Crusoe. Co to vlastně je?

Už delší dobu se sem tam objevují nějaké ty informace o dění u firmy Transmeta. Co je na jejím procesoru zajímavé? Je to jen další následovatel IDT, Cyrixe a Rise, jejichž výsledky snažení dnes už známe, nebo má něco navíc? Čím jsou tahle firma a její technologie zajímavé?

S Transmetou jsou svázána významná jména z oboru výpočetní techniky. Linus Torvalds, otec Linuxu je obecně velmi dobře znám. Dalším známým, hlavně pařanům, je Dave Taylor - spoluautor Quake. Komu se to zdá moc "soft" tak tomu potom bude vyhovovat Murray Goldmann, který pracoval na řízení vývoje procesorů u firmy Motorola. A je tam mimo jiné i pár lidí od SUNu.

To je jistě pěkné, že to má za sebou osobnosti, ale co tyto procesory odlišuje od konkurence? Takzvaně "klasické" procesory jako je Intel PentiumIII a AMD Athlon jsou navrženy pro specifickou sadu instrukcí. V tomto případě IA-32 ISA (instruction set architecture). To sice znamená optimální výkon procesoru s touto sadou instrukcí, ale na druhou stranu též nepoužitelnost například pro Apple. Pro ty je zase konstruován Motorola G4, na kterém pro změnu nespustíte Windows (pomineme-li v obou případech použití emulátorů, které spotřebovávají značnou část zdrojů a nejsou vždy 100% kompatibilní).

Crusoe má svou sadu instrukcí a pro komunikaci se světem používá překladač instrukcí. To je vlastně stejný postup jaký používá Java a její Virtual Machine, ale v obráceném směru. Instrukce pro Crusoe překládá takzvaný Code Morphing Software, který je umístěn ve flash paměti 512 kB a před použitím je zaveden do hlavní paměti počítače, kde ukousne 2 MB prostoru. Flash je jistě dobrá, kdykoli můžete provést opravu, nebo úpravu funkčnosti. Použití 2 MB paměti nepotěší, zvláště vezmeme-li do úvahy, že dalších 6 až 14 MB paměti použije překladač jako cache pro zrychlení převodů. To znamená, že hned na startu musíme počítat s pořízením 16 MB paměti na víc. V dnešních poměrech to není až tak mnoho, bohužel to však není konec. Code Morphing Software používá až šestinásobně více paměti pro provádění shodných úloh než "standardní" procesory. To sebou nese nejen velkou potřebu paměti, ale i velký datový tok. Sám překlad má potom samozřejmě také nějakou časovou režii, takže tento typ procesoru nemůže být určen pro vysoce výkonné počítače. Tam ovšem jeho směřování ani nebylo zamýšleno. Navíc bych nechtěl vyvolat dojem, že jsou to procesory vysloveně slabé. Notebooky s těmito procesory jsou schopné přehrávat DVD. Jeho hlavním trumfem je kromě flexibility, dané způsobem zpracování instrukcí, velmi nízká spotřeba (1 ÷ 3 W) podpořená navíc technologií SpeedJump. Ta zajišťuje přizpůsobení se frekvence procesoru, náročnosti zpracovávané úlohy, přičemž rozdíl v energetické spotřebě mezi maximem a minimem je asi 13%. Směrování těchto procesorů je tedy do mobilních zařízení jako jsou PDA a notebooky. Notebook Hitachi Flora 220TX s displejem o úhlopříčce 12.1", v jehož hrudi Crusoe bije, je schopen sedmi hodin práce, nebo až tří hodin nepřetržitého přehrávání DVD. Výdrž tedy velmi solidní. Co se výkonu týče, ten je ještě stále těžké srovnávat. Dosud používané benchmarky totiž s určitou inteligencí procesoru nepočítají a výsledky které dodává Transmeta, jsou zase jen výsledky dodávané výrobcem. Pro většinu mobilních zařízení se však jeví jako dostačující.

Crusoe není sám. Je to celá rodina procesorů. Všechny používají pouzdro 474 BGA. Výrobu zajišťuje IBM.