Korejský fúzní reaktor KSTAR fungoval rekordních 20 sekund

Korea Superconducting Tokamak Advanced Research (KSTAR) patří mezi výzkumná zařízení, která by mohla v budoucnu přinést nový způsob výroby energie. Ten slibuje velmi vysoké výkony i ohleduplnost k životnímu prostředí, ovšem na druhou stranu je tu otázka, zda nepředstavuje zároveň i Pandořinu skříňku. Těžko lze ale odhadnout, co může přinést takovýto nový zdroj čisté energie. V každém případě, dnes je nukleární fúze viděna spíše jako stále unikající řešení energetických krizí, které může velice pomoci ke snížení uhlíkové stopy lidstva i závislosti na výrobě energie pomocí jaderného štěpení.

 

 

Korejský KSTAR nyní zvládl fungovat celých 20 sekund, čímž zdvojnásobil předchozí rekord, čili po tuto dobu v něm mohla probíhat fúze atomů vodíku, při níž se uvolňuje velké množství energie. Tato fúze ale nastává při velice vysokém tlaku a teplotách, čili nejde o samovolně udržitelnou řetězovou reakci, ale to je ostatně zároveň i záruka bezpečnosti výroby energie tímto způsobem. 

 

 

KSTAR patří mezi tokamaky, čili vytváří horké plazma ve tvaru prstence, který je udržován v prostoru pomocí silných magnetických polí a právě tento úkol je velice složitý na to, aby se mohla fúze zajistit po delší dobu, natož pak nepřetržitě. Nejlepší reaktory, mezi něž patří právě i KSTAR, to tak dokáží pouze po dobu v řádu sekund, a nyní se tak dostáváme alespoň k desítkám sekund. 

 

V daném pokusu bylo plazma udržováno při teplotě kolem sta milionů stupňů Celsia, přičemž samotný KSTAR loni takto fungoval po dobu osmi sekund a světový rekord byl dosud kolem deseti sekund. Cílem je dlouhodobě dosáhnout takové teploty a tlaku, při nichž započne jaderná fúze, a tím i výroba energie. Prozatím však ještě ani jedno z podobných zařízení nedokázalo dospět k pozitivní bilanci, čili k tomu, aby začalo vyrábět více energie, než je potřeba k udržení podmínek pro fúzi. Nejlépe na tom doposud byl Joint European Torus (JET), který měl na výstupu 16 MW, ovšem na vstupu 24 MW. 

 

Nyní tu je alespoň nový cíl pro samotný KSTAR, který by měl do roku 2025 dospět ke 300 sekundám při teplotě alespoň sta milionů stupňů Celsia. 

 

Zdroj: Phys.org