NASA ukázala nové snímky havarovaného Schiaparelli

Samotný závěr evropské mise ExoMars byl v médiích dobře pokrytý, takže víme, že European Space Agency v něm ztratila kontakt s přistávacím modulem Schiaparelli, který se předtím úspěšně oddělil od sondy ExoMars Trace Gas Orbiter. Stalo se tak 16. října a modul začal klesat k povrchu Marsu o tři dny později, přičemž kontakt byl ztracen bezprostředně před plánovaným přistáním. O neúspěchu této části mise napovědělo to, že i když odpadl zadní tepelný štít a padák se bez problémů otevřel, stalo se tak dříve, než bylo plánováno. V návaznosti na to se měly blízko nad povrchem zažehnout trysky, jež by modul zpomalily na bezpečnou přistávací rychlost, ale ty se zažehly jen na tři sekundy a pak byly systémem vypnuty. Schiaparelli pak prostě velkou rychlostí žuchnul na zem, což nemohl přežít.
NASA pak přispěchala s prvními snímky místa dopadu, ale pro ty nevyužila nejlepší dostupný nástroj, což je fotoaparát Hi-RISE na palubě Mars Reconnaissance Orbiter. Nyní už tyto snímky k dispozici jsou a více osvětlují poslední chvíle přistávacího modulu a také přináší nové otázky.
K dispozici je jedna velká koláž s několika zvýrazněnými místy, jež ukazují především dopadlý padák se zadním tepelným štítem, velkou černou skvrnu na místě dopadu samotného modulu, dále pozici předního tepelného štítu a nakonec ještě tři malá neidentifikovaná místa dopadu, o nichž se ESA snaží zjistit více. Z pozice hlavních částí bylo potvrzeno, že padák fungoval, ale oddělil se příliš brzy.

Místo dopadu modulu Schiaparelli je velké cca 15 x 40 m a uvnitř je temná skvrna o průměru 2,4 m, což odpovídá kráteru vytvořenému 300kg objektem řítícím se rychlostí několik set kilometrů za hodinu. Ten měl vytvořit asi 50cm kráter, na nějž se NASA i ESA v nejbližší budoucnosti více zaměří. Poblíž je ale také oblouková stopa, kterou je těžké vysvětlit, protože něco takového obvykle tvoří mnohem rychlejší meteory sestupující v nízkém úhlu. Mohla by ji ale vytvořit hydrazinová nádrž, která při dopadu explodovala a odlétla daným směrem.

Všechny dostupné informace nyní vypovídají spíše o softwarové chybě a ne o selhání "hardwaru". Schiaparelli byl nejspíše zmaten a nevěděl, kde přesně se nachází, takže odhodil svůj padák dříve, než měl, pak jen nakrátko zažehnul trysky a ihned poté zapnul některé své vědecké přístroje pro sledování podmínek na povrchu. Myslel si tak, že je daleko blíže povrchu Marsu, než ve skutečnosti byl. Otázka je, zda k této nešťastné události nepřispěl také případný vadný výškoměr, ale v jeho případě nebyly zjištěny žádné problémy.

Nyní čeká inženýry z ESA analýza telemetrických dat, podrobná kontrola softwarového vybavení a řada simulací přistávacího manévru. NASA se zase bude snažit přispět dalšími a ještě detailnějšími snímky. Doufejme, že problém bude brzy identifikován, aby mohla v roce 2020 startovat návazná mise ExoMars s roverem. V jeho případě by takovéto přistání byl už pěkný průšvih.

Zdroj: Extremetech