EU uvažuje o celoevropském "zdanění" odkazů na internetu
8.11.2015, Milan Šurkala, aktualita
Snižující se příjmy médií na internetu vedou k paradoxním situacím. Hovoří se, že EU brzy prozkoumá možnosti "zdanění" odkazů na internetu, které dle médií pracují s obsahem pod copyrightem. Chtěla by, aby za ně agregátory zpráv platily.
Lobování různých společností vede občas k tak absurdním zákonům (nebo návrhům zákonů), že až člověku zůstává rozum stát. Poslední záležitostí, která je hodně na hlavu postavená, je plánované přezkoumání hyperlinků (odkazů) na internetu jako nástroje, který porušuje copyright a za jeho umístění na internet by se tak mělo platit. Aby nedošlo k mýlce, zatím nic navrženo nebylo, ale uniklé materiály prozrazují, že jsou na evropské půdě tendence projednat linkování jako záležitost copyrightu a případně podat návrh na změnu.
Oč tedy jde a o čem se uvažuje? Pokud nějaký agregátor zpráv (např. Google News) prezentuje přehled zpráv včetně perexu, což je autorská práce daných médií, považují to mnohá média za neoprávněné použití jejich textu. Chtějí tedy po Googlu (nebo jiných agregátorech) peníze za to, že mohou na internetu uvést link na jejich web. V normálním světě by médium za reklamu platilo, tady ji má na agregátoru dokonce zdarma (za což by mělo být rádo), jenže některá média chtějí dokonce to, aby jim agregátory za reklamu na jejich stránky ještě platily.
Evropští úředníci tedy uvažují o tom, že by přišli s legislativou, která by linkování zavedla jako práci s autorsky chráněným obsahem, za nějž by se mělo platit a mělo by to médiím zajistit jistější financování. Dá se určitě souhlasit s tím, že je tu snaha o zamezení linkování na stránky, které jsou za paywallem, tedy nejsou veřejně přístupné (toto by ale zároveň měl řešit sám platební systém webu). Toto odsouhlasil Evropský soudní dvůr už v únoru 2014, který řekl, že linkování na stránky poskytující danou informaci zdarma, není porušením autorských práv (nově příchozí mají stejné podmínky k přístupu k obsahu jako kdokoli jiný), ale linkování na placené články už je problém. Jistě se dá souhlasit i s tím, že špatně je i zkopírovat do agregátoru celý článek nebo jeho větší část. Otázkou je tedy nastavení správné míry, zejména, zda perex je už přes čáru nebo ne (zkušenosti ukazují, že uvádění části perexu je pro weby přínosné a nikoli naopak).
Velká část problému je v tom, že výdělky médií se poslední dobou dramaticky snižují. K tomu dochází z více důvodů. Ceny reklamy se obecně spíše snižují a naopak dramaticky roste počet lidí s blokováním reklamy, což způsobuje pády příjmů o desítky procent. Média chtějí tyto výpadky příjmů nějak zalepit. Proto v některých zemích lobovala za zákony, které jim dle jejich naivních představ měly přinést větší zisky např. od Googlu v tom, aby jim platil za to, že v jeho agregátoru Google News bude uvádět odkazy na stránky médií.
Toto prošlo např. v Německu, Belgii nebo Španělsku. Pro všechny kromě zmíněných médií udělal Google nepřekvapivě jednu logickou věc. Buď přestal zobrazovat zpoplatněné perexy (snippety) nebo rovnou Google News vypnul, což se týká např. Španělska (pokuta za porušení byla stanovena na 600 tisíc EUR). Najednou média nejenže nedostala peníze od Googlu (které naivně očekávala), ale také přišla o traffic ze stránek Google News, což činilo v průměru zhruba 6 % u větších a 14 % u menších vydavatelů.
Pak tatáž média (přesněji řečeno asociace španělských vydavatelů novin AEDE) naopak lobovala za to, aby stát přinutil Google opětovně spustit jeho Google News i s perexy, neboť při dominantním postavení Googlu (okolo 90 %) to prý ohrožuje svobodu internetu a možnost snadného přístupu k informacím. Jinak řečeno, chtěla, aby byl Google legislativně přinucen spustit službu pro lidi zdarma, za kterou ale bude platit médiím. Ta by měla traffic a ještě navíc peníze za přivedenou návštěvnost, to vše ze zákona.
