Potopené válečné lodi mizí, ceněn je kov předatomového věku

Bitva v Jávském moři se udála 27. a 28. února 1942 a síly v ní byly poměrně vyrovnané. Na straně spojenců byly 2 těžké, 3 lehké křižníky a 9 torpédoborců, zatímco Japonci měli po dvou lehkých a těžkých křiznících, ale 14 torpédoborců. Ovšem spojenci vyvázli s těžkými ztrátami, a to 2 potopenými lehkými křizníky a třemi torpédoborci, zatímco Japonské císařské námořnictvo mělo pouze jeden poškozený torpédoborec. Lodní hřbitov, který na místě vznikl, je současně místo odpočinku pro více než 2300 zabitých námořníků. Toto místo se nedávno vydali natočit filmaři, kteří si chystají dokument k příležitosti 75. výročí bitvy a zjistili, že některé vraky prostě zmizely.
List Guardian popisuje, že k nalezení už nejsou holandské lodě HNLMS De Ruyter a HNLMS Java, přičemž z lodi HNLMS Kortenaer už moc nezbývá. Někým byly také vyzvednuty britské lodě HMS Exeter a HMS Encounter a také americká ponorka USS Perch. Je přitom potvrzeno, že byla nalezena ta správná místa, však ta jsou dobře zdokumentována z roku 2000, ale jak ukazuje jeden ze snímků sonaru, zbyly po nich jen nerovnosti na dně moře.
Proč by si měl ale někdo dávat takovou práci a vyzvedávat tyto lodě ze dna? Především kvůli jejich oceli, která je vysoce ceněna, neboť byla vyrobena ještě před explozí prvních atomových bomb, po níž následovalo mnoho zkoušek a daleko silnějších. Kvůli radioaktivitě, která od té doby pokryla celý svět, už nemůže být žádná ocel použita pro účely, které vyžadují co nejmenší kontaminaci radionuklidy. Ocel je dnes vyráběna různými způsoby, ale všechny spoléhají na využití okolního vzduchu, jímž je výsledný materiál kontaminován. Nemůže se tak použít třeba pro výrobu Geigerových počítačů nebo různého vybavení pro nemocnice. Právě proto se dobrým zdrojem tohoto materiálu stala i německá flota potopená ve Scapa Flow po 1. světové válce.

Zdroj: Extremetech