Nanočástice magnetitu ze smogu jako spouštěč Alzheimerovy choroby?
8.9.2016, Jan Vítek, aktualita
Studie zveřejněná Proceedings of the National Academies of Science zjistila, že obyvatelé velkých měst mají v mozcích vysoké koncentrace nanočástic magnetitu, které prokazatelně pochází ze smogu. Co to může znamenat?
Nová studie tak vznáší další otázky ohledně škodlivosti smogu vznikajícího v průmyslových oblastech a městech, který má vliv na zdraví miliard lidí po celém světě. Zatím ale tato studie pouze naznačuje, než aby s určitostí sdělovala, jak přesně nanočástice magnetitu ovlivňují náš mozek. Nicméně závěry studie jsou i tak zajímavé a alarmující.
magnetit v mozku
V rámci studie byly zkoumány vzorky mozků 38 lidí, a to 9 z Manchesteru a 29 z Mexico City. Ve všech případech šlo o oběti nehod staré od 3 do 92 let, které však netrpěly neurologickými poruchami a při své nehodě neutrpěly velké poškození mozku. Pod mikroskop putovaly konkrétně vzorky čelního laloku, kde byly odhaleny vysoké koncentrace nanočásti magnetitu, o nichž se zjistilo, že pochází ze znečištěného vzduchu. O magnetitu se totiž ví, že se v mozku nachází, ale mělo se za to, že jde o přirozeně se vyskytující částice. To stále platí, ovšem tyto částice se od těch získaných ze vzduchu značně liší. Nanočástice vzniklé jako dopad průmyslové vyroby se tvoří za vysokých teplot při zpracování železa, a jako takové mají kulatý tvar a nejsou větší než viry. Mohou tak snadno proniknout z plic až do mozku, kde se usadí a právě svým kulatým tvarem se odlišují od přirozených.
A jaký je výsledek takové koncentrace magnetitu v mozku? To stojí mimo závěry této studie, ale jsou tu jisté možné dopady. Ví se, že magnetit je v určitých koncentracích nebezpečný, neboť může pohánět tvorbu volných radikálů, jež mohou ohrozit především vývoj mladého mozku a možná stojí i za degenerací starého. Mluví se o "oxidačním tlaku" na neurony, který má mít při dlouhodobém působení závažné dopady.
Vědci tak mohou být na stopě původci Alzheimerovy choroby či jiných neurologických potíží, které tak mohou být spojeny s dýcháním vzduchu plného smogu v průmyslových oblastech zpracovávajících především železo. Zde se přímo nabízí podívat se na to, jak je na tom výskyt demence v naší zemi, přičemž do tohoto přehledu jsou zahrnuty různé choroby, ale Alzheimerova převažuje s 56 %. Jak je vidět, jsou to především průmyslově vyspělé oblasti se strojírenským a hutním průmyslem, které mají nejvyšší výskyt demence. Je třeba si ale také vzít v úvahu, že jde o celkové počty případů, ne o procentuální zastoupení.
Už dříve se mluvilo o tom, že vysoký obsah magnetitu má na rozpuk Alzheimerovy choroby vliv a nyní je tu další indicie. Je zřejmé, že toto téma si zaslouží další zkoumání s využitím daleko více vzorků od lidí z různých oblastí, aby se lépe mohla ukázat spojitost s neurologickými nemocemi. Není ale příjemné pomyšlení, že už více než sto let jsou lidé v průmyslových oblastech vystaveni ovzduší, které postupně otravuje nejen jejich plíce, ale nejspíše i jejich mozky.
Zdroj: Extremetech
magnetit v mozku
V rámci studie byly zkoumány vzorky mozků 38 lidí, a to 9 z Manchesteru a 29 z Mexico City. Ve všech případech šlo o oběti nehod staré od 3 do 92 let, které však netrpěly neurologickými poruchami a při své nehodě neutrpěly velké poškození mozku. Pod mikroskop putovaly konkrétně vzorky čelního laloku, kde byly odhaleny vysoké koncentrace nanočásti magnetitu, o nichž se zjistilo, že pochází ze znečištěného vzduchu. O magnetitu se totiž ví, že se v mozku nachází, ale mělo se za to, že jde o přirozeně se vyskytující částice. To stále platí, ovšem tyto částice se od těch získaných ze vzduchu značně liší. Nanočástice vzniklé jako dopad průmyslové vyroby se tvoří za vysokých teplot při zpracování železa, a jako takové mají kulatý tvar a nejsou větší než viry. Mohou tak snadno proniknout z plic až do mozku, kde se usadí a právě svým kulatým tvarem se odlišují od přirozených.
A jaký je výsledek takové koncentrace magnetitu v mozku? To stojí mimo závěry této studie, ale jsou tu jisté možné dopady. Ví se, že magnetit je v určitých koncentracích nebezpečný, neboť může pohánět tvorbu volných radikálů, jež mohou ohrozit především vývoj mladého mozku a možná stojí i za degenerací starého. Mluví se o "oxidačním tlaku" na neurony, který má mít při dlouhodobém působení závažné dopady.
Vědci tak mohou být na stopě původci Alzheimerovy choroby či jiných neurologických potíží, které tak mohou být spojeny s dýcháním vzduchu plného smogu v průmyslových oblastech zpracovávajících především železo. Zde se přímo nabízí podívat se na to, jak je na tom výskyt demence v naší zemi, přičemž do tohoto přehledu jsou zahrnuty různé choroby, ale Alzheimerova převažuje s 56 %. Jak je vidět, jsou to především průmyslově vyspělé oblasti se strojírenským a hutním průmyslem, které mají nejvyšší výskyt demence. Je třeba si ale také vzít v úvahu, že jde o celkové počty případů, ne o procentuální zastoupení.
Už dříve se mluvilo o tom, že vysoký obsah magnetitu má na rozpuk Alzheimerovy choroby vliv a nyní je tu další indicie. Je zřejmé, že toto téma si zaslouží další zkoumání s využitím daleko více vzorků od lidí z různých oblastí, aby se lépe mohla ukázat spojitost s neurologickými nemocemi. Není ale příjemné pomyšlení, že už více než sto let jsou lidé v průmyslových oblastech vystaveni ovzduší, které postupně otravuje nejen jejich plíce, ale nejspíše i jejich mozky.
Zdroj: Extremetech
