Intel Core "Haswell" mají jít snadno přetaktovat
15.4.2013, Jan Vítek, aktualita
Na posledním IDF (Intel Developer Forum), které se konalo minulý týden v Pekingu, byly uvedeny další podrobnosti o procesorech Haswell, které se týkají i přetaktování. To má probíhat podobně jako u procesorů Sandy Bridge-E (platforma HEDT),...
Na posledním IDF (Intel Developer Forum), které se konalo minulý týden v Pekingu, byly uvedeny další podrobnosti o procesorech Haswell, které se týkají i přetaktování. To má probíhat podobně jako u procesorů Sandy Bridge-E (platforma HEDT), z čehož vyplývá, že procesory bez označení K se budou taktovat podobně jako Core i7-3820.
Haswell přijdou vybaveny stejnou základní frekvencí (Base Clock) s hodnotou 100 MHz, na níž bude záviset jak takt samotných CPU jader, tak i dalších částí. Stejně jako u platformy Ivy Bridge dostane uživatel cca +/- 7% rezervu při nastavování Base Clock a stejně jako u HEDT tu bude na výběr mezi třemi standardními frekvencemi Base Clock - 100, 125 a 166 MHz, přičemž zmíněná rezerva zůstane zachována. Dle toho si tedy budeme moci nastavovat výsledný takt procesorových jader, přičemž ostatní části čipu se mají tomu samy přizpůsobit, aby pracovaly bez problémů.
Intel říká, že zavedení hranice +/- 7% pro úpravu Base Clock bylo nutné kvůli tomu, aby se zajistila stabilita především u PCI Express a DMI-PLL. Pak budeme mít u odemčených procesorů s označením K možnost libovolně upravit násobič, a to až na 80x u základní frekvence 100 MHz, až 64x u 125 MHz a až 48x u 166 MHz. To může teoreticky přinést výslednou frekvenci procesoru až kolem 8 GHz.
Vedle toho je zde ale samozřejmě i otázka napájení a zde se objeví jedna novinka, o níž se ví již delší dobu - integrovaný regulátor napětí iVR. Díky tomu ztratí základní deska, respektive její napájecí obvody, na důležitosti, ovšem ani tak to nebude znamenat, že na low-endové základní desce se bude taktovat stejně dobře jako na nejvýše postaveném modelu. Pořád bude záležet na kvalitě cívek, FET či kondenzátorů, ovšem VRM bude standardizováno právě díky integrovanému kontroleru.
Ten zajistí, aby základní deska krmila procesor jen pomocí dvou napětí: vCCIN a vDDQ. Kontroler iVR si pak vezme vstup vCCIN a reguluje ho dále na vCORE (procesorová jádra), vRING (propojovací obvody v procesoru), vSA/vIOA/vIOD (další "uncore" části procesoru) a vGT (napájení grafického jádra).
Zdroj: techPowerUp
Haswell přijdou vybaveny stejnou základní frekvencí (Base Clock) s hodnotou 100 MHz, na níž bude záviset jak takt samotných CPU jader, tak i dalších částí. Stejně jako u platformy Ivy Bridge dostane uživatel cca +/- 7% rezervu při nastavování Base Clock a stejně jako u HEDT tu bude na výběr mezi třemi standardními frekvencemi Base Clock - 100, 125 a 166 MHz, přičemž zmíněná rezerva zůstane zachována. Dle toho si tedy budeme moci nastavovat výsledný takt procesorových jader, přičemž ostatní části čipu se mají tomu samy přizpůsobit, aby pracovaly bez problémů.
Intel říká, že zavedení hranice +/- 7% pro úpravu Base Clock bylo nutné kvůli tomu, aby se zajistila stabilita především u PCI Express a DMI-PLL. Pak budeme mít u odemčených procesorů s označením K možnost libovolně upravit násobič, a to až na 80x u základní frekvence 100 MHz, až 64x u 125 MHz a až 48x u 166 MHz. To může teoreticky přinést výslednou frekvenci procesoru až kolem 8 GHz.
Vedle toho je zde ale samozřejmě i otázka napájení a zde se objeví jedna novinka, o níž se ví již delší dobu - integrovaný regulátor napětí iVR. Díky tomu ztratí základní deska, respektive její napájecí obvody, na důležitosti, ovšem ani tak to nebude znamenat, že na low-endové základní desce se bude taktovat stejně dobře jako na nejvýše postaveném modelu. Pořád bude záležet na kvalitě cívek, FET či kondenzátorů, ovšem VRM bude standardizováno právě díky integrovanému kontroleru.
Ten zajistí, aby základní deska krmila procesor jen pomocí dvou napětí: vCCIN a vDDQ. Kontroler iVR si pak vezme vstup vCCIN a reguluje ho dále na vCORE (procesorová jádra), vRING (propojovací obvody v procesoru), vSA/vIOA/vIOD (další "uncore" části procesoru) a vGT (napájení grafického jádra).
Zdroj: techPowerUp
