Mars byl dle NASA utvářen i gigantickými sopečnými erupcemi dávných kalder

Mars má na svém povrchu sopky, jaké jsme nenašli dosud nikde jinde ve Sluneční soustavě. Stačí zmínit samotný Olympus Mons, štítová sopka vysoká 26 km nad lokálním reliéfem krajiny, která by zabrala téměř celé Polsko. 

 

 útvary v Terra Arabia

 

Nyní nám půjde, ale o něco jiného, a sice o Terra Arabia, čili oblast přímo uprostřed následující mapy, kterou značí zelená barva. Ta je tak stranou od velkých vulkánů umístěných v západní části mapy.

 

 

Tým vědců z NASA JPL si uvědomil, že to, co bylo v Terra Arabia považováno za cca miliardu let staré impaktní krátery, budou ve skutečnosti kaldery starých vulkánů. Mimochodem, na Marsu jsou kaldery obvykle mnohem větší než ty, které najdeme u nás na Zemi, kde jde o průměr v nižších jednotkách kilometrů a hloubku cca 200 m. Na Marsu mají kaldery až 40 km v průměru a hloubku až 2 km. 

 

Že jde v Terra Arabia většinou o kaldery, se ukázalo na základě tvaru, který není jako v případě kráterů dokonale kruhový a vnitřek je také pozoruhodně hluboký. Patrick Whelley, který vedl analýzu oblasti Terra Arabia, ale potřeboval důkaz, a tak se hledaly známky sopečného popelu rozprostřeného v předpokládaném vzoru kolem uvažovaných vulkánů. Tento popel a s ním spojené minerály už byly v této oblasti zdokumentovány a současně se jejich studiu věnovala Alexandra Matiella Novak rovněž z JPL, která měla k dispozici i sondu Mars Reconnaissance Orbiter.

 

 

S využitím spektrometru CRISM na palubě sondy pak v JPL pátrali po tom, zda najdou sopečný popel na předpokládaných místech a ten se skutečně objevil v silných vrstvách s bohatými "zásobami". Očekávání se tak splnila a v JPL mohli identifikovat řadu kalder poblíž sebe. Tyto pradávné vulkány se ale značně liší od toho, co představuje Olympus Mons. 

 

Oblast Tharsis, kde je krom jiných právě i Olympus Mons, je známá svými štítovými sopkami, které tedy mají tvar štítu, čili jsou rozlehlé a nízké. Dostávala se totiž skrz ně na povrch poměrně řídká láva, a to v relativně klidném procesu, zatímco v Terra Arabia jsou naopak známky explozivních sopek, které mohly ve své době Mars značně poznamenat. 

 

Nakonec se také dozvíme, že ve vrstvách popelu se mimo jiné našel také jílovitý montmorillonit, minerál přítomný také na Zemi (konkrétně i na Slovensku) a který je užitečný v průmyslu jako katalyzátor, v kosmetice, těžbě ropy, apod. Důležité je ale to, že montmorillonit vzniká za působení vody, což je další známka toho, že Mars nebyl vždy tak suchá planeta, jako je dnes.