Odhalit i léčit rakovinu pomohou zlaté nanotrubičky
16.2.2015, Jan Vítek, aktualita
Nová nadějná metoda, která má pomoci s odhalováním i léčbou nádorů, využívá zlaté nanotrubičky. Ty mohou posloužit jako sondy pro skenování útrob těla ve vysokém rozlišení i jako činidlo pro ničení rakovinových buněk.
Vedle toho všeho je uvnitř samotných nanotrubiček i prostor na to, aby mohly být přímo na určené místo dopravovány léky, čili zlaté nanotrubičky mohou celkově posloužit hned třikrát. Příslušná studie byla zveřejněna na konci minulého týdne v časopisu Advanced Functional Materials a popisovala úspěšný pokus na myších. Probíhala pod vedením Dr. Sunjie Ye na University of Leeds.
Zlaté nanotrubičky přitom nemají být zázračný všelék, ale další metodou využívanou společně s klasickou chirurgií. Problémem v jejím případě je, že po chirurgickém odstranění nádorů existuje vysoké riziko jejich opětovného výskytu, což se dnes řeší chemoterapií nebo radioterapií, ovšem za cenu vážných vedlejších efektů. Zde by tak mohly nastoupit nanotrubičky ze zlata slibující daleko šetrnější léčbu a spojení diagnózy a terapie.
Klíčem při vývoji nové technologie bylo vytvořit nanotrubičky se správnou délkou, aby byly schopny absorbovat světlo, které má svou vlnovou délkou blízko k infračervenému spektru (near infrared). Takové světlo dokáže relativně snadno procházet lidským tělem a může být tedy absorbováno zlatými nanotrubičkami, které jej přemění v teplo. S využitím pulzního laseru tak mohou být společně s jejich okolím značně zahřáty na teplotu, která likviduje blízké rakovinové buňky. Pokud se ale nepoužije tak výkonný laser, trubičky mohou posloužit k zobrazení nádoru.
Pro tyto účely byla použita technika MSOT, čili Multispektrální optoakustická tomografie, díky níž mohli výzkumníci sledovat cestující nanotrubičky v těle myši, přesněji tedy v krevním oběhu, do nějž byly vpraveny injekčně. Stejná technika byla využita i pro kontrolu toho, že trubičky byly nakonec z těla vyloučeny a neusadily se v něm.
Zlaté nanotrubičky tak prý mají potenciál změnit léčbu nádorů k lepšímu, aby byla pro pacienty daleko šetrnější než dnešní metody. Napomoci k tomu má i cílené výpouštění léčiv, které trubičky mohou nést přímo v sobě. Nicméně nyní tato metoda teprve míří k prvním klinickým studiím.
Zdroj: University of Leeds
Zlaté nanotrubičky přitom nemají být zázračný všelék, ale další metodou využívanou společně s klasickou chirurgií. Problémem v jejím případě je, že po chirurgickém odstranění nádorů existuje vysoké riziko jejich opětovného výskytu, což se dnes řeší chemoterapií nebo radioterapií, ovšem za cenu vážných vedlejších efektů. Zde by tak mohly nastoupit nanotrubičky ze zlata slibující daleko šetrnější léčbu a spojení diagnózy a terapie.
Klíčem při vývoji nové technologie bylo vytvořit nanotrubičky se správnou délkou, aby byly schopny absorbovat světlo, které má svou vlnovou délkou blízko k infračervenému spektru (near infrared). Takové světlo dokáže relativně snadno procházet lidským tělem a může být tedy absorbováno zlatými nanotrubičkami, které jej přemění v teplo. S využitím pulzního laseru tak mohou být společně s jejich okolím značně zahřáty na teplotu, která likviduje blízké rakovinové buňky. Pokud se ale nepoužije tak výkonný laser, trubičky mohou posloužit k zobrazení nádoru.
Pro tyto účely byla použita technika MSOT, čili Multispektrální optoakustická tomografie, díky níž mohli výzkumníci sledovat cestující nanotrubičky v těle myši, přesněji tedy v krevním oběhu, do nějž byly vpraveny injekčně. Stejná technika byla využita i pro kontrolu toho, že trubičky byly nakonec z těla vyloučeny a neusadily se v něm.
Zlaté nanotrubičky tak prý mají potenciál změnit léčbu nádorů k lepšímu, aby byla pro pacienty daleko šetrnější než dnešní metody. Napomoci k tomu má i cílené výpouštění léčiv, které trubičky mohou nést přímo v sobě. Nicméně nyní tato metoda teprve míří k prvním klinickým studiím.
Zdroj: University of Leeds
