Jak Windows XP přežívají ve střední a východní Evropě

Když Microsoft loni ukončil podporu již letitého operačního systému Windows XP, řada IT komentátorů prorokovala rychlý přechod uživatelů k novějším verzím Windows. Tahle prognóza se vyplnila jen zčásti. Například ve střední a východní Evropě je zastoupení notně staré verze XP stále docela vysoké.

Web ZDNet přinesl konkrétní čísla, která vychází ze studie společnosti Bitdefender zaměřující se na bezpečnost. Zastoupení Windows XP je v malých a středních podnicích a ve veřejné správě ve vybraných středoevropských a východoevropských zemích následující:

• Ukrajina – 41,2 %
• Maďarsko – 37,5 %
• Rumunsko – 34,0 %
• Polsko – 24,1 %
• Moldavsko – 18,7 %
• Slovensko – 10,6 %
• Bulharsko – 6,0 %
• Česká republika – 4,7 %

Protože metodika šetření nebyla zveřejněna, přejdu rovnou ke své interpretaci výsledků. A napřed ještě zdůrazním, že ZDNet se zeptal i Microsoftu a podle jeho tržních odhadů je zastoupení Windows XP v daných zemích prý výrazně nižší. Takže bůhvíjak to vlastně je, ale zkusme předpokládat, že ta čísla sedí.
Upřímně řečeno mě výsledky průzkumu zas až tak nepřekvapují, snad s výjimkou Maďarska (čekal bych o dost nižší podíl) a Bulharska (čekal bych podstatně vyšší podíl). Jinak se mi uvedená data z šetření Bitdefenderu zdají dost logická.

V řadě případů jde o ekonomicky slabší země, takže ekonomická síla podniků i veřejného sektoru je v nich přece jen podstatně nižší než v západní části EU nebo v USA. A z hlediska produktivity práce si opravdu nemyslím, že budete s novějšími verzemi Windows výrazně produktivnější než s verzí XP (pokud vůbec). Takže se zkrátka šetří, kde to jen jde. Tím bych ekonomickou část své úvahy uzavřel.

Celá záležitost ovšem má i čistě IT rovinu a zejména její bezpečnostní podoblast. Nepředpokládám, že by uvedené podniky a organizace veřejného sektoru platily Microsoftu za nadstandardní doby podpory, takže zřejmě nedostávají aktualizace. V jejich informačních systémech tak zřejmě zeje bezpečnostní trhlina, která se nadto může (a bude) s postupujícím časem postupně prohlubovat.

Když se zase na chvíli vrátím k ekonomice celé záležitosti, trochu se bojím, aby se tohle šetření neukázalo nakonec až příliš drahé. Šetřit na bezpečnosti se nevyplácí a kdo to neví, ten na to často dříve či později a obvykle bolestivě nakonec sám přijde. Možná, že jak bude odeznívat ekonomická krize a uvedené ekonomiky začnou posilovat, zrychlí se i upgrady na novější verze Windows.
Zkrátka mě napadají tři hlavní důvody k upgradu v pracovním prostředí – produktivita práce, podpora nových hardwarových technologií a bezpečnost. Ohledně produktivity jsem u nových verzí spíš pesimista, ale ohledně bezpečnosti jsem všemi deseti pro. Co se týče podpory nových technologií v novějších verzích operačního systému, jsem opět naprosto pro upgrade. Jestli tyhle tři důvody právě takhle zvažují i podniky, které se zúčastnily šetření, samozřejmě nevím. Ovšem měly by…

Vraťme se k uvedeným číslům od Bitdefenderu. Pokud je porovnáme s globálními čísly v grafu od renomované společnosti Net Applications (viz graf výše), je vidět, že podíl Windows XP je v oněch zemích v uvedeném segmentu trhu podstatně vyšší, než kolik je jejich podíl celosvětově. Svět už dává letitému systému sbohem, ale v daných zemích se zřejmě z výše uvedených důvodů verze XP zatím drží.

Na druhou stranu může našince těšit, že u nás je zastoupení Windows XP opravdu nízké a že tak patříme mezi ty rozvinutější a technologicky progresivnější středoevropské a východoevropské země.

Zdroj: ZDNet