CeBIT 2004: Shrnutí očima redaktorů Světa hardware
24.3.2004, redakce SHW, článek
Dnešním dnem končí letošní CeBIT a tak jsme pro vás připravili závěrečné shrnutí tohoto veletrhu očima všech redaktorů Světa hardware, kteří se ho účastnili. Dočtete se zde o německé preciznosti, ale také o neschopnosti výrobců představit nové grafické čipy.
Zdeněk Kabát: Přestože jsem byl letos na CeBITu poprvé a měl bych být ohromen jakousi gigantičností, kterou tato akce nabízí, mám z návštěvy v Hannoveru pocity trochu jiné. Začněme tím lepším. Mezi pozitiva CeBITu 2004 patří již ona německá preciznost, s jakou je akce připravována. Když přijíždíte na parkoviště, které je již zaplněno tisíci aut, jste přesně navigováni na určité místo a chraň Bůh, abyste se rozhodli parkovat jinde. Podobně je na tom i organizace na samotném výstavišti, kde má v pavilonech každý své místo, v areálu se díky mapkám nemůžete ztratit a Press centrum je také vynikající.
Co se týče obsahu výstavy, musím se přiznat, že jsem za celé dva dny stihnul projít jen tři pavilony z osmi hardwarových, a to ještě jen povrchně. Prostě objem CeBITu potvrzuje, že se jedná o největší evropský veletrh v oblasti IT a telekomunikací. U důležitých firem jste se mohli setkat s několikasetmetrovými stánky, ale podobně velkou plochu zabíraly prezentace menších korejských, taiwanských a dalších firem.
Na novinky mi ale přišel CeBIT 2004 chudý. Přestože si mohli příznivci barevných skříní, inovativních designů a svítících katodových trubic užít, nic doslova převratného výstava nepřinesla. Bylo demonstrováno mnoho základních desek s připravovanými čipsety (Grantsdale, Alderwood, K8T800 Pro, K8T890 apod.), jejichž společnými znaky byly nové typy patic (Socket T a Socket 939) a sběrnice PCI Express. Pro tuto novou sběrnici byly představeny i grafické karty GeForce PCX a ATi RV380. To už tady ale vše bylo.
Co tedy říct na závěr? CeBIT podle mě trochu trpěl absencí novinek většího měřítka jako jsou nVidia NV40 a ATi R420, Prescott pro Socket T nebo Athlon 64 pro Socket 939 (několik procesorů sice běželo v demonstračních sestavách, ale nikdo nedovolil se na ně podívat). Napadla mne také asociace k Invexu, ale myslím, že takovému srovnání se bude CeBIT ještě pár let úspěšně vyhýbat.
Zdeněk Michálek: Přesto že z hlediska návštěv CeBITu jsem už "starý pes", vždycky je z hlediska jeho organizace co objevovat - a obdivovat, od nekompromisních a přitom vstřícných policistů přes totální dopravu (kdy se během pár desítek minut obrátí směr provozu na širokánské dálnice "ze CeBITu" na "na CeBIT) až po naprostou vstřícnost k novinářům a jejich potřebám.
Osobně jsem ale u expozic větších firem postrádal cokoliv, co bych neznal z dřívějších tiskových zpráv. Pocit že CeBIT, se potýká s něčím podobným jako Invex a že Evropě ujíždí vlak, protože vše důležité se prezentuje na veletrzích v Americe a Asii, je čím dál silnější a začíná hraničit s jistotou. Evropa se svými problémy drahé a nepříliš výkonné pracovní síly (ve srovnání s Asií) a technologickou zaostalostí (ve srovnání s USA a Japonskem) je již prostě zajímavá pouze jako odbytiště, ne jako ostře konkureční trh. A bojím se, bojím, že rozšíření o novou krev z východu ji v tomto ohledu příliš nepomůže.
