Průvodce koupí cenově výhodného PC pro říjen
14.10.2009, Dalimil Novotný, článek
Ač má být primárním obsahem této rubriky hardware, letošní říjen přináší jednu zásadní událost na poli software. 22.10. přicházejí na trh Windows 7. Tohle datum znají všichni, kdo se v oblasti IT pohybují, ať už s jejich výrobcem sympatizují, či nikoliv.
Kapitoly článku:
- Průvodce koupí cenově výhodného PC pro říjen
- Nettop 10.000 Kč
- Univerzál 14.000 Kč
- Herní počítač 20.000 Kč
- HTPC 17.000 Kč
- Další komponenty a periferie
Všechny ceny jsou uvedené včetně DPH.
Klasické HDD s otáčejícími se plotnami stále kralují trhu. Hlavními důvody jsou nízká cena vzhledem k jejich kapacitě a vyladěnost technologie. Při koupi bychom měli hlavně hledět na to, jak veliký prostor budeme potřebovat a na poměr ceny za jeden gigabyte kapacity. Čím nižší, tím lepší. Vodítkem může být i počet ploten disku. Čím méně jich při stejné kapacitě disku je, tím hustěji jsou data na ploše ploten uložena a tím kratší dobu trvá čtecím hlavičkám je najít a disk je ve výsledku rychlejší a díky menšímu počtu ploten (a tudíž i hlaviček) také tišší. Momentálně mají nejlepší cenu za 1 GB disky o kapacitě jednoho terabyte (TB). Pokud takový prostor využijete, jsou nejlepší volbou.
Hlavně jako datové (nesystémové) disky s nižším důrazem na rychlost jsou dobrou volbou „zelené“ disky. Mají snížené otáčky na 5400 RPM a díky tomu sníženou hlučnost a spotřebu. Z určitého úhlu pohledu vychází jako dobrá varianta pro systémový disk poněkud dražší WD Velociraptor 300 GB. Je neskutečně rychlý a na rozdíl od svých 10000RPM předchůdců i poměrně tichý. Je zajímavou alternativou ke stále ještě velice drahým, bleskurychlým SSD diskům.
Někteří nejlacinější zástupci této nejnovější technologie ukládání dat se už svou cenou přibližují klasickým pevným diskům. Jejich nevýhodou je neprověřenost časem a neustávající pochyby o jejich spolehlivosti. To se týká hlavně těch vyrobených technologií MLC, jejichž hlavním objektivním problémem je značný rozdíl mezi rychlostmi čtení a zápisu, což snižuje jejich potenciál využití jako systémových disků. U spolehlivějších SLC disků se rychlosti zápisu a čtení srovnávají, ale jsou mnohem dražší.
Výhodou SSD disků je absence pohyblivých částí a z toho plynoucí obrovská odolnost vůči vibracím a nárazům. Jsou nehlučné a jejich rychlost seeku se pohybuje pod 1 ms (HDD Velociraptor cca 4,2 ms). Výrobci se snaží vyladit technologii ke spolehlivosti a my můžeme v následující tabulce sledovat cenový vývoj.
Nové procesory obou výrobců jsou již vyráběny 45nm technologií, díky čemuž tolik nehřejí a chladiče přibalené k nim (BOX) je uchladí relativně tiše. Proto není od věci zvážit, v jak hlučném prostředí bude daný počítač umístěný a jestli se investice do alternativního chladiče vyplatí. To se týká hlavně nejlevnějších sestav, kde zvažujeme každou investovanou korunou. V případě, že se počítač ukáže hlučným, můžeme nějaký lepší chladič dokoupit.
Pro sestavy do 15 000,- pokládám za dostatečné chlazení do 500,- Kč. V případě, že budete počítač zatěžovat více a chcete mít ticho, investujte do opravdu kvalitního chlazení (např. produkty firem Cooler Master, Scythe, Noctua). Uvažujete-li o budoucím taktování procesoru, je kvalitní chladič nezbytností. Možnost vodního chlazení pouze zmíním, protože jeho cena ho určuje do segmentu vysoce výkonných sestav a opravdových nadšenců.
