Inženýři AMD měli při vývoji Zenu "naprostou svobodu"
24.9.2015, Jan Vítek, aktualita
Po ohlášeném odchodu Jima Kellera z AMD, hlavního architekta procesorů Zen, se začalo se zvýšeným zájmem diskutovat o této nové generaci, která má pro AMD znamenat záchranu, nebo zkázu. Co o vývoji říkají samotní pracovníci AMD?
O odchodu Jima Kellera jsme se dozvěděli před několika dny a lidé se hned začali ptát na důvod tohoto rozhodnutí. Vzhledem k okolnostem můžeme ale vzít zavděk oficiálnímu vyjádření firmy AMD, dle níž měl Jim prostě hotovo a odešel za jinou prací, což ostatně udělal již dříve. Zůstaly po něm úspěšné generace K7 a K8. Pro firmu AMD se má architektura Zen stát nezbytným základem pro příští generace procesorů, které mají poslat dnešní modely jako Vishera či Kaveri do zapomnění. AMD dnes v oblasti procesorů nemůže Intelu konkurovat a my doufáme, že pomocí Zenu se zase vyšvihne do popředí, k čemuž mu pomůže i to, že smluvní výrobci čipů už dokázali Intel dohonit a nabídnout konkurenceschopný výrobní proces. Respektive je to jeden z nutných předpokladů úspěchu Zenu.
Dle nových informací to vypadá, že se vedení AMD rozhodlo udělat za dosavadními procesorovými architekturami tlustou čáru, a to i pomocí svého přístupu. Zen tak byl vyvinut jako naprosto nová architektura nezatížená minulostí a inženýři také poprvé po velice dlouhé době dostali přitom volnou ruku.
To alespoň listu The Austin American Statesman prozradila Suzanne Plummer, zkušená inženýrka z týmu Zen, která v AMD pracuje již od roku 2002. Suzanne uvedla, že "je to poprvé po velmi dlouhé době, kdy jsme my inženýři dostali naprostou svobodu při vývoji zcela nového procesoru, a mohli jsme tak předvést, co zvládneme". K tomu dodala, že jde o dlouhodobý projekt tvořený opravdu velkým týmem, který přirovnala k maratonu prokládanému sprinty. Slíbila také, že Zen opravdu dosáhne obrovského nárůstu výkonu a také energetické efektivity, jenž naprosto zastíní předchozí procesorové generace.
AMD už nám dávno slíbilo, že Zen oproti Excavatoru zvládne zpracovat o 40 % více instrukcí na takt, čili by měl být o stejné procento výkonnější při stejné pracovní frekvenci. AMD Zen se přitom vrátí ke klasické architektuře s jednotlivými jádry, která budou robustnější, zatímco dnes používá dvoujádrové moduly, jež sdílí některé své prostředky a hlavně FPU. Do této architektury by také měly zasáhnout paměti HBM, jež jsou ideální pro vytvoření výkonné paměti mezi APU a systémovou pamětí, což dnes používá i Intel u svých grafických čipů Iris Pro. Ty mají ale kapacitu jen do 128 MB a jsou drahé. Pokud by ale APU založená na Zen měla k dispozici takovou paměť, byla by rázem pryč hlavní nevýhoda celého jejich konceptu, tedy nutnost využití pomalých pamětí DDR4 v modulech DIMM. Tedy pomalých vzhledem k potřebám výkonných grafických čipů.
Budoucnost firmy AMD tedy vězí v architektuře Zen, pamětech HBM a nových dostupných výrobních procesech, čili základ by tu byl a nyní už závisí jen na ní, co z toho ukuchtí.
Zdroj: Hexus.net
Dle nových informací to vypadá, že se vedení AMD rozhodlo udělat za dosavadními procesorovými architekturami tlustou čáru, a to i pomocí svého přístupu. Zen tak byl vyvinut jako naprosto nová architektura nezatížená minulostí a inženýři také poprvé po velice dlouhé době dostali přitom volnou ruku.
To alespoň listu The Austin American Statesman prozradila Suzanne Plummer, zkušená inženýrka z týmu Zen, která v AMD pracuje již od roku 2002. Suzanne uvedla, že "je to poprvé po velmi dlouhé době, kdy jsme my inženýři dostali naprostou svobodu při vývoji zcela nového procesoru, a mohli jsme tak předvést, co zvládneme". K tomu dodala, že jde o dlouhodobý projekt tvořený opravdu velkým týmem, který přirovnala k maratonu prokládanému sprinty. Slíbila také, že Zen opravdu dosáhne obrovského nárůstu výkonu a také energetické efektivity, jenž naprosto zastíní předchozí procesorové generace.
AMD už nám dávno slíbilo, že Zen oproti Excavatoru zvládne zpracovat o 40 % více instrukcí na takt, čili by měl být o stejné procento výkonnější při stejné pracovní frekvenci. AMD Zen se přitom vrátí ke klasické architektuře s jednotlivými jádry, která budou robustnější, zatímco dnes používá dvoujádrové moduly, jež sdílí některé své prostředky a hlavně FPU. Do této architektury by také měly zasáhnout paměti HBM, jež jsou ideální pro vytvoření výkonné paměti mezi APU a systémovou pamětí, což dnes používá i Intel u svých grafických čipů Iris Pro. Ty mají ale kapacitu jen do 128 MB a jsou drahé. Pokud by ale APU založená na Zen měla k dispozici takovou paměť, byla by rázem pryč hlavní nevýhoda celého jejich konceptu, tedy nutnost využití pomalých pamětí DDR4 v modulech DIMM. Tedy pomalých vzhledem k potřebám výkonných grafických čipů.
Budoucnost firmy AMD tedy vězí v architektuře Zen, pamětech HBM a nových dostupných výrobních procesech, čili základ by tu byl a nyní už závisí jen na ní, co z toho ukuchtí.
Zdroj: Hexus.net