Štěpán Mrázek: Stejně jako moji kolegové i já zastávám názor, že CeBIT nepřinesl praktiky nic převratného - kdo čekal NV40 či R4xx, ten byl zklamán. Když jsem chodil po výstavišti, tak jsem se pokoušel srovnat letošní dojmy s rokem 2002, ve kterém jsme se do Hannoveru podíval poprvé. Jeden příklad za všechny:
V roce 2002 (tehdy jako úplný CeBITový zelenáč), jsem mohl vidět na obrovském stránku společnosti AMD prototypy procesorů z rodiny K8 (viz článek z roku 2002 či článek z loňského roku). Letos společnost AMD svoji prezentaci zrušila. Vydává se tak cestou, jakou zvolili v souvislosti s Invexem prakticky všichni čeští distributoři. Vím, že srovnání českých distributorů a společnosti AMD je asi stejné jako srovnání CeBITu a Invexu. Paralela je však jasná – CeBIT zkrátka upadá, stejně jako upadá Invex. Položme si však otázku, zda upadá celkově, nebo se "pouze" mění jeho význam?
Myslím, že jeho význam se bude ubírat stejným směrem jako význam Invexu. Tedy místo, kde se mohou v průběhu několika dnů setkat lidé, kteří by jinak museli cestovat na vzájemné schůzky třeba i přes půl planety (v případě Invexu pak přes půl republiky). V tomto směru pravděpodobně v rámci evropského IT nemůže CeBITu nic konkurovat. Z hlediska představování novinek však CeBITu upadá a pravděpodobně bude upadat i nadále. Ostatně o které novince jste se dozvěděli z oficiálních zpráv (či třeba z návštěvy nějaké výstavy) a ne v obvyklých „rumours“, které v mnoha případech vypouštějí samotní výrobci?
Mimochodem ještě jedné věci jsem si na CeBITu všimnul. Mnoho tradičních HW firem začíná upínat svoji pozornost směrem ke spotřební elektronice. Lákají je především vyšší marže, které jsou u tradičních komponent díky vzájemné rivalitě a snaze udržet tržní podíl stlačené na minimum. Opět jeden příklad za všechny – MSI a její rodina multimediálních přehrávačů (viz tento článek).
Martin Štěpánek: Spolu se Zdeňkem Kabátem jsem patřil k oněm dvou zelenáčům, kteří byli na CeBITu poprvé, takže na mě velikost zapůsobila mnohem více než na stálé návštěvníky. Také se můsím přidat k jeho hodnocení německé preciznosti a připravenosti, což bylo až neuvěřitelné.
Velkou čárou přes rozpočet bylo nejen pro mnoho návštevníků, ale také pro mnoho vystavovatelů neuvedení NV40 a R420. To bylo jasně patrné na stáncích výrobců jako Gainward nebo Sapphire, kde jsme se nemohli setkat s ničím novým a zajímavým.
Na druhou stranu, absenci grafických karet poměrně slušně zastoupily základní desky, kterých bylo k vidění až neuvěřitelné množství (především s novou paticí Socket T) a hlavně spotřební zboží typu MP3 přehrávače a podobné.
CeBIT byl především vhodný na návázání kontaktů, diky čemuž by jste se měli na stránkách Světa Hardware setkat s recenzemi základních desek pro AMD64 s čipy SiS a ULi (na českém trhu se běžně neprodávají).
Igor Viduna: Z letošního CeBITu mám takový pocit, jako by oba grafičtí giganti (ATI i nVidia) neměli co nabídnout. Co se technologie týče, neobjevily se zde žádné novinky. A snad právě proto jsou reklamní CD-ROM disky plné všeho, krom nějakých kloudných informací (u ATI jsem např. narazil na pdf dokument popisující funkce Mobility Radeonu 9000, který byl zastaralý již loni). Pravda, na jednu novinku bych zapomněl - a sice na PCI-Express. Tu ukazují snad všichni. Ale pouze "ve vitrínách", nikoli v chodu. I když abych nebyl nefér, musím přiznat, že pár funkčních exponátů jsem zde zaznamenal. Příjemně mě ale překvapily karty s čipy XGI Volari či S3 DeltaChrome, které by na trh s grafickými kartami mohly vnést příjemné oživení a konkurenci, která se zde jakoby začínala pomalu vytrácet.
