New Shepard zítra poletí na okraj vesmíru v testu senzorů pro NASA

Je zřejmé, že v principu bude přistávání na Měsíci stejné jako za éry programu Apollo, čili kolmé a s využitím raketového či obecně reaktivního pohonu. NASA to ale chce nechat na soukromých společnostech a nevypadá to, že by sama vyvíjela nástupce původního Lunar landeru. 

 

 

Mezi ony soukromé společnosti chce patřit také Blue Origin se svým přistávacím modulem. Příslušné technologie pro přesné a měkké přistávání (nejen) na Měsíci budou přitom vyzkoušeny již tento týden pomocí rakety New Shepard. Půjde však pouze o suborbitální test, který je naplánovaný na zítřejších 17:00 našeho času. Přímý přenos začne o půl hodiny dříve na NASA Live.

 

 

V rámci testu půjde především o trajektorii rakety, která bude odpovídat přiblížení se na přistání na povrchu Měsíce, což umožní zdokonalit příslušné senzorové systémy (ty vyvinula sama NASA), algoritmy a ověřit funkci nového palubního počítače. Suborbitálním letem na Zemi se tak bude simulovat pozdější přistávání na Měsíci a to celé spadá do vývoje souboru technologií NASA Safe and Precise Landing – Integrated Capabilities Evolution (SPLICE).

 

dvojice skloněných senzorových systémů nainstalovaná na NS-13

 

New Shepard (NS-13) tak zde poslouží jako testovací platforma pro technologie NASA. Raketa podnikne pouze 12 minut trvající cestu do vesmírného prostoru a zpět, čili na stabilní orbitu se nedostane a ani to pochopitelně není třeba. Dříve však byly technologie SPLICE testovány pouze v laboratořích, následně pomocí helikoptér a pak na malých raketách, čili let na New Shepard je dosud největší zkouška. 

 

NS-13 se přitom jen sotva podívá na hranici vesmíru, neboť na své trajektorii vystoupá do výšky 100 km a na vrcholu dráhy tak na raketu bude krátce působit mikrogravitace a bude také už v podstatě možné mluvit o vzduchoprázdnu. V ten moment se také od lodi oddělí kapsle s nákladem včetně desítek tisíc pohlednic od lidí z Club for the Future a odletí dál do vesmírného prostoru. Samotná raketa se pak podobně jako základní stupně raket Falcon 9 vrátí ve vzpřímené poloze na pevnou zem. A právě při tomto sestupu přijde čas pro senzory, algoritmy a nový počítač. 

 

Nejde přitom o stejné senzorové systémy. V prvním je umístěna inerciální měřicí jednotka a kamera, takže s využitím této výbavy systém bude zjišťovat svou polohu s využitím map povrchu. Stejný princip ostatně využije pro své přistání i rover Perseverance. 

 

Druhý systém obsahuje navigační lidar, čili laserový přístroj mapující povrch pod raketou, který dokáže přesně určit rychlost a výšku rakety. Zde se bude sledovat i to, jak funkci lidaru ovlivní atmosféra Země, což je pochopitelně pro přistání na Měsíci bezpředmětné, ale jak bylo řečeno, celý systém je vyvíjen i pro přistání na jiných tělesech Sluneční soustavy. Ve výsledku by měl být New Shepard schopen přistát s přesností na pár desítek metrů, a to snad i přes to, že mu bude chybět ještě třetí senzorová sada. Ta bude využívat opět lidar, ale už k podrobnějšímu zkoumání povrchu za účelem nalezení bezpečného místa, které bude rovné a kde nebudou žádné balvany či jiné překážky. A právě to umožní přistávat tam, kde to v programu Apollo nebylo možné, čili poblíž skalnatých částí nebo velkých kráterů.

Zdroj: NASA