Divoké cizí světy: jaké jsou nejpodivnější exoplanety naší galaxie?
11.5.2017, Jan Vítek, aktualita
Abychom našli nehostinné světy, na to nemusíme chodit daleko a stačí to, co nám poskytuje blízká Venuše, Merkur nebo jiné planety naší soustavy. Pak tu jsou ale opravdu extrémní světy k nalezení v jiných systémech Mléčné dráhy.
Vesmír je plný systémů s planetami, které se chovají spořádaně, hezky obíhají svou hvězdu po kruhové dráze ve směru její rotace a nemají vychýlenou osu (ani jako Země), ale pak je tu i plno planet, které se tak nechovají.
2MASS J2126-8140
Podívejme se třeba na plynného obra 2MASS J2126-8140, který se nachází 82 sv. let daleko v souhvězdí Oktant. Jeho zvláštností je doba jednoho oběhu kolem hvězdy, která trvá dle odhadů nějakých 900.000 let. Astronomové si přitom doposud mysleli, že tato planeta ohmotnosti 13 Jupiterů putuje vesmírem sama, ale ve skutečnosti má obíhat kolem červeného trpaslíka TYC 9486-9271, nebo spíše obě tělesa budou obíhat kolem stejného těžiště. Z povrchu planety by se tento trpaslík jevil jen jako jasnější hvězda vzdálená 620 milionů mil, kterou planeta za svůj život měla oběhnout jen asi 50x. To z ní činí planetu s nejdelším oběhem, jakou známe. Nejvíce se jí blíží GU Piscium b, které to trvá "jen" 163.000 let.
Kepler-432b
Planetu Kepler-432b brzy čeká podobný osud jako Zemi ve vzdálené budoucnosti (za cca 5 miliard let). V příštích 200 milionech let ji totiž spolkne umírající rudý obr, kolem nějž planeta obíhá s periodou 52 dní. Za ně se pravidelně dostává na vzdálenost až 24 milionů kilometrů. Kepler-432b je tak jednou z pouze pěti známých exoplanet, které se nachází v blízkosti zvětšujících se rudých obrů, a to i proto, že tam obvykle nevydrží moc dlouho.
Ještě mnohem blíže ke své hvězdě to však má SWEEPS-10, které jeden oběh zabere pouze 10 hodin. Nachází se 22 tisíc sv. let daleko u červeného trpaslíka J175902.00−291323.7. Planety s dobou oběhu kratší než den jsou souhrnně nazývány ultra-short-period planets a zpravidla se nachází u menších hvězd. V případě SWEEPS-10 to je asi poloviční hvězda v porovnání se Sluncem, takže tato planeta může přežít i ve vzdálenosti 1,2 mil. kilometrů. Není to ale absolutní rekordman tohoto typu. Asi 4000 sv. let daleko je PSR J1718-1438b obíhající milisekundový pulzar ve vzdálenosti jen 620 tisíc kilometrů, a to jednou za 2,2 hodiny. Jde o kouli kyslíku a uhlíku, který má mít dokonce vyšš hustotu než diamant a astronomové se jí i zdráhají vůbec nazývat planetou. Mohl by to být i bílý trpaslík jako jádro dávno vyhaslé hvězdy.
Podivnou oběžnou dráhu má také planeta HD 20782b, která se chová spíše jako kometa. Má být dvakrát těžší než Jupiter a obíhat kolem velké hvězdy spektr. třídy G nějakých 117 sv. let daleko. Přibližuje se k ní až na vzdálenost 8,9 mil. kilometrů (sedmkrát blíže než Merkur ke Slunci), aby se v aféliu dostala až na 232 milionů kilometrů, takže v našem systému by doputovala až k pásu asteroidů. Má tak excentricitu 0,96, která odpovídá spíše kometě než planetě a to způsobil pravděpodobně gravitační vliv jiného plynného obra nebo případně další hvězdy, pokud by šlo o binární systém.
CVSO 30b vedle malé tečky nalevo: CVSO 30c
Nakonec se podíváme do systému hvězdy CVSO 30 (trpasličí mládě sp. třídy M3) vzdálené 1200 sv. let. V něm se někdy v minulosti téměř srazili dva plynní obři, CVSO 30b a 30c, přičemž ten druhý byl "odpinknut" do vzdálených končin svého systému. CVSO 30b je aktuálně pouze 1,2 milionů kilometrůod hvězdy, což už je velice blízko limitu, po jehož předkročení by byl postupně roztrhán na kusy. CVSO 30c je naopak velice daleko, a to téměř 100 miliard kilometrů, a tak mu jeden oběh trvá 27 tisíc let. Jde přitom o velice hmotného obra, který už možná patří mezi hnědé trpaslíky. Dle počítačových modelů by se přitom obě planety neměly moc lišit ve své oběžné dráze, a tak je zřejmé, že se něco v minulosti přihodilo. Ale o tom se astronomové nakonec stále dohadují a uvažují i o tom, že CVSO 30c je nakonec samostatný objekt ve vesmíru, který se jen náhodou dostal do blízkosti systému CVSO 30, ale to je daleko méně pravděpodobné.
