Podívejte se na čtyři planety obíhající mladou hvězdu HR 8799
30.1.2017, Jan Vítek, aktualita
Můžeme se těšit z toho, že se už řádně rozjíždí éra, v níž jsou astronomové schopni přímo zachytit planety v cizích systémech. Nyní se můžeme podívat na animaci HR 8799, okolo níž jsou přímo viditelné hned čtyři planety.
Jde skutečně o pozoruhodnou animaci, kterou si můžete prohlédnout ve zdrojovém článku. Ukazuje zastíněnou mladou hvězdu HR 8799, okolo níž jsou zcela jasně vidět čtyři objekty, a sice exoplanety o mase mnohem větší, než má náš Jupiter. Jde pouze o krátkou animaci vytvořenou z řady snímků zachytávaných v průběhu více než sedmi let, a to s využitím interpolace. Přesto neukazuje celý oběh ani jedné z planet, neboť té nejbližší to trvá přibližně 45 let a té nejvzdálenější rovnou 460 let
Právě díky zastínění hvězdy HR 8799 bylo možné pozorovat daleko slabší odražené světlo od ostatních planet, a to s využitím času havajské observatoře W.M. Kecka. Snímky samotné zachytil tým astronomů z kanadského Herzberg Institute of Astrophysics, analyzoval je Christian Marois a animaci dal dohromady Jason Wang z Nexus for Exoplanet System Science (NExSS, Berkeley).
První exoplanety v systému HR 8799 byly přitom zachyceny již v roce 2008 právě skupinou Ch. Maroise, kdy ale byly objeveny pouze tři ze čtyř. Shodou okolností to bylo ve stejný den, kdy bylo oznámeno odhalení exoplanety Fomalhaut-b, a to také přímým pozorováním. Zbylá planeta byla odhalena díky dalším pozorováním o rok až dva později, ale nešlo o tu nejvzdálenější, nýbrž naopak o tu, co je hvězdě HR 8799 nejbližší. I tak je od ní vzdálena několikanásobně více než Země od Slunce, což je vidět na měřítku dole (20 au).
snímek ukazující přímo sledovaný Fomalhaut-b
Systém HR 8799 je vzdálen 129 světelných let a umístěn v souhvězdí Pegasa. Jeho hvězda není ani 60 milionů let stará (někde se uvádí i cca 30 mil. let) a aktuálně svítí s téměř pětkrát větší intenzitou než Slunce. Na tomto systému jsou pozoruhodné právě planety. První má mít stejnou hmotnost jako 4 až 7 Jupiterů, zatímco u všech ostatních se odhaduje 5 až 8 Jupiterů. Planety mají také plus/minus pravidelné rozestupy a tomu rovněž odpovídá jejich doba oběhu odhadovaná na 45, 100, 190 a 460 let. Dle nasbíraných dat se také ukazuje, že tyto planety kolem své hvězdy obíhají téměř v dokonalých kruzích, čili ne v protáhlých elipsách. Tato pravidelnost tak připomíná měsíce Io, Europa a Ganymede, které je mají doby oběhu přibližně také v poměru 1:2:4.
Zcela vnější exoplaneta v HR 8799 také na snímcích svítí pozoruhodně méně než ostatní, což je logické vzhledem k její vzdálenosti, ovšem podepisuje se na tom i fakt, že už se pohybuje v prašném disku na periferii své soustavy, který můžeme přirovnat k našemu Kuiperovu pásu. Je jisté, že na systém HR 8799 se astronomové budou dále zaměřovat, neboť je šance, že ještě před nejbližší známou planetou mohou obíhat menší, které už nepatří mezi plynné obry.
Zdroj: Many Worlds
Právě díky zastínění hvězdy HR 8799 bylo možné pozorovat daleko slabší odražené světlo od ostatních planet, a to s využitím času havajské observatoře W.M. Kecka. Snímky samotné zachytil tým astronomů z kanadského Herzberg Institute of Astrophysics, analyzoval je Christian Marois a animaci dal dohromady Jason Wang z Nexus for Exoplanet System Science (NExSS, Berkeley).
První exoplanety v systému HR 8799 byly přitom zachyceny již v roce 2008 právě skupinou Ch. Maroise, kdy ale byly objeveny pouze tři ze čtyř. Shodou okolností to bylo ve stejný den, kdy bylo oznámeno odhalení exoplanety Fomalhaut-b, a to také přímým pozorováním. Zbylá planeta byla odhalena díky dalším pozorováním o rok až dva později, ale nešlo o tu nejvzdálenější, nýbrž naopak o tu, co je hvězdě HR 8799 nejbližší. I tak je od ní vzdálena několikanásobně více než Země od Slunce, což je vidět na měřítku dole (20 au).
snímek ukazující přímo sledovaný Fomalhaut-b
Systém HR 8799 je vzdálen 129 světelných let a umístěn v souhvězdí Pegasa. Jeho hvězda není ani 60 milionů let stará (někde se uvádí i cca 30 mil. let) a aktuálně svítí s téměř pětkrát větší intenzitou než Slunce. Na tomto systému jsou pozoruhodné právě planety. První má mít stejnou hmotnost jako 4 až 7 Jupiterů, zatímco u všech ostatních se odhaduje 5 až 8 Jupiterů. Planety mají také plus/minus pravidelné rozestupy a tomu rovněž odpovídá jejich doba oběhu odhadovaná na 45, 100, 190 a 460 let. Dle nasbíraných dat se také ukazuje, že tyto planety kolem své hvězdy obíhají téměř v dokonalých kruzích, čili ne v protáhlých elipsách. Tato pravidelnost tak připomíná měsíce Io, Europa a Ganymede, které je mají doby oběhu přibližně také v poměru 1:2:4.
Zcela vnější exoplaneta v HR 8799 také na snímcích svítí pozoruhodně méně než ostatní, což je logické vzhledem k její vzdálenosti, ovšem podepisuje se na tom i fakt, že už se pohybuje v prašném disku na periferii své soustavy, který můžeme přirovnat k našemu Kuiperovu pásu. Je jisté, že na systém HR 8799 se astronomové budou dále zaměřovat, neboť je šance, že ještě před nejbližší známou planetou mohou obíhat menší, které už nepatří mezi plynné obry.
Zdroj: Many Worlds
.webp)
