Brainet: organický počítač z krysích mozků
14.7.2015, Jan Vítek, aktualita
Výzkumníci z Duke University již dříve představili návrh vytvořit organické sítě vytvořené ze zvířecích mozků, které by si dokázaly v reálném čase vyměňovat informace a řešit různé úkoly. Nyní už využili čtyři krysí mozky pro první pokus.
Znamená to snad, že tu máme první mozkové čtyřjádro? Jak se to vezme. Sítě označení jako Brainets jsou tedy stvořeny z více zvířecích mozků, které si vyměňují informace pomocí tzv. BtBI, čili "brain-to-brain interface" a pak je ještě zapotřebí BMI (brain-machine interface) pro komunikaci s elektronickým zařízením, které slouží pro překlad do počítačem pochopitelné podoby. Dohromady tak mohl dle dřívějších předpokladů vzniknout organický počítač.
Alespoň zatím to ale neznamená, že vědci využili samostatné mozky, které by byly napojeny třeba na elektrody, udržovány naživu a dohromady tvořily jakýsi čtyřjádrový procesor. Prostě využili čtyři živé krysy, aby si ověřili hypotézu, že jejich čtyři mozky spojené pomocí BtBI dokáží svou spojenou inteligencí překonat mozek jedné krysy s využitím paralelizované a distribuované architektury. A skutečně, ve všech úkolech byly čtyři mozky spojené pomocí BtBI celkově "výkonnější" než jeden a celkový výkon se prý i časem zvyšoval. Samotné rozhraní BtBI využívá invazivní metodu, čili drátové senzory voperované do krysích mozků v místech, kde se zpracovávají smyslové vjemy. Senzory byly vždy dva, jeden vstupní a jeden výstupní.
Samotné krysy řešily velmi jednoduché úkoly, za něž dostávaly odměnu, ale ve výsledku řešily třeba úkoly spojené s předpovědí počasí, zpracování obrazových dat nebo ukládání a vyhledávání "hmatových vjemů". Déšť pak krysy společně dokázaly předpovědět se 41% přesností, k čemuž stačily tři zapojené do jednoho Brainet. Jedna z nich zpracovávala údaje o změnách teplot a data z barometru byla určena pro ostatní dvě a společně určovaly předpověď. Musely ale být všechny v pozoru a v očekávání odměny za své správné reakce.
Ve výsledku tak výzkumníci uvedli, že jejich pokusy prokázaly možnost vytvoření počítačových prvků složených z více propojených zvířecích mozků, které tak mohou poskytnout výhody dané hybridním spojením digitální a analogové architektury. Od čtyř krys očekávajících sladkou odměnu k biopočítačům je ale ještě pořádně dlouhá cesta.
Zdroj: Hexus.net
Alespoň zatím to ale neznamená, že vědci využili samostatné mozky, které by byly napojeny třeba na elektrody, udržovány naživu a dohromady tvořily jakýsi čtyřjádrový procesor. Prostě využili čtyři živé krysy, aby si ověřili hypotézu, že jejich čtyři mozky spojené pomocí BtBI dokáží svou spojenou inteligencí překonat mozek jedné krysy s využitím paralelizované a distribuované architektury. A skutečně, ve všech úkolech byly čtyři mozky spojené pomocí BtBI celkově "výkonnější" než jeden a celkový výkon se prý i časem zvyšoval. Samotné rozhraní BtBI využívá invazivní metodu, čili drátové senzory voperované do krysích mozků v místech, kde se zpracovávají smyslové vjemy. Senzory byly vždy dva, jeden vstupní a jeden výstupní.
Samotné krysy řešily velmi jednoduché úkoly, za něž dostávaly odměnu, ale ve výsledku řešily třeba úkoly spojené s předpovědí počasí, zpracování obrazových dat nebo ukládání a vyhledávání "hmatových vjemů". Déšť pak krysy společně dokázaly předpovědět se 41% přesností, k čemuž stačily tři zapojené do jednoho Brainet. Jedna z nich zpracovávala údaje o změnách teplot a data z barometru byla určena pro ostatní dvě a společně určovaly předpověď. Musely ale být všechny v pozoru a v očekávání odměny za své správné reakce.
Ve výsledku tak výzkumníci uvedli, že jejich pokusy prokázaly možnost vytvoření počítačových prvků složených z více propojených zvířecích mozků, které tak mohou poskytnout výhody dané hybridním spojením digitální a analogové architektury. Od čtyř krys očekávajících sladkou odměnu k biopočítačům je ale ještě pořádně dlouhá cesta.
Zdroj: Hexus.net