Při hledání kvalitního chladiče je potřeba především sledovat parametry osazeného ventilátoru (fanu). Platí, že čím větší průměr vrtule a nižší otáčky, tím nižší je hluk jím vydávaný. Za hranici únosné slyšitelnosti je považováno 20 decibelů. Dále je dobré, když chladič podporuje technologii regulace otáček PWM. Většina základních desek umožňuje regulaci otáček ventilátorů na základě údajů z teplotních čidel, což se hodí zvláště při nízkém zatížení (zahřívání) procesoru, aby chladič zbytečně nehlučel. Existují i další možnosti SW i HW regulace, ale to není předmětem tohoto článku.
Pro počet heatpipe platí: čím víc, tím lépe. U žeber to není tak jednoznačné. Když je jich více a jsou blíže u sebe, vzduch mezi nimi hůře prochází, chladič hůře chladí a fan se pak točí rychleji (=hlučněji). Už nějakou dobu jsou nejoblíbenějšími levnými chladiči výrobky firmy Arctic Cooling – AC Freezer 7 Pro pro socket 775 a AC Freezer 64 Pro PWM pro sockety AM2 a AM2+. Zajímavou novinkou je AC Freezer 7 Pro rev.2, který obslouží i nejnovější procesory obou výrobců (775, 1156, 1366, AM2, AM3).
Z dražších modelů je třeba zmínit oblíbený CM Hyper 212, který v nové verzi Plus nabízí možnost osazení i na nejnovější sockety. Toto se ostatně týká i špičkových modelů ostatních výrobců. Do HTPC, nettopů a menších skříní vůbec je dobré podívat se po low profile chladičích.
V současné době není problém zakoupit kvalitní a spolehlivou DVD mechaniku. Za několik set korun dostaneme naprosto dostačující zařízení, které umí třeba i vypálit na druhou stranu disku technologií Lightscribe monochromatický popisek nebo obrázek. Jedinou nevýhodou tohoto řešení je vysoká cena popisovatelných médií.
V posledních letech se na trh pomalu prosazují disky technologie Blu-ray. Poskytují vysokou záznamovou kapacitu a kvalitu. Ovšem, jak to tak bývá, za vysokou cenu mechanik i médií. Proto je lze zatím doporučit jen do luxusních sestav PC a luxusnějších HTPC.
Monitor je nepostradatelnou součástí počítačového pracoviště a má veliký podíl na úrovni komfortu jeho užívání. Zároveň je tou částí, která nám vydrží pravděpodobně déle než zbytek sestavy a proto je třeba jeho výběru věnovat zvýšenou pozornost. I zde platí, že nikdo není tak bohatý, aby si mohl dovolit kupovat levné věci. Ovšem pro běžnou práci není potřeba utrácet horentní sumy. Je dobré důvěřovat osvědčeným značkám a sledovat důležité parametry.
Za nejnižší rozumné rozlišení považuji v současné době 1680x1050 px na úhlopříčce 20 palců. U vyšších rozlišení je potřeba přihlédnout k možnostem vaší grafické karty. FullHD (1920x1200 px) při surfování internetem zvládne jakákoli, u her byste mohli narazit. Pro běžnou práci a hraní stačí nejstarší výrobní technologie TN. Pro počítačové hry je dokonce nejlepší díky nejrychlejší odezvě. Pokud oceníte nebo potřebujete (a jste si ochotni za to připlatit) lepší podání barev a pozorovací úhly, pořiďte si monitor s technologií xVA (PVA, cPVA, S-PVA, MVA, AMVA, …) nebo IPS (S-IPS, H-IPS, E-IPS, …). Dnes se už dají některé koupit za dosažitelnější cenu.
Odezva je důležitá hlavně pro hraní her a sledování filmů. Jde v podstatě o to, jak rychle se tekutý krystal natočí a změní barvu z jedné na druhou. Od určité úrovně prodlevy je to už lidským okem postřehnutelné a obraz se v místech rychlejších pohybů maže. Marketingová oddělení výrobců se předhánějí v udávání co nejnižší průměrné odezvy a někdy je otázkou, jak k těm hodnotám dospěli. Všeobecně se dá ale říci, že cokoli pod 6 ms je dostatečně rychlé pro hry i filmy.
