Loď Orion americké NASA bude hotova nejdříve v roce 2018

Zpráva se týká programu Commercial Crew Development Program a bylo již potvrzeno, že projekt Orion bude dokončen nejdříve v roce 2018. Mohou za to prý potíže s koordinací prací s ostatními partnery agentury NASA a konkrétně jde především o Boeing a také SpaceX. Je to paradoxní situace, neboť právě tyto firmy byly zapojeny kvůli tomu, aby NASA mohla program Orion rozvíjet efektivněji využitím síly a energie firem působících na volném trhu. Takto to vypadá, že to mělo spíše opačný účinek, ale to lze těžko hodnotit. Je třeba poznamenat, že tato zpráva byla podána ještě před včerejší nehodou rakety Falcon 9, takže jí nebyla nijak ovlivněna.

V jádru pudla se mají dle zprávy nacházet měnící se požadavky a také zkostnatělý systém pro zajištění bezpečnosti. Čili to vypadá, že firmy Boeing a SpaceX za to ani nemohou, neboť se musely vypořádat se změnami v požadavcích agentury NASA ohledně toho, co mají vyvíjené technologie zvládnout. Je logické, že takové změny s sebou přináší zpoždění a zvyšování celkových nákladů, zvláště kdy požadavky na dané změny přicházejí v pozdních stádiích vývoje. Dříve se přitom mohla zpoždění přičíst nepravidelnému financování, přičemž nyní už jde o něco jiného.

Co se týče zajištění bezpečnosti, pak to je další problém. Vždy, když se objeví nějaký potenciální problém s bezpečností, jichž je ostatně při vývoji vesmírné lodi pro lidskou posádku více než dost, musí proběhnout revize, která posoudí i jeho vyřešení. Cílem NASA je, aby byly tyto problémy řešeny v horizontu osmi týdnů od nahlášení, aby se vývoj mohl posouvat kupředu stabilním tempem. Jenomže teorie je jedna věc a praxe druhá a ta ukázala, že ve skutečnosti to trvalo třeba půl roku nebo i déle.

Pak má NASA na výběr, zda program prozdržet, nebo zkusit poslat do vesmíru loď, která nebyla řádně prozkoušena, přičemž agentura si pochopitelně volí první možnost. Lepší by ale bylo, kdyby revize bezpečnosti probíhaly dle plánu. Vzniklé prostoje už mají za následek, že NASA si bude muset draze zakoupit "letenky" od Rusů pro své astronauty, a to přinejmenším za dalších 490 milionů dolarů, neboť platí 82 za jednu. Spoléhat nyní nemůže ani na SpaceX, která má po havárii Falconu 9 své problémy a nemusí stihnout vyslat ve své lodi první astronauty na ISS už v příštím roce.

Na bedra firem Boeing a SpaceX také nějaká vina určitě padá, ale největší prostor pro změny k lepšímu je na straně NASA. Ostatně je to právě ona, která na tom nejvíce tratí, a tím i američtí daňoví poplatníci. Vidí to tak i generální inspektor agentury, který s celou zprávou přišel.

Zdroj: NASA