Intel a Cyberdyne pracují na exoskeletonu HAL
23.6.2016, Jan Vítek, aktualita
Velice příhodné označení si Intel s japonskou společností Cyberdyne vybral pro robotického pomocníka, který má zlepšit kvalitu života postižených lidí nebo těm zdravým propůjčit nadlidskou sílu. Dostal označení HAL.
Umělou inteligenci HAL (konkrétně HAL 9000) známe z Vesmírné odysey Stanleyho Kubricka. HAL od Intelu a Cyberdyne by měl ale lidem opravdu pomoci, a to jako "světově první robot ve stylu cyborga". Co umožňuje zmíněným firmám, aby svého HALa povýšili nad prostý robotický exoskeleton, který vyvíjí i řada jiných firem?
HAL má totiž v tomto případě znamenat Hybrid Assistive Limb, což nenaznačuje, že by mělo jít o kdovíjak inteligentní zařízení. Má však pomoci i ochrnutým lidem k tomu, aby opět stáli a chodili a tam je pochopitelně důležité to, aby HAL vůbec věděl, co chce člověk udělat. V případě exoskeletonu pro zdravé jedince je to jasné, tomu dáváme impulz samotným pohybem, který je v důsledku zesílen, ale pokud člověk nemůže nohama vůbec pohnout, je třeba jeho úmysl zjistit nějak jinak.
HAL k tomu využívá celé pole senzorů a ty dle očekávání detekují impulzy zasílané mozkem, jež však kvůli přerušené míše ke svému cíli nedorazí. Zachytí je ale HAL a provede to, co daný člověk nemůže. Není k tomu přitom potřeba žádný chirurgický zákrok, který by vpravil senzory přímo do těla. Těm stačí kontakt s kůží a vyhodnocení provede procesor Intel Atom, takže se nedá říci, že by byl zapotřebí velký výpočetní výkon. Problém bude pochopitelně spíše s napájením takového zařízení.
HAL má totiž v tomto případě znamenat Hybrid Assistive Limb, což nenaznačuje, že by mělo jít o kdovíjak inteligentní zařízení. Má však pomoci i ochrnutým lidem k tomu, aby opět stáli a chodili a tam je pochopitelně důležité to, aby HAL vůbec věděl, co chce člověk udělat. V případě exoskeletonu pro zdravé jedince je to jasné, tomu dáváme impulz samotným pohybem, který je v důsledku zesílen, ale pokud člověk nemůže nohama vůbec pohnout, je třeba jeho úmysl zjistit nějak jinak.
HAL k tomu využívá celé pole senzorů a ty dle očekávání detekují impulzy zasílané mozkem, jež však kvůli přerušené míše ke svému cíli nedorazí. Zachytí je ale HAL a provede to, co daný člověk nemůže. Není k tomu přitom potřeba žádný chirurgický zákrok, který by vpravil senzory přímo do těla. Těm stačí kontakt s kůží a vyhodnocení provede procesor Intel Atom, takže se nedá říci, že by byl zapotřebí velký výpočetní výkon. Problém bude pochopitelně spíše s napájením takového zařízení.
Do této technologie vkládá naděje i jistý japonec, jehož jednoho dne auto srazilo z kola a od té doby je odkázán na vozík. S HALem už dokáže s opatrností chodit a jeho nadějí je, že se jednoho dne opět postaví na surf. Doufejme, že se mu to vyplní.
Zdroj: Hexus.net