Papírově udávané hodnoty jasu jsou u většiny monitorů podobné a důležitější je, jaký je jeho průběh při různých nastaveních monitoru. To ovšem do tabulky nedostaneme a je potřeba si projít recenze. Pokud si zakoupíte výrobek renomovaného výrobce, nemusíte tuhle záležitost nijak zvlášť řešit. V průměru si s tím elektronika poradí dobře. Určitě jste se už setkali s tím, že za plného denního světla je obraz na monitoru hůře viditelný. Toto má na svědomí příliš nízký kontrast. Výrobci se proto snaží o co nejvyšší hodnoty. Neznamená ovšem, že více musí být nezbytně lépe.
Spotřeba je stále důležitějším parametrem a vývojáři se snaží o navrhování čím dál úspornějších modelů. Nejvíce energeticky náročnou částí LCD je jeho podsvícení. Týká se to především dnes nejběžnějšího typu – CCFL trubic (jsou to v podstatě zářivky). Mnohem lepší situace je v případě podsvícení LED diodami. Za to si ale zatím dost připlatíme.
Do tabulky jsem nezahrnul parametr pozorovacích úhlů. Je to jeden z těch nejvíce marketingově používaných a uváděné hodnoty bývají diskutabilní. Pamatujme tedy, že pokud chceme bez výraznějšího barevného posunu sledovat monitor i z většího úhlu, musíme investovat do xVA nebo IPS. TN panely v tomto zaostávají.
V tabulce jsou pouze monitory vybavené (mimo jiných) vstupem DVI. Pro rozlišení nabízená těmito monitory už není analogový (D-Sub) signál optimální a šetření není v tomto případě na místě. Zvláště, když cenový rozdíl není nijak zásadní.
I výběru skříně je dobré věnovat pozornost. Nekvalitní levná case ze slabého plechu se nám odvděčí malou schopností pohltit vibrace a hluk, které vydávají komponenty uvnitř. Naopak je ještě někdy dokáže zesílit. Koupi skříně v ceně pod 1000,- Kč nelze jednoznačně doporučit. Už třeba CoolerMaster Centurion 534 je se svou hmotností téměř 10 kg a cenou kolem 1200,- Kč dobrou volbou. Jen není od věci do něj dokoupit jeden ventilátor na zadní stěnu, aby vytahoval ohřátý vzduch ze skříně (outtake).
K počtu fanů a jejich umístění je vůbec dobré přihlédnout. Počítejte s tím, že pokud si pořídíte kousek třeba s pěti vestavěnými ventilátory, nebude skříň už sama o sobě moc tichá. Navíc zkušenosti říkají, že není až tak důležitý počet větrníků, jako spíše jejich umístění a také pořádek ve skříni, tzn. kabely uklizené tak, aby nebránily průtoku vzduchu.
Většina kupujících najde svého favorita v segmentu do dvou tisíc korun. Dražší kousky jsou záležitostí speciálních uživatelských nebo designových požadavků. Rovněž skříně pro “pravá” HTPC jsou poněkud dražší a některé jsou drahé opravdu hodně. Ty už jsou ale vybavené dotykovými displeji a dalšími specialitkami.
Rovněž si při výběru všimněte, jak je řešené čelo skříně. Síťované (mesh) umožňuje lepší průchod vzduchu a přispívá k lepšímu chlazení. Narozdíl od plného nebo s dvířky ovšem propustí více hluku (a také prachu) a hodí se po osazení fany spíše pro výkonnější sestavy s důrazem na chlazení.
Na zdroji se dost často šetří, což není dobře. Komponenty, které zásobuje, jsou velice náročné na přesné množství a stejnoměrnost dodávaného proudu a napětí. Pokud je napájecí zdroj osazen nekvalitními součástkami nebo chlazením, může se zhoršovat jeho účinnost nebo může i kolabovat a ničit ostatní komponenty (často i mnohem dražší). V podstatě pro ušetřených pár stovek můžeme přijít o tisíce.
Kvalita osazeného chladícího ventilátoru má vliv na hlučnost zdroje. K jejímu snížení přispívá u kvalitnějších zdrojů i elektronika, která reguluje otáčky fanu v závislosti na vytížení zdroje. Kvalitní zdroje už dnes mají aktivní PFC, které zmenšuje odchylku od optimálního průběhu proudu a šetří tak citlivé komponenty. Velice důležitým faktorem je také účinnost. Ta ukazuje, kolik z proudu odebraného ze sítě dokáže zdroj distribuovat do počítače. Samozřejmě, že platí: čím vyšší, tím lepší a nelze doporučit kupovat zdroje s účinností pod 80 %. Zdroje s účinností vyšší než 80 % se poznají podle symbolu “80+”.
