Hned na začátku je třeba říci, že dnes opravdu nebudeme mluvit o exoplanetě Proxima b, která se nachází u nám nejbližší hvězdy Proxima Centauri, která se také bere za součást systému Alfa Centauri. Jde o jinou a potenciálně mnohem zajímavější exoplanetu.
Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený 4,24 sv. let a kolem něj obíhá v tzv. obyvatelném pásu planeta Proxima b, která by měla mít zhruba proporce Země. Pokud jde ale o šance na vznik života, ty sráží na minimum samotná hvězda. Červení trpaslíci jsou oproti našemu Slunci malí, ale o to divočejší mají erupce a pokud má být planeta v obyvatelném pásu, znamená to, že bude k takové hvězdě velice blízko (Proxima b je jen na dvacetině vzdálenosti Země od Slunce). Má také v podstatě jistou vázanou rotaci, a tak jsou šance na vznik života, jak jej známe, velice nízké.
Alfa Centauri objektivem Hubbleova dalekohledu
Zbylé hvězdy tohoto systému už jsou ale jiná písnička. Rigil (či Rigel) Kentaurus (Alfa Centauri A) a Toliman (Alfa Centauri B) patří do třídy G a K, čili zvláště první z nich je velice podobná Slunci a rovněž patří mezi žluté trpaslíky, i když je větší a zářivější. Druhá hvězda je coby oranžový trpaslík naopak menší a září slaběji. Obě přitom obíhají kolem společného středu ve vzájemné vzdálenosti 11,2 až 35,6 AU.
vlevo jasná dvojhvězda Alfa Centauri, červeně zakroužkovaná Proxima Centauri (vpravo je jasná trojhvězda Hadar)
Co je tedy nového? Mezinárodní tým astronomů s využitím Very Large Telescope (VLT) v Chile objevil jasný signál pocházející z obyvatelného pásu dvou hlavních hvězd Alfa Centauri. Pořízen byl díky nově nainstalovanému přístroji, který je označen jako tepelný chronograf a slouží k odstínění záření hvězd tak, aby vynikly tepelné či infračervené signály z jejich okolí.
Po sto hodinách pozorování se tak ukázal signál, o kterém se astronomové ještě zdráhají říci, že jde určitě o planetu. Ta by dle prvních pozorování měla být menší než náš Neptun, čili může jít na naše poměry o menšího plynného obra, nebo naopak o obrovskou planetu s pevným povrchem. Ovšem i kdyby to byl plynný obr, stále může mít na své orbitě menší měsíce srovnatelné s Ganymede, Callisto či Titanem, nebo i mnohem větší, kdo ví.
Budou tak zapotřebí další pozorování, která by mohla přítomnost planety u hvězd Alfa Centauri A a B potvrdit a to bude zřejmě opět další práce pro JWST, který stále ještě čeká na start, zatímco se mu více a více kupí úkoly.
Je třeba ještě dodat, že jde i o výsledek projektu NEAR (Near Earths in the Alpha Center Region), který podporuje rusko-izraelský miliardář Jurij Milner společně s ESO (European Southern Observatory). NEAR má za úkol pátrat po planetách podobných Zemi ve vzdálenosti do 20 sv. let.
Zdroj: Technology Review
