Gravitricity: úložiště elektřiny na bázi gravitace možná bude stát ve Staříči

Obnovitelné zdroje elektrické energie sice přináší nižší emise, ale mají také spoustu problémů. Mnohdy jsou hodně závislé na výkyvech počasí (vítr, slunce), takže někdy produkují elektřiny hodně, jindy zase málo. To také znamená, že s jejich zvyšujícím se podílem by mohla elektrická síť trpět na výraznější výkyvy, což je rozhodně nechtěný stav. Proto je pak potřeba v dobách nadbytku energie tuto energii dočasně ukládat a naopak v nedostatku ji využít. I když si mnoho lidí tuto akumulaci představí jen ve formě akumulátorů, které nejsou zrovna ekologické, levné a trvanlivé, tak způsobů ukládání jsou desítky (setrvačníky, přečerpávací přehrady, jeskyně/nádoby se stlačeným vzduchem, (super)kondenzátory, vodík a mnoho dalších). K ukládání lze využít i gravitaci, což je případ výše zmíněných přečerpávacích přehrad a také projektu Gravitricity.

 

 

Ten funguje na poměrně jednoduchém principu. Když je elektřiny dostatek, systém pomocí elektřiny vytáhne velmi těžké závaží do výšky. Když je jí málo, elektřina se vyrobí zpět pouštěním závaží dolů. Elektrická energie se tak ukládá ve formě potenciální energie. Systém Gravitricity by měl mít účinnost mezi 80 až 90 %, což ve výše zmíněném výčtu patří spíše k nadprůměru.

 

 

Výhodou je, že jde o značně ekologickou metodu (rozhodně to platí ve srovnání s bateriemi), vysoká životnost v desítkách let bez toho, aniž by se v průběhu času snižovala účinnost nebo množství uložitelné energie (opět rozdíl proti bateriím, kde časem klesá kapacita). Má i poměrně rychlý náběh, na plný výkon se z nuly dostane během sekundy a dostupný výkon lze regulovat rychlostí pouštění. Je to také poměrně levné řešení. K práci potřebuje jen pořádnou výšku. A právě z tohoto důvodu se pro stavbu těchto systémů nejlépe hodí bývalé hlubinné doly. I to je důvodem, proč by první takový systém (nepočítáme-li testovací projekt v Edinburgu o výšce pouhých 15 metrů s 25tunovým závažím pro ověření konceptu) mohl stát v bývalém černouhelném dole ve Staříči u Frýdku-Místku.

 

Gravitricity už jednalo se společností DIAMO i VŠB - Technickou univerzitou Ostrava. Rozhodnutí o tom, kde toto úložiště bude stát, by mělo padnout počátkem příštího roku. Hovoří se o tom, že by mohlo jít až o 8MW systém (nebylo řečeno, kolik bude mít MWh, dá se ale předpokládat kolem 12-20 MWh). Bloky, které se spouštějí nahoru a dolů, váží 500 tun, a systém může do jedné šachty naskládat i více kusů, které pak na povrchu nemusí viset, ale mohou být odloženy. Jeden blok může znamenat údajně až 2 MWh energie a počítá se s tím, že systémy s více závažími by takto mohly ukládat až 25 MWh energie.

 

Zdroj: renews.biz