V průměru nejkvalitnější zdroje vyrábí Enermax a Seasonic, od nějž bere část svých produktů Corsair. Jeho hlavní výhodou je pětiletá záruka.
Klávesnice i myši se dají pořídit v širokém kvalitativním a cenovém spektru. Dočasně můžete vystačit s obyčejným laciným vybavením za doslova pár stovek, ale dlouhodobě je lepší investovat do něčeho kvalitnějšího. Pro hráče to je drátová myš s vysokou citlivostí (dpi). Pro běžného uživatele se jeví lákavě bezdrátové řešení.
Nelze dát jednoznačné doporučení, každému vyhovuje něco jiného a zatímco většinu komponent není na škodu objednat rovnou po internetu, u myši i klávesnice podle mě platí, že je lepší si je před koupí prohlédnout na vlastní oči a třeba i osahat (a pak třeba objednat po internetu :-)).
Pokud chcete z počítače dostat jen trochu lepší zvuk než z reproduktorů na monitoru (máte-li takový monitor), budete muset přikoupit "bedýnky". Coby speakery postačí výrobky v cenové hladině pár stokorun, když si budete chtít poslechnout hudbu už poněkud kvalitněji, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.
Zvláštní kapitolu tvoří relativně drahé reprosoustavy 5.1 a 7.1. Při jejich ceně je už nepřiměřené je zapojovat do integrovaných zvukových karet a pak přichází do úvahy pořízení přídavné zvukovky. Kromě kvalitnějšího zvuku dokáže dokonce přidat i pár FPS v náročných hrách. Mají totiž svůj vlastní procesor a tak tomu hlavnímu v počítači zbyde víc výkonu pro grafiku. Dlužno podotknout, že drtivé většině uživatelů naprosto stačí výkon zvukové karty integrované na základní desce a tato nákladná řešení jsou spíše pro audiofily a náročné hráče.
Závěrem bych chtěl jen připomenout, že při sestavování počítače je třeba důkladně zvážit, k čemu bude používaný. Z univerzálního počítače za patnáct tisíc uděláte nadupaný herní stroj jen za cenu vysokých nákladů (zdroj, grafická karta atd.). Naopak nemá smysl kupovat výkonnou grafickou kartu, která se poté bude většinu času poflakovat při prohlížení internetu.
Nešetřete za každou cenu na napájecím zdroji, skříni ani na základní desce. Pokud je váš rozpočet napjatý a potřebujete ušetřit několik stovek, vezměte i přes relativní finanční nevýhodnost menší harddisk nebo méně RAM. Obojí se dá později dokoupit. Jak už jsem v úvodu uvedl, ušetřit se dá i složením počítače doma. Opravdu to není tak složité.
Hodně štěstí při výběru!
Pevné disky HDD
Klasické HDD s otáčejícími se plotnami stále kralují trhu. Hlavními důvody jsou nízká cena vzhledem k jejich kapacitě a vyladěnost technologie. Při koupi bychom měli hlavně hledět na to, jak veliký prostor budeme potřebovat a na poměr ceny za jeden gigabyte kapacity. Čím nižší, tím lepší. Vodítkem může být i počet ploten disku. Čím méně jich při stejné kapacitě disku je, tím hustěji jsou data na ploše ploten uložena a tím kratší dobu trvá čtecím hlavičkám je najít a disk je ve výsledku rychlejší a díky menšímu počtu ploten (a tudíž i hlaviček) také tišší. Momentálně mají nejlepší cenu za 1 GB disky o kapacitě jednoho terabyte (TB). Pokud takový prostor využijete, jsou nejlepší volbou.
Hlavně jako datové (nesystémové) disky s nižším důrazem na rychlost jsou dobrou volbou „zelené“ disky. Mají snížené otáčky na 5400 RPM a díky tomu sníženou hlučnost a spotřebu. Z určitého úhlu pohledu vychází jako dobrá varianta pro systémový disk poněkud dražší WD Velociraptor 300 GB. Je neskutečně rychlý a na rozdíl od svých 10000RPM předchůdců i poměrně tichý. Je zajímavou alternativou ke stále ještě velice drahým, bleskurychlým SSD diskům.