Co se mi ale již od loňska velmi líbí je chování asijských vystavovatelů, u kterých se nesetkáte s žádnou arogancí apod. Vždy jste vřele přivítání a ochotně zodpoví vše, na co se jich zeptáte (i nezeptáte :-) a vůbec jim nevadí, že nejste žádný "kravaťák"...
Co se týče obsahu výstavy, musím se přiznat, že jsem za celé dva dny stihnul projít jen tři pavilony z osmi hardwarových, a to ještě jen povrchně. Prostě objem CeBITu potvrzuje, že se jedná o největší evropský veletrh v oblasti IT a telekomunikací. U důležitých firem jste se mohli setkat s několikasetmetrovými stánky, ale podobně velkou plochu zabíraly prezentace menších korejských, taiwanských a dalších firem.
Na novinky mi ale přišel CeBIT 2004 chudý. Přestože si mohli příznivci barevných skříní, inovativních designů a svítících katodových trubic užít, nic doslova převratného výstava nepřinesla. Bylo demonstrováno mnoho základních desek s připravovanými čipsety (Grantsdale, Alderwood, K8T800 Pro, K8T890 apod.), jejichž společnými znaky byly nové typy patic (Socket T a Socket 939) a sběrnice PCI Express. Pro tuto novou sběrnici byly představeny i grafické karty GeForce PCX a ATi RV380. To už tady ale vše bylo.
Co tedy říct na závěr? CeBIT podle mě trochu trpěl absencí novinek většího měřítka jako jsou nVidia NV40 a ATi R420, Prescott pro Socket T nebo Athlon 64 pro Socket 939 (několik procesorů sice běželo v demonstračních sestavách, ale nikdo nedovolil se na ně podívat). Napadla mne také asociace k Invexu, ale myslím, že takovému srovnání se bude CeBIT ještě pár let úspěšně vyhýbat.
Zdeněk Michálek: Přesto že z hlediska návštěv CeBITu jsem už "starý pes", vždycky je z hlediska jeho organizace co objevovat - a obdivovat, od nekompromisních a přitom vstřícných policistů přes totální dopravu (kdy se během pár desítek minut obrátí směr provozu na širokánské dálnice "ze CeBITu" na "na CeBIT) až po naprostou vstřícnost k novinářům a jejich potřebám.
Osobně jsem ale u expozic větších firem postrádal cokoliv, co bych neznal z dřívějších tiskových zpráv. Pocit že CeBIT, se potýká s něčím podobným jako Invex a že Evropě ujíždí vlak, protože vše důležité se prezentuje na veletrzích v Americe a Asii, je čím dál silnější a začíná hraničit s jistotou. Evropa se svými problémy drahé a nepříliš výkonné pracovní síly (ve srovnání s Asií) a technologickou zaostalostí (ve srovnání s USA a Japonskem) je již prostě zajímavá pouze jako odbytiště, ne jako ostře konkureční trh. A bojím se, bojím, že rozšíření o novou krev z východu ji v tomto ohledu příliš nepomůže.
Štěpán Mrázek: Stejně jako moji kolegové i já zastávám názor, že CeBIT nepřinesl praktiky nic převratného - kdo čekal NV40 či R4xx, ten byl zklamán. Když jsem chodil po výstavišti, tak jsem se pokoušel srovnat letošní dojmy s rokem 2002, ve kterém jsme se do Hannoveru podíval poprvé. Jeden příklad za všechny:
V roce 2002 (tehdy jako úplný CeBITový zelenáč), jsem mohl vidět na obrovském stránku společnosti AMD prototypy procesorů z rodiny K8 (viz článek z roku 2002 či článek z loňského roku). Letos společnost AMD svoji prezentaci zrušila. Vydává se tak cestou, jakou zvolili v souvislosti s Invexem prakticky všichni čeští distributoři. Vím, že srovnání českých distributorů a společnosti AMD je asi stejné jako srovnání CeBITu a Invexu. Paralela je však jasná – CeBIT zkrátka upadá, stejně jako upadá Invex. Položme si však otázku, zda upadá celkově, nebo se "pouze" mění jeho význam?
