Nový stavební materiál se bude vyrábět z oxidu uhličitého
18.3.2016, Kateřina Hoferková, aktualita
Na řešení problému globálního oteplování pracuje velké množství výzkumníků. Co kdyby se ale dal oxid uhličitý, jenž skleníkový efekt způsobuje, také velmi užitečně využít? Třeba přeměnit na stavební materiál?
Problém s oxidem uhličitým už se řeší celosvětově, protože je to jeden ze skleníkových plynů. Určitá míra skleníkového efektu je užitečná a bez něj bychom tady na Zemi ani nemohli být, ovšem všeho moc škodí. Nemůžeme si dovolit nechat to jen tak, a proto mnoho vědců hledá způsob, jak se nadbytku CO2 zbavit.
Jedním z těch, kteří produkují mnoho oxidu uhličitého, jsou například elektrárny - je to až 30 %. Výzkumný tým ze společnosti UCLA přišel na způsob, jak množství oxidu uhličitého redukovat, a omezit tak skleníkový efekt, a tím pádem i globální oteplování. A nejen redukovat, dokonce následně plyn i využít v takovém odvětví, jako je třeba stavebnictví.
Materiál, který vědci z oxidu uhličitého vytvořili, pojmenovali CO2 NCRETE (jedná se o malou slovní hříčku - v angličtině slovo concrete znamená beton). Své využití si najde především v odvětví budoucnosti - v technologii 3D tisku. Jedná se stavební materiál, který by v podstatě v budoucnu nahradil například cement.
"Tato technologie si bere něco, na co pohlížíme jako na škodlivou věc - oxid uhličitý, který vypouští do ovzduší komíny - a mění ji v něco hodnotného. Doufáme, že nejen více plynu zachytíme, ale také jej - místo ukládání, což je současný postup - použijeme na vytvoření nového druhu stavebního materiálu, který nahradí cement," řekl o celém projektu J.R. DeShazo, profesor veřejné politiky z UCLA a jeden z vedoucích členů týmu.
Samotné současné stavební materiály nejsou v otázce skleníkového efektu zcela nevinně. Při jejich přípravě vzniká až 5 % emisí, které mohou za globální oteplování. A když tato položka zmizí, protože se bude stavět z oxidu uhličitého, společně s emisemi z elektráren, z nichž se bude plyn využívat, bude to obrovský pokrok. Zajistí se tak jakási recyklace jinak škodlivého plynu.
"Snažíme se o pohled na oxid uhličitý jako na zdroj - zdroj, který můžete znovu využívat. Můžeme demonstrovat proces, při kterém spojíme dohromady vápno a oxid uhličitý a vznikne materiál podobný cementu. Velkou výzvou je hlavně to, že se nesnažíme pouze vyvinout nový stavební materiál. Snažíme se vymyslet řešení, technologii, která povede z oxidu uhličitého přímo na výsledný produkt," sdělil Gaurav Sant, vedoucí vědecký pracovník.
Tato technologie je zatím testována pouze v laboratorních podmínkách. Pomocí technologie 3D tisku se materiál z oxidu uhličitého vytvaruje do zatím drobných předmětů. Na vývoji se však pilně pracuje, takže se zdá, že by právě tohle mohlo být jedno z řešení, se kterými se v budoucnu v otázce skleníkového efektu setkáme.
Zdroje: IFLScience, newsroom.ucla.edu
Jedním z těch, kteří produkují mnoho oxidu uhličitého, jsou například elektrárny - je to až 30 %. Výzkumný tým ze společnosti UCLA přišel na způsob, jak množství oxidu uhličitého redukovat, a omezit tak skleníkový efekt, a tím pádem i globální oteplování. A nejen redukovat, dokonce následně plyn i využít v takovém odvětví, jako je třeba stavebnictví.
Materiál, který vědci z oxidu uhličitého vytvořili, pojmenovali CO2 NCRETE (jedná se o malou slovní hříčku - v angličtině slovo concrete znamená beton). Své využití si najde především v odvětví budoucnosti - v technologii 3D tisku. Jedná se stavební materiál, který by v podstatě v budoucnu nahradil například cement.
"Tato technologie si bere něco, na co pohlížíme jako na škodlivou věc - oxid uhličitý, který vypouští do ovzduší komíny - a mění ji v něco hodnotného. Doufáme, že nejen více plynu zachytíme, ale také jej - místo ukládání, což je současný postup - použijeme na vytvoření nového druhu stavebního materiálu, který nahradí cement," řekl o celém projektu J.R. DeShazo, profesor veřejné politiky z UCLA a jeden z vedoucích členů týmu.
Samotné současné stavební materiály nejsou v otázce skleníkového efektu zcela nevinně. Při jejich přípravě vzniká až 5 % emisí, které mohou za globální oteplování. A když tato položka zmizí, protože se bude stavět z oxidu uhličitého, společně s emisemi z elektráren, z nichž se bude plyn využívat, bude to obrovský pokrok. Zajistí se tak jakási recyklace jinak škodlivého plynu.
"Snažíme se o pohled na oxid uhličitý jako na zdroj - zdroj, který můžete znovu využívat. Můžeme demonstrovat proces, při kterém spojíme dohromady vápno a oxid uhličitý a vznikne materiál podobný cementu. Velkou výzvou je hlavně to, že se nesnažíme pouze vyvinout nový stavební materiál. Snažíme se vymyslet řešení, technologii, která povede z oxidu uhličitého přímo na výsledný produkt," sdělil Gaurav Sant, vedoucí vědecký pracovník.
Tato technologie je zatím testována pouze v laboratorních podmínkách. Pomocí technologie 3D tisku se materiál z oxidu uhličitého vytvaruje do zatím drobných předmětů. Na vývoji se však pilně pracuje, takže se zdá, že by právě tohle mohlo být jedno z řešení, se kterými se v budoucnu v otázce skleníkového efektu setkáme.
Zdroje: IFLScience, newsroom.ucla.edu