SSD disky
Někteří nejlacinější zástupci této nejnovější technologie ukládání dat se už svou cenou přibližují klasickým pevným diskům. Jejich nevýhodou je neprověřenost časem a neustávající pochyby o jejich spolehlivosti. To se týká hlavně těch vyrobených technologií MLC, jejichž hlavním objektivním problémem je značný rozdíl mezi rychlostmi čtení a zápisu, což snižuje jejich potenciál využití jako systémových disků. U spolehlivějších SLC disků se rychlosti zápisu a čtení srovnávají, ale jsou mnohem dražší.
Výhodou SSD disků je absence pohyblivých částí a z toho plynoucí obrovská odolnost vůči vibracím a nárazům. Jsou nehlučné a jejich rychlost seeku se pohybuje pod 1 ms (HDD Velociraptor cca 4,2 ms). Výrobci se snaží vyladit technologii ke spolehlivosti a my můžeme v následující tabulce sledovat cenový vývoj.
Chladič procesoru
Nové procesory obou výrobců jsou již vyráběny 45nm technologií, díky čemuž tolik nehřejí a chladiče přibalené k nim (BOX) je uchladí relativně tiše. Proto není od věci zvážit, v jak hlučném prostředí bude daný počítač umístěný a jestli se investice do alternativního chladiče vyplatí. To se týká hlavně nejlevnějších sestav, kde zvažujeme každou investovanou korunou. V případě, že se počítač ukáže hlučným, můžeme nějaký lepší chladič dokoupit.
Pro sestavy do 15 000,- pokládám za dostatečné chlazení do 500,- Kč. V případě, že budete počítač zatěžovat více a chcete mít ticho, investujte do opravdu kvalitního chlazení (např. produkty firem Cooler Master, Scythe, Noctua). Uvažujete-li o budoucím taktování procesoru, je kvalitní chladič nezbytností. Možnost vodního chlazení pouze zmíním, protože jeho cena ho určuje do segmentu vysoce výkonných sestav a opravdových nadšenců.
Při hledání kvalitního chladiče je potřeba především sledovat parametry osazeného ventilátoru (fanu). Platí, že čím větší průměr vrtule a nižší otáčky, tím nižší je hluk jím vydávaný. Za hranici únosné slyšitelnosti je považováno 20 decibelů. Dále je dobré, když chladič podporuje technologii regulace otáček PWM. Většina základních desek umožňuje regulaci otáček ventilátorů na základě údajů z teplotních čidel, což se hodí zvláště při nízkém zatížení (zahřívání) procesoru, aby chladič zbytečně nehlučel. Existují i další možnosti SW i HW regulace, ale to není předmětem tohoto článku.
Pro počet heatpipe platí: čím víc, tím lépe. U žeber to není tak jednoznačné. Když je jich více a jsou blíže u sebe, vzduch mezi nimi hůře prochází, chladič hůře chladí a fan se pak točí rychleji (=hlučněji). Už nějakou dobu jsou nejoblíbenějšími levnými chladiči výrobky firmy Arctic Cooling – AC Freezer 7 Pro pro socket 775 a AC Freezer 64 Pro PWM pro sockety AM2 a AM2+. Zajímavou novinkou je AC Freezer 7 Pro rev.2, který obslouží i nejnovější procesory obou výrobců (775, 1156, 1366, AM2, AM3).
Z dražších modelů je třeba zmínit oblíbený CM Hyper 212, který v nové verzi Plus nabízí možnost osazení i na nejnovější sockety. Toto se ostatně týká i špičkových modelů ostatních výrobců. Do HTPC, nettopů a menších skříní vůbec je dobré podívat se po low profile chladičích.
Optická mechanika
V současné době není problém zakoupit kvalitní a spolehlivou DVD mechaniku. Za několik set korun dostaneme naprosto dostačující zařízení, které umí třeba i vypálit na druhou stranu disku technologií Lightscribe monochromatický popisek nebo obrázek. Jedinou nevýhodou tohoto řešení je vysoká cena popisovatelných médií.