Myslím, že jeho význam se bude ubírat stejným směrem jako význam Invexu. Tedy místo, kde se mohou v průběhu několika dnů setkat lidé, kteří by jinak museli cestovat na vzájemné schůzky třeba i přes půl planety (v případě Invexu pak přes půl republiky). V tomto směru pravděpodobně v rámci evropského IT nemůže CeBITu nic konkurovat. Z hlediska představování novinek však CeBITu upadá a pravděpodobně bude upadat i nadále. Ostatně o které novince jste se dozvěděli z oficiálních zpráv (či třeba z návštěvy nějaké výstavy) a ne v obvyklých „rumours“, které v mnoha případech vypouštějí samotní výrobci?
Mimochodem ještě jedné věci jsem si na CeBITu všimnul. Mnoho tradičních HW firem začíná upínat svoji pozornost směrem ke spotřební elektronice. Lákají je především vyšší marže, které jsou u tradičních komponent díky vzájemné rivalitě a snaze udržet tržní podíl stlačené na minimum. Opět jeden příklad za všechny – MSI a její rodina multimediálních přehrávačů (viz tento článek).
Martin Štěpánek: Spolu se Zdeňkem Kabátem jsem patřil k oněm dvou zelenáčům, kteří byli na CeBITu poprvé, takže na mě velikost zapůsobila mnohem více než na stálé návštěvníky. Také se můsím přidat k jeho hodnocení německé preciznosti a připravenosti, což bylo až neuvěřitelné.
Velkou čárou přes rozpočet bylo nejen pro mnoho návštevníků, ale také pro mnoho vystavovatelů neuvedení NV40 a R420. To bylo jasně patrné na stáncích výrobců jako Gainward nebo Sapphire, kde jsme se nemohli setkat s ničím novým a zajímavým.
Na druhou stranu, absenci grafických karet poměrně slušně zastoupily základní desky, kterých bylo k vidění až neuvěřitelné množství (především s novou paticí Socket T) a hlavně spotřební zboží typu MP3 přehrávače a podobné.
CeBIT byl především vhodný na návázání kontaktů, diky čemuž by jste se měli na stránkách Světa Hardware setkat s recenzemi základních desek pro AMD64 s čipy SiS a ULi (na českém trhu se běžně neprodávají).
Igor Viduna: Z letošního CeBITu mám takový pocit, jako by oba grafičtí giganti (ATI i nVidia) neměli co nabídnout. Co se technologie týče, neobjevily se zde žádné novinky. A snad právě proto jsou reklamní CD-ROM disky plné všeho, krom nějakých kloudných informací (u ATI jsem např. narazil na pdf dokument popisující funkce Mobility Radeonu 9000, který byl zastaralý již loni). Pravda, na jednu novinku bych zapomněl - a sice na PCI-Express. Tu ukazují snad všichni. Ale pouze "ve vitrínách", nikoli v chodu. I když abych nebyl nefér, musím přiznat, že pár funkčních exponátů jsem zde zaznamenal. Příjemně mě ale překvapily karty s čipy XGI Volari či S3 DeltaChrome, které by na trh s grafickými kartami mohly vnést příjemné oživení a konkurenci, která se zde jakoby začínala pomalu vytrácet.
Co se mi ale již od loňska velmi líbí je chování asijských vystavovatelů, u kterých se nesetkáte s žádnou arogancí apod. Vždy jste vřele přivítání a ochotně zodpoví vše, na co se jich zeptáte (i nezeptáte :-) a vůbec jim nevadí, že nejste žádný "kravaťák"...
