Intel Core M: 14nm Broadwell přichází
8.9.2014, Jan Vítek, aktualita
Společnost Intel si připravila novou rodinu procesorů Core, kterou označila prostě jako Core M. Určeny mají být především pro zařízení 2 v 1 a slibují především vyvážený poměr výkonu a spotřeby. A vyráběny jsou 14nm procesem.
Intel představil své první procesory Broadwell prostě jako Core M a ani se v tiskové zprávě neobtěžoval říci, že jde o první 14nm procesory v jeho nabídce. Nicméně to je velmi podstatná informace, která nám říká, že nová generace procesorů Core je už tady, i když zatím pouze v podobě nevýkonných a úsporných procesorů. Tedy jak se to vezme, nevýkonných, ono to s nimi dle specifikací nevypadá tak zle.
Intel slibuje, že jeho Core M nabídnou o půlku vyšší výpočetní výkon a 40 % vyšší grafický výkon v porovnání se srovnatelnými procesory Core 4. generace (Haswell). Nicméně žádné Haswell, které by se novým Core M rovnaly ve spotřebě, neexistují. Musíme tak spíše uvažovat o procesorech Bay Trail. Nicméně to je stejně jedno, protože tyto údaje jsou zbytečné, když nevíme, co vlastně srovnáváme. Stejně tak zbytečný je i další údaj, který říká, že procesor Core M má na jedno nabití vydržet osm hodin přehrávání videa. Věnujme se tedy raději těm smysluplnějším informacím ze zprávy Intelu.
Procesory Core M se mají uplatnit především v noteboocích a zařízeních 2 v 1 o tloušťce i méně než 9 mm. Ve vývoji je dnes už přitom na 20 takových produktů, které si připravují známí výrobci jako Asus, Acer, Dell, HP či Lenovo. V případě firmy Acer to bude třeba Aspire Switch 12, Asus uvede Zenbook UX305 či Transformer Book T300FA a Lenovo zase oživí řadu ThinkPad Helix. Core M tedy nebude určen jen pro levnější počítače, možná právě naopak. Co se týče dostupnosti nových produktů, mluví se o říjnu nebo prostě o čtvrtém kvartálu.
Ve zprávě je ještě před specifikacemi konkrétních modelů uvedeno, že procesory Core M neobsahují minerály z konfliktních zemí, jako je třeba Kongo. Pak už se dozvíme, že Core M jsou k dispozici ve třech verzích, přičemž dvě si jsou velmi podobné. Jde o Core M-5Y10/5Y10a, kde verze "a" bude mít možná jen trošku odlišnou spotřebu. Intel u těchto procesorů udává frekvenci, která představuje maximum při zátěži jednoho jádra (turbo). U těchto procesorů to je 2 GHz, přičemž grafické jádro HD 5300 (GT2) pracuje na 100 až 800 MHz. Pak je tu výkonnější Core M 5Y70 (vPro) s takžem až 2,6 GHz a HD 5300 na maximální frekvenci 850 MHz. Všechny tři procesory pak mají shodný počet jader - dvě s podporou Hyperthreadingu, objem 4 MB L3 cache, podporu Intel Wireless Display 5.0, Wi-Fi 802.11ac a WiGig.
Co se týče spotřeby, pak to je poněkud složitější. Zde už nemáme pouze SDP jako klasickou spotřebu nebo TDP jako maximální spotřebu. TDP se přejmenovala na Nominální TDP a udává spotřebu při jmenovité frekvenci, což je 4,5 W. Z toho se pak vyvíjí cTDP Up a cTDP Down vztahující se ke garantované frekvenci při jisté spotřebě v případě, že je potřeba lepší (aktivní) chlazení nebo naopak není třeba skoro žádné. Co se týče SDP, to se nezměnilo a značí spotřebu při "klasické zátěži". Intel však ve svých materiálech uvádí prostě příkon 4,5 W, jenž by se však dle některých zdrojů měl vztahovat k základním frekvencím a ty jsou pouze 800 MHz a 1,1 GHz.
Při zátěži jednoho jádra a frekvenci 2 GHz nebo 2,6 GHz by tedy spotřeba měla alespoň krátkodobě podstatně vzrůst, a je tedy otázkou, zda koncové zařízení vůbec bude schopno procesor po delší dobu provozovat na maximální frekvenci, což bude tedy nejspíše záviset na konkrétní implementaci, kvalitě chlazení a výrobcem nastavených limitech. I z tohoto důvodu je ošemetné mluvit o nějakých konkrétních taktech a konkrétní spotřebě procesorů Core M. Především si ale musíme uvědomit, že TDP u procesorů Core M s neznačí jejich maximální spotřebu, což ostatně Intel uvádí i v datasheetu, kde říká, že jde o maximální spotřebu, při níž je systém chlazení schopen procesor dlouhodobě chladit. Osobně bych spíše mluvil spíše o SDP, nicméně tento údaj už v materiálech Intelu vůbec nefiguruje, takže si asi nezbývá než počkat, než se tyto zmatky vyjasní.