V posledních letech se na trh pomalu prosazují disky technologie Blu-ray. Poskytují vysokou záznamovou kapacitu a kvalitu. Ovšem, jak to tak bývá, za vysokou cenu mechanik i médií. Proto je lze zatím doporučit jen do luxusních sestav PC a luxusnějších HTPC.
Monitor
Monitor je nepostradatelnou součástí počítačového pracoviště a má veliký podíl na úrovni komfortu jeho užívání. Zároveň je tou částí, která nám vydrží pravděpodobně déle než zbytek sestavy a proto je třeba jeho výběru věnovat zvýšenou pozornost. I zde platí, že nikdo není tak bohatý, aby si mohl dovolit kupovat levné věci. Ovšem pro běžnou práci není potřeba utrácet horentní sumy. Je dobré důvěřovat osvědčeným značkám a sledovat důležité parametry.
Za nejnižší rozumné rozlišení považuji v současné době 1680x1050 px na úhlopříčce 20 palců. U vyšších rozlišení je potřeba přihlédnout k možnostem vaší grafické karty. FullHD (1920x1200 px) při surfování internetem zvládne jakákoli, u her byste mohli narazit. Pro běžnou práci a hraní stačí nejstarší výrobní technologie TN. Pro počítačové hry je dokonce nejlepší díky nejrychlejší odezvě. Pokud oceníte nebo potřebujete (a jste si ochotni za to připlatit) lepší podání barev a pozorovací úhly, pořiďte si monitor s technologií xVA (PVA, cPVA, S-PVA, MVA, AMVA, …) nebo IPS (S-IPS, H-IPS, E-IPS, …). Dnes se už dají některé koupit za dosažitelnější cenu.
Odezva je důležitá hlavně pro hraní her a sledování filmů. Jde v podstatě o to, jak rychle se tekutý krystal natočí a změní barvu z jedné na druhou. Od určité úrovně prodlevy je to už lidským okem postřehnutelné a obraz se v místech rychlejších pohybů maže. Marketingová oddělení výrobců se předhánějí v udávání co nejnižší průměrné odezvy a někdy je otázkou, jak k těm hodnotám dospěli. Všeobecně se dá ale říci, že cokoli pod 6 ms je dostatečně rychlé pro hry i filmy.
Papírově udávané hodnoty jasu jsou u většiny monitorů podobné a důležitější je, jaký je jeho průběh při různých nastaveních monitoru. To ovšem do tabulky nedostaneme a je potřeba si projít recenze. Pokud si zakoupíte výrobek renomovaného výrobce, nemusíte tuhle záležitost nijak zvlášť řešit. V průměru si s tím elektronika poradí dobře. Určitě jste se už setkali s tím, že za plného denního světla je obraz na monitoru hůře viditelný. Toto má na svědomí příliš nízký kontrast. Výrobci se proto snaží o co nejvyšší hodnoty. Neznamená ovšem, že více musí být nezbytně lépe.
Spotřeba je stále důležitějším parametrem a vývojáři se snaží o navrhování čím dál úspornějších modelů. Nejvíce energeticky náročnou částí LCD je jeho podsvícení. Týká se to především dnes nejběžnějšího typu – CCFL trubic (jsou to v podstatě zářivky). Mnohem lepší situace je v případě podsvícení LED diodami. Za to si ale zatím dost připlatíme.
Do tabulky jsem nezahrnul parametr pozorovacích úhlů. Je to jeden z těch nejvíce marketingově používaných a uváděné hodnoty bývají diskutabilní. Pamatujme tedy, že pokud chceme bez výraznějšího barevného posunu sledovat monitor i z většího úhlu, musíme investovat do xVA nebo IPS. TN panely v tomto zaostávají.
V tabulce jsou pouze monitory vybavené (mimo jiných) vstupem DVI. Pro rozlišení nabízená těmito monitory už není analogový (D-Sub) signál optimální a šetření není v tomto případě na místě. Zvláště, když cenový rozdíl není nijak zásadní.