Zdroj: Astronomy
2MASS J2126-8140
Podívejme se třeba na plynného obra 2MASS J2126-8140, který se nachází 82 sv. let daleko v souhvězdí Oktant. Jeho zvláštností je doba jednoho oběhu kolem hvězdy, která trvá dle odhadů nějakých 900.000 let. Astronomové si přitom doposud mysleli, že tato planeta ohmotnosti 13 Jupiterů putuje vesmírem sama, ale ve skutečnosti má obíhat kolem červeného trpaslíka TYC 9486-9271, nebo spíše obě tělesa budou obíhat kolem stejného těžiště. Z povrchu planety by se tento trpaslík jevil jen jako jasnější hvězda vzdálená 620 milionů mil, kterou planeta za svůj život měla oběhnout jen asi 50x. To z ní činí planetu s nejdelším oběhem, jakou známe. Nejvíce se jí blíží GU Piscium b, které to trvá "jen" 163.000 let.
Kepler-432b
Planetu Kepler-432b brzy čeká podobný osud jako Zemi ve vzdálené budoucnosti (za cca 5 miliard let). V příštích 200 milionech let ji totiž spolkne umírající rudý obr, kolem nějž planeta obíhá s periodou 52 dní. Za ně se pravidelně dostává na vzdálenost až 24 milionů kilometrů. Kepler-432b je tak jednou z pouze pěti známých exoplanet, které se nachází v blízkosti zvětšujících se rudých obrů, a to i proto, že tam obvykle nevydrží moc dlouho.
Ještě mnohem blíže ke své hvězdě to však má SWEEPS-10, které jeden oběh zabere pouze 10 hodin. Nachází se 22 tisíc sv. let daleko u červeného trpaslíka J175902.00−291323.7. Planety s dobou oběhu kratší než den jsou souhrnně nazývány ultra-short-period planets a zpravidla se nachází u menších hvězd. V případě SWEEPS-10 to je asi poloviční hvězda v porovnání se Sluncem, takže tato planeta může přežít i ve vzdálenosti 1,2 mil. kilometrů. Není to ale absolutní rekordman tohoto typu. Asi 4000 sv. let daleko je PSR J1718-1438b obíhající milisekundový pulzar ve vzdálenosti jen 620 tisíc kilometrů, a to jednou za 2,2 hodiny. Jde o kouli kyslíku a uhlíku, který má mít dokonce vyšš hustotu než diamant a astronomové se jí i zdráhají vůbec nazývat planetou. Mohl by to být i bílý trpaslík jako jádro dávno vyhaslé hvězdy.
Podivnou oběžnou dráhu má také planeta HD 20782b, která se chová spíše jako kometa. Má být dvakrát těžší než Jupiter a obíhat kolem velké hvězdy spektr. třídy G nějakých 117 sv. let daleko. Přibližuje se k ní až na vzdálenost 8,9 mil. kilometrů (sedmkrát blíže než Merkur ke Slunci), aby se v aféliu dostala až na 232 milionů kilometrů, takže v našem systému by doputovala až k pásu asteroidů. Má tak excentricitu 0,96, která odpovídá spíše kometě než planetě a to způsobil pravděpodobně gravitační vliv jiného plynného obra nebo případně další hvězdy, pokud by šlo o binární systém.
CVSO 30b vedle malé tečky nalevo: CVSO 30c
Nakonec se podíváme do systému hvězdy CVSO 30 (trpasličí mládě sp. třídy M3) vzdálené 1200 sv. let. V něm se někdy v minulosti téměř srazili dva plynní obři, CVSO 30b a 30c, přičemž ten druhý byl "odpinknut" do vzdálených končin svého systému. CVSO 30b je aktuálně pouze 1,2 milionů kilometrůod hvězdy, což už je velice blízko limitu, po jehož předkročení by byl postupně roztrhán na kusy. CVSO 30c je naopak velice daleko, a to téměř 100 miliard kilometrů, a tak mu jeden oběh trvá 27 tisíc let. Jde přitom o velice hmotného obra, který už možná patří mezi hnědé trpaslíky. Dle počítačových modelů by se přitom obě planety neměly moc lišit ve své oběžné dráze, a tak je zřejmé, že se něco v minulosti přihodilo. Ale o tom se astronomové nakonec stále dohadují a uvažují i o tom, že CVSO 30c je nakonec samostatný objekt ve vesmíru, který se jen náhodou dostal do blízkosti systému CVSO 30, ale to je daleko méně pravděpodobné.
Zdroj: Astronomy
