Hubble bude sledovat cestu Voyagerů dále do vesmíru

Tím samozřejmě nemyslíme astronoma Edwina Hubblea, který je již několik desetiletí po smrti, ale Hubbleův vesmírný teleskop, který má posloužit jako takové mapovací zařízení, jež se podívá na prostor ve vesmíru, do nějž se sondy Voyager teprve chystají vletět. Oba Voyagery stále fungují i se svým počítačovým vybavením, přičemž o něco rychleji se pohybující Voyager 1 je už přes 20 miliard kilometrů vzdálený od Země, čili už před řadou let opustil heliosféru a nachází se v mezihvězdném prostoru. Pomalejší Voyager 2 je téměř v mezihvězdném prostoru a od nás je vzdálen asi 17 miliard kilometrů, ale pohybuje se jiným směrem než Voyager 1.

Julia Zachary studující na Wesleyan University spolupráci Voyagerů a Hubbleova dalekohledu přirovnala k mapování Google Street View. Pokud máme Voyagery přirovnat k samotným vozům, které mapují okolí svými kamerami, pak Hubble je zařízení, které sleduje jejich cestu a poskytuje přehled o tom, kam se chystají vletět. Všechna tři zařízení by tak měla lépe osvětlit to, co se děje před prahem našeho Slunečního systému, čili nějakých 12 světelných hodin daleko.

Oba Voyagery byly vypuštěny už v roce 1977 a jejich cílem bylo navštívit obry naší soustavy, čili Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, ovšem dokázaly mnohem více. Asi málokdo opravdu čekal, že čtyřicet let později budou stále fungovat, i když jejich osud je i přes dosud optimistický vývoj pochopitelně zpečetěn. Jde totiž především o dostupnou energii, kterou zajišťují generátory s plutoniem-238. Jejich výkon se každým rokem vlivem rozpadu paliva snižuje o 0,8 % a už za čtyři roky bude původní výkon na 50 procentech, přičemž už nyní se některé systémy musí vypínat, aby byly sondy udrženy naživu. Je tak otázka, jak dlouho si sondy ještě vystačí s klesajícím výkonem svých zdrojů, ale selhat může koneckonců i něco jiného.

Hubbleův dalekohled tak bude nakukovat budoucí místa na cestě obou Voyagerů, kde je nečeká pouze pusto a prázdno, čili vakuum, jak by se mohlo zdát. S využitím spektroskopie už bylo odhaleno, že sondy budou prolétávat mračny studeného plynu. Vědcům jde právě o toto rozložení vakua a mračen plynu, na což se samotné sondy budou moci podívat pomocí elektromagnetického měření svého okolí. Ostatně tak se v případě sond zjistilo, že už překročily heliopauzu a zamířily do mezihvězdného prostoru. Nyní se tak bude pomocí Hubblea sledovat, do čeho se sondy chystají vletět a zda tomu budou odpovídat jejich měření.

Obě sondy však už v roce 2020 budou postrádat dostatek energie pro všechny přístroje, které by vědci rádi využili. Je to například detektor kosmického záření, magnetometr, plazmový spektrometr, atd. Ty proto budou muset být v nějakém zvoleném pořadí vypínány. V roce 2025 už nebude dost energie pro napájení ani jednoho přístroje, takže tím bude mise Voyager ukončena, přičemž Voyager 1 by mohl vydržet možná až do roku 2030.

Zdroj: Extremetech