Mars bude v noci na pondělí v opozici, sledovat můžete živě

Pro nás nezačne přímý přenos zrovna v příhodný čas a dle odpočtu, který aktuálně ukazuje 62 hodin, se budeme moci dívat od první hodiny ranní v pondělí. Obstará to Slooh Observatory, online astronomická platforma využívající celosvětovou síť teleskopů, přičemž původně využívala observatoř na Tenerife. Její název je odvozen od slova "slew", které popisuje pohyb teleskopu, přičemž "ooh" na konci je citoslovce příjemného překvapení.

• Lidstvo a Mars: bůh války, záhada i technologická výzva
• Lidstvo na Marsu: cesta k soběstačnosti ve vesmíru

Můžeme se těšit na zprostředkovaný pohled skrz jeden z dostupných dalekohledů zaměřených na Mars, který bude již brzy v opozici se Zemí. Vzhledem k tomu, že náš rok trvá 365 dní a marťanský 687 dní, nastane tato událost jednou za dva roky. Ale přibližně jen jednou za 17 let nastane opozice v periheliu, kdy se obě planety k sobě dostanou opravdu blízko, což umožní jejich eliptické oběžné dráhy. Letos to bude vcelku běžná opozice, kdy bude Mars od Země vzdálen 0,51 AU, přesněji 76.309.873 km. Ovšem už za dva roky nastane to pravé, čili opozice v periheliu, kdy bude Mars vzdálen 0,39 AU, a to přesně 57.744.779 km. Do podobné vzdálenosti se pak dostane až v roce 2035. Pro zajímavost, v roce 1995 nastala opozice, kdy byl Mars od Země naopak velice daleko, a to 0,68 AU.

V noci na pondělí se Mars objeví na obloze jako druhý nejjasnější objekt hned po Jupiteru (Měsíc nepočítáme) a sledovat ho můžete vlastníma očima, nebo prostřednictvím vloženého video streamu. My se zatím podíváme ještě na jednu novinku, která se objevila ve spojení s Marsem, a to důkaz o dávných tsunami, který nasbíraly družice Mars Global Surveyor a Mars Express.

Scientific Reports zveřejnily studii ukazující, že Mars kdysi nebýval jen "mokrým světem" s řekami, oceány, které si klidně existovaly a byly odsouzeny k postupnému vysychání. Existují také důkazy o jevu, který známe sami dobře tady na Zemi, a to o tsunami. To je u nás obvykle vyvoláno zemětřesením nebo sopečnou činností, kvůli čemuž se propadne či vystoupne dno moře, nebo se do něj najednou sesune velké množství materiálu. Na Marsu byl však pozorován dopad velkých meteoritů, z nichž jeden do něj narazil před asi 3,4 miliardami let, vytvořil 30km kráter a především pak stovky metrů vysoké vlny, které se rozběhly po celé okolní vodní ploše. Důkazem jsou dle Alexise Rodrigueze z Planetary Science Institute podivné linie ukazující vodní erozi.

Pak tu je ale ještě jedna událost, která se stala před 3 až 15 miliony lety. Tehdy už byl Mars daleko chladnější svět, stále měl oceán, ale jeho části byly už zamrzlé a také už byl velice slaný a plný minerálů, které za sebou nechala odpařující se voda. Tehdy měl do planety narazit další meteor o podobné velikosti jako před miliardami let a také spadl do oceánu. Vytvořil tak tsunami plné ledu a husté vody, přičemž na rozdíl od prvního případu, kdy se voda nakonec vrátila do oceánu, se její masy tentokrát nevrátily a zamrzly na místě. Tam mají být doposud skryté pod vrstvou usazeného materiálu.

My můžeme i u nás najít trošku podobnou událost z Kanady v roce 2013. Na videu je zachycena vlna ledu šířící se rezervoárem Codette, ale ta pochopitelně nebyla vyvolána meteoritem, ale náhlým zvýšením průtoku vyvolaným tajícím ledem výše proti proudu na řece Saskatchewan.

Zdroj: Astronomy