Mozky astronautů se mění, jak ukázala magnetická rezonance
3.2.2017, Jan Vítek, aktualita
Na začátku éry letů do vesmíru lidstvo netušilo, zda bude vůbec možné ve stavu beztíže byť jen krátkodobě přežít. Dnes už spíše zkoumáme to, jak se naše těla v mikrogravitaci mění a nyní je na řadě mozek.
Na mozek celkem 26 astronautů se zaměřila Univerzita v Michiganu, která využila snímky z magnetické rezonance, aby se ukázaly případné změny. A ty skutečně nastaly a navíc u všech astronautů konzistentní, a to dokonce i u těch, kteří strávili ve vesmíru ne dlouhé měsíce, ale třeba jen dva týdny na palubě raketoplánu. Objevily se změny ve tvaru mozku.
Z 26 astronautů, kteří se zapojili do studie, se celkem 12 zúčastnilo kratších misí v raketoplánech a zbylých 14 strávilo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice až šest měsíců. Všem se určitým způsobem změnil mozek a dá se říci, že velice podobným způsobem, což se projevilo ztrátou i přírůstkem šedé hmoty mozkové. To ale bylo dle očekávání více patrné u těch, kteří strávili ve stavu beztíže déle.
Je tu jednak vliv samotné ztráty gravitace na mozek, čili to, že ten už není tlačen směrem dolů, ale také se projevuje jeho snaha vypořádat se s řízením pohybu těla v mikrogravitaci. Všichni astronauti tak měli zvětšenou část mozku, která zpracovává informace z dolních končetin, jež se v takovém prostředí rozhodně nemohou chovat jako obvykle. Mozek se tak znovu učí to, jak používat nohy.-
Studie ale nezkoumá, zda nastalé změny v proporcích mozku mají zpět na zemi nějaký vliv na jeho funkčnost. Už jsou ale naplánovány navazující studie, které budou zkoumat kognitivní (rozpoznávací) a motorické procesy a schopnosti astronautů. Stejně tak se bude zkoumat, zda jsou tyto změny už stálé, nebo astronauti po nějakém čase získají zpět svůj "starý mozek". Jisté je, že přetrvají přinejmenším několik let, což je zřejmé už jen z toho, že byli zkoumány i mozky astronautů létajících na raketoplánech, jejichž program skončil už v roce 2011.
Zdroj: Extremetech
Z 26 astronautů, kteří se zapojili do studie, se celkem 12 zúčastnilo kratších misí v raketoplánech a zbylých 14 strávilo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice až šest měsíců. Všem se určitým způsobem změnil mozek a dá se říci, že velice podobným způsobem, což se projevilo ztrátou i přírůstkem šedé hmoty mozkové. To ale bylo dle očekávání více patrné u těch, kteří strávili ve stavu beztíže déle.
Je tu jednak vliv samotné ztráty gravitace na mozek, čili to, že ten už není tlačen směrem dolů, ale také se projevuje jeho snaha vypořádat se s řízením pohybu těla v mikrogravitaci. Všichni astronauti tak měli zvětšenou část mozku, která zpracovává informace z dolních končetin, jež se v takovém prostředí rozhodně nemohou chovat jako obvykle. Mozek se tak znovu učí to, jak používat nohy.-
Studie ale nezkoumá, zda nastalé změny v proporcích mozku mají zpět na zemi nějaký vliv na jeho funkčnost. Už jsou ale naplánovány navazující studie, které budou zkoumat kognitivní (rozpoznávací) a motorické procesy a schopnosti astronautů. Stejně tak se bude zkoumat, zda jsou tyto změny už stálé, nebo astronauti po nějakém čase získají zpět svůj "starý mozek". Jisté je, že přetrvají přinejmenším několik let, což je zřejmé už jen z toho, že byli zkoumány i mozky astronautů létajících na raketoplánech, jejichž program skončil už v roce 2011.
Zdroj: Extremetech
