www.svethardware.cz
>
>
>

Chandra se zaměřila na gama záblesky, proč jsou tak vzácné?

Chandra se zaměřila na gama záblesky, proč jsou tak vzácné?
, , aktualita
O záblescích záření gama, či prostě gama záblescích je dobře známo, že jde o nejsvítivější známé události, které nám vesmír servíruje. Observatoř Chandra a nejen ona se nyní více zaměřila na původ tohoto jevi.



reklama
Co se týče vzniku a šíření záření gama, v tom už mají astronomové delší dobu víceméně jasno, respektive mezi nimi existuje shoda. Dle jejich přesvědčení má řada gama záblesků původ v kolizi a spojení dvou neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy a černé díry. Taková událost má mimochodem za následek i vznik gravitačních vln, na něž si brousí zuby právě vylepšované zařízení LIGO. Jenomže to se může těšit na zachycení i kolem tisíce gravitačních vln ročně (dle předpokladů), a to proto, že ty se od místa svého vzniku šíří všemi směry. Ne tak gama záblesky.





Nová studie využívající data nasbíraná satelitem Swift, observatoří Chandra X-ray a různými dalšími zařízeními uvádí, že srážkou dvou hmotných objektů ve vesmíru vznikají skutečně jen úzké paprsky gama záření šířící se na obě strany. A pokud jeden z těchto paprsků není zaměřen přímo na Zemi, nemáme šanci takový gama paprsek detekovat, a tím se i díky němu zaměřit na příslušnou oblast ve vesmíru. Astronomové přitom nyní zjistili, že tyto paprsky se šíří v úhlu jen asi 5 stupňů, což zhruba odpovídá třem prstům na natažené ruce. Znamená to také, že jsme schopni na Zemi detekovat jen asi 0,4 procenta gama záblesků, které vznikají v dostatečné blízkosti. Pro život na Zemi je to ale velké štěstí, neboť blízký gama záblesk by byl schopen jej zcela vymazat. Nicméně gama záblesky lze detekovat i nepřímo díky doprovodu záblesku ve viditelném spektru, který se šíří ve větším úhlu (jde o tzv. sirotky). I to vše je základ odhadu toho, že LIGO bude detekovat kolem tisíce gravitačních vln ročně.

Jeden z pozorovaných gama záblesků k nám doputoval 3. září 2014, kdy jej zachytil satelit Swift a šlo o záblesk GRB 140903A. Observatoř Gemini na Havaji pak určila, že původ tohoto záblesku je v galaxii vzdálené asi 3,9 miliardy světelných let, což je relativně blízko vzhledem k jiným podobným událostem. Na přiloženém obrázku máme mimo srovnání optického a rentgenova obrazu záblesku také umělecké ztvárnění celé události. Uprostřed můžeme předpokládat právě se srazivší hmotné hvězdy či černou díru a hvězdu. Červeně je ztvárněn materiál, který byl vyvržen, ale zase se vlivem silné gravitace vrací zpět, částicový vítr je ztvárněn oranžově, modře zase materiál unikající vysokou rychlostí (kolem desetiny rychlosti světla). A konečně tu jsou také dva úzké paprsky zahrnující i záření gama. Pohled na událost v optickém spektru poskytl Discovery Channel Telescope (DCT) a v rentgenově pak Chandra.

Detekovaný gama záblesk trval méně než dvě sekundy, což jej řadí do kategorie, která počítá s kolizí dvou neutronových hvězd nebo jedné hvězdy s černou dírou. Ty pak vytvoří buď černou díru, nebo další neutronovou hvězdu s velice silným magnetickým polem. Delší záblesky mají být dle přesvědčení astronomů tvořeny daleko hmotnějšími objekty, a to třeba zhroucením velice velké hvězdy. Právě zmíněná observatoř Chandra byla využita pro sledování rentgenova záření vycházejícího z místa srážky, které je možné detekovat dlouho po gama záblesku a právě to poskytlo důležité informace o vlastnostech úzkých paprsků, díky nimž mohli astronomové přijít se zmíněnou hodnotou 5 °.

Můžeme tak říci, že předchozí domněnky o způsobu šíření gama záblesků byly potvrzeny a navazující studie udávají, že právě díky těmto událostem vznikají prvky těžší než železo, takže třeba i zlato. Astronomové se tak mohou zaměřit na takové události a jejich četnost, aby mohli odhadnout přítomnost a množství těžších prvků v jiných galaxiích a údaje srovnávat s tím, co už stačili zjistit o Mléčné dráze. Samotné gama záblesky jsou ale také pravý poklad, který ukrývá cenné informace. Dorazivší světlo lze rozložit na spektrum, z nějž můžeme zjistit teplotu zdroje, určit vlastnosti prostředí mezi Zemí a místem vzniku záření nebo z rudého posuvu určit vzdálenost zdroje.

Zdroj: Phys.org
Nejpopulárnější tablety
reklama
Nejnovější články
Největší IT firmy vytvořily partnerství kolem vývoje umělé inteligence Největší IT firmy vytvořily partnerství kolem vývoje umělé inteligence
Velké světové technologické společnosti Google, Microsoft, Facebook, Amazon a IBM se rozhodly, že vytvoří partnerskou organizaci, která bude sledovat a usnadňovat vývoj technologií umělé inteligence. Co to znamená?
Dnes,  aktualita, Jan Vítek
D-Wave už má kvantový počítač se 2048 quibity D-Wave už má kvantový počítač se 2048 quibity
Kanadská společnost D-Wave si nárokuje prvenství jako prodejce komerčně dostupného kvantového počítače. Podívejme se na to, co má v rukou nyní, neboť se pochlubila s modelem využívajícím 2048 quibitů.
Dnes,  aktualita, Jan Vítek
NVIDIA Xavier: AI superpočítač s GPU Volta NVIDIA Xavier: AI superpočítač s GPU Volta
Již nějaký ten pátek víme, že NVIDIA se chystá po generaci GPU Pascal přijít s čipy Volta. Ty ještě v případě grafických karet zdaleka nejsou aktuální, ovšem to NVIDII nezabránilo představit nový produkt Xavier, který je na GPU Volta postaven.
Dnes,  aktualita, Jan Vítek
USB-IF oznamuje USB Audio, náhradu za jacky USB-IF oznamuje USB Audio, náhradu za jacky
USB Implementers Forum oznamuje nový standard pro využití moderního konektoru USB Type-C. Jedná se o USB Audio Device Class 3.0, který má posloužit jako hlavní řešení pro připojení rozličných zařízení.
Dnes,  aktualita, Jan Vítek,  3 komentáře
Samsung o budoucnosti SSD: NVMe pošle HDD k ledu Samsung o budoucnosti SSD: NVMe pošle HDD k ledu
Společnost Samsung nedávno představila své nové produkty, ale při té příležitosti se také rozpovídala o své vizi budoucnosti SSD. Jak mají tedy tato úložná zařízení postupně nahrazovat pevné disky a co jim k tomu pomůže?
Dnes,  aktualita, Jan Vítek,  2 komentáře