Zdroj: TZ Intel
Intel slibuje, že jeho Core M nabídnou o půlku vyšší výpočetní výkon a 40 % vyšší grafický výkon v porovnání se srovnatelnými procesory Core 4. generace (Haswell). Nicméně žádné Haswell, které by se novým Core M rovnaly ve spotřebě, neexistují. Musíme tak spíše uvažovat o procesorech Bay Trail. Nicméně to je stejně jedno, protože tyto údaje jsou zbytečné, když nevíme, co vlastně srovnáváme. Stejně tak zbytečný je i další údaj, který říká, že procesor Core M má na jedno nabití vydržet osm hodin přehrávání videa. Věnujme se tedy raději těm smysluplnějším informacím ze zprávy Intelu.
Procesory Core M se mají uplatnit především v noteboocích a zařízeních 2 v 1 o tloušťce i méně než 9 mm. Ve vývoji je dnes už přitom na 20 takových produktů, které si připravují známí výrobci jako Asus, Acer, Dell, HP či Lenovo. V případě firmy Acer to bude třeba Aspire Switch 12, Asus uvede Zenbook UX305 či Transformer Book T300FA a Lenovo zase oživí řadu ThinkPad Helix. Core M tedy nebude určen jen pro levnější počítače, možná právě naopak. Co se týče dostupnosti nových produktů, mluví se o říjnu nebo prostě o čtvrtém kvartálu.
Ve zprávě je ještě před specifikacemi konkrétních modelů uvedeno, že procesory Core M neobsahují minerály z konfliktních zemí, jako je třeba Kongo. Pak už se dozvíme, že Core M jsou k dispozici ve třech verzích, přičemž dvě si jsou velmi podobné. Jde o Core M-5Y10/5Y10a, kde verze "a" bude mít možná jen trošku odlišnou spotřebu. Intel u těchto procesorů udává frekvenci, která představuje maximum při zátěži jednoho jádra (turbo). U těchto procesorů to je 2 GHz, přičemž grafické jádro HD 5300 (GT2) pracuje na 100 až 800 MHz. Pak je tu výkonnější Core M 5Y70 (vPro) s takžem až 2,6 GHz a HD 5300 na maximální frekvenci 850 MHz. Všechny tři procesory pak mají shodný počet jader - dvě s podporou Hyperthreadingu, objem 4 MB L3 cache, podporu Intel Wireless Display 5.0, Wi-Fi 802.11ac a WiGig.
Co se týče spotřeby, pak to je poněkud složitější. Zde už nemáme pouze SDP jako klasickou spotřebu nebo TDP jako maximální spotřebu. TDP se přejmenovala na Nominální TDP a udává spotřebu při jmenovité frekvenci, což je 4,5 W. Z toho se pak vyvíjí cTDP Up a cTDP Down vztahující se ke garantované frekvenci při jisté spotřebě v případě, že je potřeba lepší (aktivní) chlazení nebo naopak není třeba skoro žádné. Co se týče SDP, to se nezměnilo a značí spotřebu při "klasické zátěži". Intel však ve svých materiálech uvádí prostě příkon 4,5 W, jenž by se však dle některých zdrojů měl vztahovat k základním frekvencím a ty jsou pouze 800 MHz a 1,1 GHz.
Při zátěži jednoho jádra a frekvenci 2 GHz nebo 2,6 GHz by tedy spotřeba měla alespoň krátkodobě podstatně vzrůst, a je tedy otázkou, zda koncové zařízení vůbec bude schopno procesor po delší dobu provozovat na maximální frekvenci, což bude tedy nejspíše záviset na konkrétní implementaci, kvalitě chlazení a výrobcem nastavených limitech. I z tohoto důvodu je ošemetné mluvit o nějakých konkrétních taktech a konkrétní spotřebě procesorů Core M. Především si ale musíme uvědomit, že TDP u procesorů Core M s neznačí jejich maximální spotřebu, což ostatně Intel uvádí i v datasheetu, kde říká, že jde o maximální spotřebu, při níž je systém chlazení schopen procesor dlouhodobě chladit. Osobně bych spíše mluvil spíše o SDP, nicméně tento údaj už v materiálech Intelu vůbec nefiguruje, takže si asi nezbývá než počkat, než se tyto zmatky vyjasní.
Zdroj: TZ Intel
