Biotiskárna ITOP už zvládne výrobu tkání pro transplantaci
25.2.2016, Jan Vítek, aktualita
Potenciál 3D tiskáren je skutečně obrovský a dokáže zasáhnout mnoho odvětví. Nyní se můžeme podívat na 3D biotiskárnu, která je schopna tvořit i tkáně, jež budou moci být skutečně využity pro transplantaci.
Jedná se o 3D biotiskárnu ITOP (Integrated Tissue–Organ Printer), kterou vyvinuli vědci z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. Ta je schopna tvořit tkáně, jež prý už v aktuální podobě lze transplantovat lidským pacientům, a jako takové tak zahrnují systém zásobení buněk potřebným kyslíkem a živinami. Zkrátka jde třeba o umělé ucho, které by se mělo chovat podobně jako naše vlastní. Tiskárna ITOP je přitom výsledek desetiletého výzkumu a krom ucha zvládne v podstatě jakýkoliv jiný tvar.
Tiskárna využívá jako základ síťovou strukturu vytvořenou z polymerů, která poslouží jako kostra, ovšem je biologicky rozložitelná. Tu v průběhu tisku postupně vyplňuje buněčnými hydrogely, přičemž celkový tvar této náhrady je možné už poměrně snadno vytvořit pomocí 3D skenu pacienta, tedy pochopitelně za předpokladu, že je ještě co skenovat. Samotný obslužný program biotiskárny si pak určí, jaké bude rozmístění buněčného materiálu a kostry, přičemž počítá s kanálky s průměrem maximálně 200 mikrometrů. Ty by tedy měly posloužit pro výživu tkáně podobně jako vlásečnice v uzavřeném krevním oběhu.
Úspěchem je tedy především to, že tiskárna ITOP už dokáže tvořit potřebně malé a odolné kanálky pro zásobení kyslíkem a živinami. Pak už záleží na regenerativních schopnostech lidského těla, které by mělo novou tkáň přijmout a adaptovat. Vytištěný ušní boltec byl již vyzkoušen v experimentu, v němž byl implantován do živé myši, tedy pod její kůži. V tomto prostředí dokázala tkáň bez problémů vydržet a navíc se v ní začala formovat chrupavka. Tiskárna ITOP může být využita také pro výrobu kostních náhrad třeba i pro čelist nebo lebku a kosterní svalstvo, což jsou možnosti, které čeká ještě zdlouhavý schvalovací proces, aby mohly být použity v praxi.
Nyní se výzkumníci chtějí zaměřit na výrobu složitějších náhrad a potažmo i celých orgánů, což by mohlo způsobit revoluci ve zdravotnictví, kde je shánění orgánů od dárců ožehavý problém.
Zdroj: Nature
Tiskárna využívá jako základ síťovou strukturu vytvořenou z polymerů, která poslouží jako kostra, ovšem je biologicky rozložitelná. Tu v průběhu tisku postupně vyplňuje buněčnými hydrogely, přičemž celkový tvar této náhrady je možné už poměrně snadno vytvořit pomocí 3D skenu pacienta, tedy pochopitelně za předpokladu, že je ještě co skenovat. Samotný obslužný program biotiskárny si pak určí, jaké bude rozmístění buněčného materiálu a kostry, přičemž počítá s kanálky s průměrem maximálně 200 mikrometrů. Ty by tedy měly posloužit pro výživu tkáně podobně jako vlásečnice v uzavřeném krevním oběhu.
Úspěchem je tedy především to, že tiskárna ITOP už dokáže tvořit potřebně malé a odolné kanálky pro zásobení kyslíkem a živinami. Pak už záleží na regenerativních schopnostech lidského těla, které by mělo novou tkáň přijmout a adaptovat. Vytištěný ušní boltec byl již vyzkoušen v experimentu, v němž byl implantován do živé myši, tedy pod její kůži. V tomto prostředí dokázala tkáň bez problémů vydržet a navíc se v ní začala formovat chrupavka. Tiskárna ITOP může být využita také pro výrobu kostních náhrad třeba i pro čelist nebo lebku a kosterní svalstvo, což jsou možnosti, které čeká ještě zdlouhavý schvalovací proces, aby mohly být použity v praxi.
Nyní se výzkumníci chtějí zaměřit na výrobu složitějších náhrad a potažmo i celých orgánů, což by mohlo způsobit revoluci ve zdravotnictví, kde je shánění orgánů od dárců ožehavý problém.
Zdroj: Nature
