Georgia Tech demonstruje vodní chlazení přímo v čipech
9.10.2015, Jan Vítek, aktualita
Výzkumníci z Georgia Tech se pochlubili se svým vodním chlazením počítačových čipů, které nepotřebuje žádný vodní blok nebo cokoliv jiného pro přitisknutí na čip a odvod jeho ztrátového tepla. Rozhodli se, že půjdou co neblíže k jeho zdroji.
Při chlazení počítačových čipů je vždy nejlepší eliminovat mezičlánky, které tvoří přechody a bariéry pro efektivní vedení tepla od jeho zdroje až do okolního vzduchu. Právě proto máme na trhu i počítačové chladiče, jež nemají klasickou základnu, ale namísto ní zploštělé heatpipe či výparníkové komory, které se přímo dotýkají procesorů či grafických čipů, i když můžeme polemizovat o tom, zda to má nějaký praktický význam. V Georgia Tech se ale rozhodli, že půjdou ještě dále a vytvořili systém vodního chlazení, který je přímo součástí křemíkového čipu. Ten má tak v sobě rozvedeny mikrokanálky, skrz něž proudí chladicí médium.
Čip tedy funguje i jako svůj vlastní vodní blok, a to celkem dobře. Se vzduchovým chlazením měl provozní teplotu 60 °C a s touto technikou vodního chlazení pracoval při 24 °C, přičemž kolující voda měla teplotu 20 °C. Otázka ale je, jaké vzduchové chlazení bylo pro porovnání použito.
Pro vytvoření prototypu byl použit 28nm čip Altera v pouzdru FPGA a v něm byly leptáním vytvořeny úzké kanálky s průměrem jen 100 mikronů. Tyto kanálky byly přitom jen několik set mikronů vzdáleny od tranzistorů, čili zdrojů tepla v čipu a zakryla je další křemíková vrstva se dvěma otvory pro přívod a odvod média. To tvořila deionizovaná voda kolující s průtokem 147 mililitrů za minutu, což by tedy pro chlazení výkonného procesoru x86 nebo grafického čipu nestačilo, ale Altera je přeci jen jiný kalibr.
Tato technologie tedy umožňuje efektivně a na malém prostoru chladit počítačové čipy, ovšem pak musíme samozřejmě počítat i se zbytkem okruhu tvořeným nějakým výměníkem pro výdej tepla a s vodní pumpou. Docent Muhannad Bakir z Georgia Tec věří, že díky jejich technologii by i vysoce výkonné počítačové systémy mohly být menší i energeticky efektivnější a že se toto chlazení opravdu uplatní v dalších generacích počítačových čipů. Počkejme si na to.
Zdroj: Hexus.net
Čip tedy funguje i jako svůj vlastní vodní blok, a to celkem dobře. Se vzduchovým chlazením měl provozní teplotu 60 °C a s touto technikou vodního chlazení pracoval při 24 °C, přičemž kolující voda měla teplotu 20 °C. Otázka ale je, jaké vzduchové chlazení bylo pro porovnání použito.
Pro vytvoření prototypu byl použit 28nm čip Altera v pouzdru FPGA a v něm byly leptáním vytvořeny úzké kanálky s průměrem jen 100 mikronů. Tyto kanálky byly přitom jen několik set mikronů vzdáleny od tranzistorů, čili zdrojů tepla v čipu a zakryla je další křemíková vrstva se dvěma otvory pro přívod a odvod média. To tvořila deionizovaná voda kolující s průtokem 147 mililitrů za minutu, což by tedy pro chlazení výkonného procesoru x86 nebo grafického čipu nestačilo, ale Altera je přeci jen jiný kalibr.
Tato technologie tedy umožňuje efektivně a na malém prostoru chladit počítačové čipy, ovšem pak musíme samozřejmě počítat i se zbytkem okruhu tvořeným nějakým výměníkem pro výdej tepla a s vodní pumpou. Docent Muhannad Bakir z Georgia Tec věří, že díky jejich technologii by i vysoce výkonné počítačové systémy mohly být menší i energeticky efektivnější a že se toto chlazení opravdu uplatní v dalších generacích počítačových čipů. Počkejme si na to.
Zdroj: Hexus.net
