu tak nestalo, znamenalo by to, že s největší pravděpodobností odešla nějaká komponenta. To ale v případě právě probírané sekce zase tolik nehrozí, respektive vůbec.
Jak již bylo zmíněno v minulém díle, je nutné si pouze dát pozor na určitou nekompatibilitu zařízení některých výrobců se standardem ACPI. Toto ale platí spíše jen u velice starých komponent, se kterými se v dnešní době nejspíše ani nesetkáte, i když pravdou zůstává, že výjimka potvrzuje pravidlo. Např. můj starý počítač s procesorem Duron 950 MHz se základní deskou s čipsetem VIA KT133 s tímto měl jednu chvíli neskutečné problémy a během každého probouzení jsem doufal, zda budu mít zase jednou štěstí a PC se úspěšně probudí. Protože jsem tohle štěstí ale hodně často neměl, raději jsem po čase pustil šetření energií "k vodě".
Durony byly velmi oblíbené především díky svým možnostem v přetaktování, jejich tepelný výkon však nebyl právě nejmenší. Nemálo z nich tak skončilo v křemíkovém nebi
Při probouzení se jednoduše stávalo totiž to, že počítač se jakoby snažil probudit (dioda pevného disku poblikávala), ale nakonec jeho snaha ustala a mě zůstala pouze již jednou zmíněná černá obrazovka. A s podobnými problémy jsem se setkal též u o několik let mladšího notebooku Dell Latitude D600, avšak tato závada se projevovala pouze někdy. Nedocházelo k ní pravidelně při každém probuzení, a nejen proto zde šetřící funkce ještě stále používám. Počítač by měl práci ulehčovat, ne ji přidělávat. Pokud se totiž systém neprobudil, přišla veškerá neuložená práce vniveč. To se sice dalo obejít pravidelným ukládáním dokumentů, avšak ne v případech, kdy jste si na chvilku odběhli, následně se neplánovaně zdrželi a vrátili se k již automaticky uspanému počítači.
Power Management Setup - v jednoduchosti je krása
Při úpravách jednotlivých konfiguračních voleb se nemusíte ani příliš obávat experimentovat - není zde téměř nic, co zkazit, i když je nutno ještě přiznat, že v některých případech opět nemusí počítač po úpravě nastavení nastartovat. Tak například, pokud změníte stav funkce ACPI (viz dále), a to navíc bez jakékoliv reinstalace operačního systému, může se stát, že Windows "neunesou" toto nastavení, odmítnou se spustit a na obrazovce vám bude odměnou pouze černočerná a děsivá tma.
Pozn.: Tento problém ale zdaleka není tak neřešitelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Možností náprav existuje vícero - některé oficiální, jiné doslova a do písmene neoficiální. Tyto postupy naleznete i s popisem v minulém 8. díle našeho seriálu o nastavení BIOSu v kapitole ... nebo raději ACPI?
Ještě dodám, že v případě vzniku jakýchkoliv potíží se nabízí řešení uvést počítač do základního nastavení vymazáním paměti CMOS - o tom jste si mohli přečíst již v prvním díle seriálu. Po tomto úkonu budete mít určitou naději, že se počítač opět chytne, tedy pokud se jednalo opravdu jen o chybu zapříčiněnou nesprávným nastavením systému BIOS. Kdyby se tomu tak nestalo, znamenalo by to, že s největší pravděpodobností odešla nějaká komponenta. To ale v případě právě probírané sekce zase tolik nehrozí, respektive vůbec.
Jak již bylo zmíněno v minulém díle, je nutné si pouze dát pozor na určitou nekompatibilitu zařízení některých výrobců se standardem ACPI. Toto ale platí spíše jen u velice starých komponent, se kterými se v dnešní době nejspíše ani nesetkáte, i když pravdou zůstává, že výjimka potvrzuje pravidlo. Např. můj starý počítač s procesorem Duron 950 MHz se základní deskou s čipsetem VIA KT133 s tímto měl jednu chvíli neskutečné problémy a během každého probouzení jsem doufal, zda budu mít zase jednou štěstí a PC se úspěšně probudí. Protože jsem tohle štěstí ale hodně často neměl, raději jsem po čase pustil šetření energií "k vodě".
Durony byly velmi oblíbené především díky svým možnostem v přetaktování, jejich tepelný výkon však nebyl právě nejmenší. Nemálo z nich tak skončilo v křemíkovém nebi
Při probouzení se jednoduše stávalo totiž to, že počítač se jakoby snažil probudit (dioda pevného disku poblikávala), ale nakonec jeho snaha ustala a mě zůstala pouze již jednou zmíněná černá obrazovka. A s podobnými problémy jsem se setkal též u o několik let mladšího notebooku Dell Latitude D600, avšak tato závada se projevovala pouze někdy. Nedocházelo k ní pravidelně při každém probuzení, a nejen proto zde šetřící funkce ještě stále používám. Počítač by měl práci ulehčovat, ne ji přidělávat. Pokud se totiž systém neprobudil, přišla veškerá neuložená práce vniveč. To se sice dalo obejít pravidelným ukládáním dokumentů, avšak ne v případech, kdy jste si na chvilku odběhli, následně se neplánovaně zdrželi a vrátili se k již automaticky uspanému počítači.