Připomeňme, že v Německu a Belgii je na rozdíl od Španělska možnost z tohoto systému "vystoupit" a nabídnout perexy zdarma, což provedla většina médií po zjištění, jaký bič si na sebe vlastně upletla, a že zmíněný jimi vymodlený zákon jim více ublížil než pomohl. Problémem je nyní to, že nyní se uvažuje o podobném zákoně s celoevropskou působností. Konkrétně jde o komisaře Günthera Oettingera a prezidenta Evropského parlamentu Martina Schulze. Podle Julie Redy, která se kriticky vyjadřovala k návrhům o omezení svobody panoramatu, by mělo dojít k podání návrhu 9. prosince (návrh na přezkoumání situace pro případnou práci na zákoně, nikoli návrh zákona).
Zdroj: techdirt.com, juliareda.eu, bloombergview.com, arstechnica.com
Oč tedy jde a o čem se uvažuje? Pokud nějaký agregátor zpráv (např. Google News) prezentuje přehled zpráv včetně perexu, což je autorská práce daných médií, považují to mnohá média za neoprávněné použití jejich textu. Chtějí tedy po Googlu (nebo jiných agregátorech) peníze za to, že mohou na internetu uvést link na jejich web. V normálním světě by médium za reklamu platilo, tady ji má na agregátoru dokonce zdarma (za což by mělo být rádo), jenže některá média chtějí dokonce to, aby jim agregátory za reklamu na jejich stránky ještě platily.
Evropští úředníci tedy uvažují o tom, že by přišli s legislativou, která by linkování zavedla jako práci s autorsky chráněným obsahem, za nějž by se mělo platit a mělo by to médiím zajistit jistější financování. Dá se určitě souhlasit s tím, že je tu snaha o zamezení linkování na stránky, které jsou za paywallem, tedy nejsou veřejně přístupné (toto by ale zároveň měl řešit sám platební systém webu). Toto odsouhlasil Evropský soudní dvůr už v únoru 2014, který řekl, že linkování na stránky poskytující danou informaci zdarma, není porušením autorských práv (nově příchozí mají stejné podmínky k přístupu k obsahu jako kdokoli jiný), ale linkování na placené články už je problém. Jistě se dá souhlasit i s tím, že špatně je i zkopírovat do agregátoru celý článek nebo jeho větší část. Otázkou je tedy nastavení správné míry, zejména, zda perex je už přes čáru nebo ne (zkušenosti ukazují, že uvádění části perexu je pro weby přínosné a nikoli naopak).
Velká část problému je v tom, že výdělky médií se poslední dobou dramaticky snižují. K tomu dochází z více důvodů. Ceny reklamy se obecně spíše snižují a naopak dramaticky roste počet lidí s blokováním reklamy, což způsobuje pády příjmů o desítky procent. Média chtějí tyto výpadky příjmů nějak zalepit. Proto v některých zemích lobovala za zákony, které jim dle jejich naivních představ měly přinést větší zisky např. od Googlu v tom, aby jim platil za to, že v jeho agregátoru Google News bude uvádět odkazy na stránky médií.
Toto prošlo např. v Německu, Belgii nebo Španělsku. Pro všechny kromě zmíněných médií udělal Google nepřekvapivě jednu logickou věc. Buď přestal zobrazovat zpoplatněné perexy (snippety) nebo rovnou Google News vypnul, což se týká např. Španělska (pokuta za porušení byla stanovena na 600 tisíc EUR). Najednou média nejenže nedostala peníze od Googlu (které naivně očekávala), ale také přišla o traffic ze stránek Google News, což činilo v průměru zhruba 6 % u větších a 14 % u menších vydavatelů.
Pak tatáž média (přesněji řečeno asociace španělských vydavatelů novin AEDE) naopak lobovala za to, aby stát přinutil Google opětovně spustit jeho Google News i s perexy, neboť při dominantním postavení Googlu (okolo 90 %) to prý ohrožuje svobodu internetu a možnost snadného přístupu k informacím. Jinak řečeno, chtěla, aby byl Google legislativně přinucen spustit službu pro lidi zdarma, za kterou ale bude platit médiím. Ta by měla traffic a ještě navíc peníze za přivedenou návštěvnost, to vše ze zákona.
Připomeňme, že v Německu a Belgii je na rozdíl od Španělska možnost z tohoto systému "vystoupit" a nabídnout perexy zdarma, což provedla většina médií po zjištění, jaký bič si na sebe vlastně upletla, a že zmíněný jimi vymodlený zákon jim více ublížil než pomohl. Problémem je nyní to, že nyní se uvažuje o podobném zákoně s celoevropskou působností. Konkrétně jde o komisaře Günthera Oettingera a prezidenta Evropského parlamentu Martina Schulze. Podle Julie Redy, která se kriticky vyjadřovala k návrhům o omezení svobody panoramatu, by mělo dojít k podání návrhu 9. prosince (návrh na přezkoumání situace pro případnou práci na zákoně, nikoli návrh zákona).
Zdroj: techdirt.com, juliareda.eu, bloombergview.com, arstechnica.com
