Harvardská Robobee se naučila i plavat

Nyní se tedy z Robobee dle jejích autorů stal "the first-ever aerial and aquatic capable insect-scale robot", čili vůbec první létající a vodní robot velikosti hmyzu. Inženýři z Harvard John Poulson School a Wyss Institute na něm tedy pracují již více než deset let a nyní se jim podařilo svou mechanickou včelu upravit tak, aby byla schopna přejít z letu pod vodu. Inspirovali se přitom u papuchalků, "severských papoušků", jejichž let a potápění sledovali a následně využili nabyté znalosti k úpravě piezoelektrického pohonu Robobee.
Ve vzduchu mechanická včela také napodobuje let hmyzu, k čemuž je vybavena i vhodnými blankovitými křídly, jimiž mává asi 120krát za sekundu. Aby se ponořila do vody, musí se nejdřív vhodně natočit, přestat mávat a spadnout dolů, aby překonala povrchové napětí vodní hladiny. Právě toho bylo složité docílit, protože Robobee je velice lehká a má celkově velký povrch. Pod vodou Robobee trošku upraví sklon svých křídel a začne plavat, přičemž pochopitelně už nepohybuje křídly tak rychle.
Bohužel, opačným směrem to zatím nefunguje, takže Robobee nedokáže z vody vzlétnout. Tvůrci ale věří, že by to měly zvládnout podstatně větší modely, jež by využily stejnou technologii. Zatím se můžete podívat na video ukazující Robobee v letu i pod vodou.

Větší Robobee by si také mohla nést vlastní zdroj energie. V tomto stavu musí být napájena i řízena externě pomocí tenounkého kabelu, který k ní vede. Největším problémem tedy pro Robobee je najít dostatečně malý a výkonný zdroj energie a pak i získat svůj "mozek", čili řídicí elektroniku, díky níž by mohla být alespoň částečně autonomní nebo alespoň řízená na dálku.

Zdroj: Hexus.net