Nová várka úžasných fotografií Jupiteru od Juno
30.5.2017, Jan Vítek, aktualita
Sonda Juno pořídila řadu detailních fotografií Jupiteru, které ukazují jeho rozmanitou atmosféru. Ta se skládá také z mraků vysoko v atmosféře, z nichž sněží, jak bylo prozrazeno na konferenci v San Antoniu.
"Na Jupiteru sněží a my se můžeme podívat, jak to celé funguje," sdělil Scott Bolton, hlavní výzkumník v programu Juno na Southwest Research Institute v San Antoniu. To se týká mraků plujících vysoko v atmosféře, které mají mít napříč přibližně 80 kilometrů a hází viditelné stíny na hustá mračna pod sebou.
Z těchto mraků má sněžit, a to voda, nebo amoniak, což je pravděpodobnější. Nakonec ale může jít i o mix vody a amoniaku, to ještě zbývá zjistit. Nejde tak o stejný sníh jako na Zemu a konec konců nemusí jít ani o něj. Bolton nakonec přiznal, že o něm mluví spíše ze své představivosti a stejně pravděpodobné je, že z těchto mraků padají kroupy. První fotografii nám Juno pořídila 19. května, kdy prolétala blízko kolem Jupiteru ve výšce 12.858 kilometrů. Je to poprvé, co mohla takové mraky dobře vidět, což bylo možné díky osvícení Sluncem, které se ve sledované oblasti právě chystalo zapadat.
Třetí fotografie už byla pořízena z výšky jen 8900 kilometrůa ukazuje také vysoké bílé mraky, které formují prudké větry a bouře, čili tyto mraky představují na Jupiteru studenou frontu.
- klikněte pro zvětšení -
Vědci se také dále snaží porozumět tomu, co se nachází uvnitř Jupiteru. Dosud se má za to, že velkou část planety tvoří díky obrovským tlakům desítek milionů atmosfér kovový vodík, o jehož výrobu se tady na Zemi zatím marně pokoušíme. Je to totiž velice slibný materiál, který by mohl v mnoha oborech posloužit jako supravodič.
Nicméně toto udávané složení Jupiteru je zatím stále jen výsledkem úsudku planetárních astronomů, kteří prostě předpokládají, že je Jupiter tvořen převážně vodíkem. Ovšem jeho opravdové složení a struktura zatím zůstává tajemství, a největší záhadou je, zda má Jupiter nějaké kamenné nebo snad ledové jádro. K objasnění by měla posloužit další měření sondy Juno.
Ta už objevila, že magnetické pole Jupiteru se chová jinak než to naše. Měřila totiž tok částic tvořících tamní silné polární záře, jež se pohybují jinými směry než u nás. Studiem magnetického pole Jupiteru a jeho siločar pak snad získáme lepší představu o tom, co se děje pod povrchem planety. To ale bude ještě předmětem výzkumu.
Samotná sonda už musela nejednou odolat silné radiaci planety, kvůli níž má vysoce eliptickou dráhu, aby se do její blízkosti dostala jen krátce při svých obězích trvajících 53,5 dne. NASA přitom sděluje, že protiradiační štíty sondy zatím drží a Juno tak zatím nebylo výrazně poškozeno. To je dobrá zpráva, neboť sonda musí vydržet až do příštího roku, aby dokončila alespoň 37 oběhů planety, během nichž bude tvořit další dílky do celkové skládačky, díky nimž snad lépe pochopíme Jupiterovu náturu.
Zdroj: Astronomy, Space
Z těchto mraků má sněžit, a to voda, nebo amoniak, což je pravděpodobnější. Nakonec ale může jít i o mix vody a amoniaku, to ještě zbývá zjistit. Nejde tak o stejný sníh jako na Zemu a konec konců nemusí jít ani o něj. Bolton nakonec přiznal, že o něm mluví spíše ze své představivosti a stejně pravděpodobné je, že z těchto mraků padají kroupy. První fotografii nám Juno pořídila 19. května, kdy prolétala blízko kolem Jupiteru ve výšce 12.858 kilometrů. Je to poprvé, co mohla takové mraky dobře vidět, což bylo možné díky osvícení Sluncem, které se ve sledované oblasti právě chystalo zapadat.
Třetí fotografie už byla pořízena z výšky jen 8900 kilometrůa ukazuje také vysoké bílé mraky, které formují prudké větry a bouře, čili tyto mraky představují na Jupiteru studenou frontu.
- klikněte pro zvětšení -
Vědci se také dále snaží porozumět tomu, co se nachází uvnitř Jupiteru. Dosud se má za to, že velkou část planety tvoří díky obrovským tlakům desítek milionů atmosfér kovový vodík, o jehož výrobu se tady na Zemi zatím marně pokoušíme. Je to totiž velice slibný materiál, který by mohl v mnoha oborech posloužit jako supravodič.
Nicméně toto udávané složení Jupiteru je zatím stále jen výsledkem úsudku planetárních astronomů, kteří prostě předpokládají, že je Jupiter tvořen převážně vodíkem. Ovšem jeho opravdové složení a struktura zatím zůstává tajemství, a největší záhadou je, zda má Jupiter nějaké kamenné nebo snad ledové jádro. K objasnění by měla posloužit další měření sondy Juno.
Ta už objevila, že magnetické pole Jupiteru se chová jinak než to naše. Měřila totiž tok částic tvořících tamní silné polární záře, jež se pohybují jinými směry než u nás. Studiem magnetického pole Jupiteru a jeho siločar pak snad získáme lepší představu o tom, co se děje pod povrchem planety. To ale bude ještě předmětem výzkumu.
Samotná sonda už musela nejednou odolat silné radiaci planety, kvůli níž má vysoce eliptickou dráhu, aby se do její blízkosti dostala jen krátce při svých obězích trvajících 53,5 dne. NASA přitom sděluje, že protiradiační štíty sondy zatím drží a Juno tak zatím nebylo výrazně poškozeno. To je dobrá zpráva, neboť sonda musí vydržet až do příštího roku, aby dokončila alespoň 37 oběhů planety, během nichž bude tvořit další dílky do celkové skládačky, díky nimž snad lépe pochopíme Jupiterovu náturu.
Zdroj: Astronomy, Space