Počítačová skříň
I výběru skříně je dobré věnovat pozornost. Nekvalitní levná case ze slabého plechu se nám odvděčí malou schopností pohltit vibrace a hluk, které vydávají komponenty uvnitř. Naopak je ještě někdy dokáže zesílit. Koupi skříně v ceně pod 1000,- Kč nelze jednoznačně doporučit. Už třeba CoolerMaster Centurion 534 je se svou hmotností téměř 10 kg a cenou kolem 1200,- Kč dobrou volbou. Jen není od věci do něj dokoupit jeden ventilátor na zadní stěnu, aby vytahoval ohřátý vzduch ze skříně (outtake).
K počtu fanů a jejich umístění je vůbec dobré přihlédnout. Počítejte s tím, že pokud si pořídíte kousek třeba s pěti vestavěnými ventilátory, nebude skříň už sama o sobě moc tichá. Navíc zkušenosti říkají, že není až tak důležitý počet větrníků, jako spíše jejich umístění a také pořádek ve skříni, tzn. kabely uklizené tak, aby nebránily průtoku vzduchu.
Většina kupujících najde svého favorita v segmentu do dvou tisíc korun. Dražší kousky jsou záležitostí speciálních uživatelských nebo designových požadavků. Rovněž skříně pro “pravá” HTPC jsou poněkud dražší a některé jsou drahé opravdu hodně. Ty už jsou ale vybavené dotykovými displeji a dalšími specialitkami.
Rovněž si při výběru všimněte, jak je řešené čelo skříně. Síťované (mesh) umožňuje lepší průchod vzduchu a přispívá k lepšímu chlazení. Narozdíl od plného nebo s dvířky ovšem propustí více hluku (a také prachu) a hodí se po osazení fany spíše pro výkonnější sestavy s důrazem na chlazení.
Napájecí zdroj
Na zdroji se dost často šetří, což není dobře. Komponenty, které zásobuje, jsou velice náročné na přesné množství a stejnoměrnost dodávaného proudu a napětí. Pokud je napájecí zdroj osazen nekvalitními součástkami nebo chlazením, může se zhoršovat jeho účinnost nebo může i kolabovat a ničit ostatní komponenty (často i mnohem dražší). V podstatě pro ušetřených pár stovek můžeme přijít o tisíce.
Kvalita osazeného chladícího ventilátoru má vliv na hlučnost zdroje. K jejímu snížení přispívá u kvalitnějších zdrojů i elektronika, která reguluje otáčky fanu v závislosti na vytížení zdroje. Kvalitní zdroje už dnes mají aktivní PFC, které zmenšuje odchylku od optimálního průběhu proudu a šetří tak citlivé komponenty. Velice důležitým faktorem je také účinnost. Ta ukazuje, kolik z proudu odebraného ze sítě dokáže zdroj distribuovat do počítače. Samozřejmě, že platí: čím vyšší, tím lepší a nelze doporučit kupovat zdroje s účinností pod 80 %. Zdroje s účinností vyšší než 80 % se poznají podle symbolu “80+”.
V průměru nejkvalitnější zdroje vyrábí Enermax a Seasonic, od nějž bere část svých produktů Corsair. Jeho hlavní výhodou je pětiletá záruka.
Klávesnice a myš
Klávesnice i myši se dají pořídit v širokém kvalitativním a cenovém spektru. Dočasně můžete vystačit s obyčejným laciným vybavením za doslova pár stovek, ale dlouhodobě je lepší investovat do něčeho kvalitnějšího. Pro hráče to je drátová myš s vysokou citlivostí (dpi). Pro běžného uživatele se jeví lákavě bezdrátové řešení.
Nelze dát jednoznačné doporučení, každému vyhovuje něco jiného a zatímco většinu komponent není na škodu objednat rovnou po internetu, u myši i klávesnice podle mě platí, že je lepší si je před koupí prohlédnout na vlastní oči a třeba i osahat (a pak třeba objednat po internetu :-)).
Zvukové karty a reproduktory
Pokud chcete z počítače dostat jen trochu lepší zvuk než z reproduktorů na monitoru (máte-li takový monitor), budete muset přikoupit "bedýnky". Coby speakery postačí výrobky v cenové hladině pár stokorun, když si budete chtít poslechnout hudbu už poněkud kvalitněji, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.
Zvláštní kapitolu tvoří relativně drahé reprosoustavy 5.1 a 7.1. Při jejich ceně je už nepřiměřené je zapojovat do integrovaných zvukových karet a pak přichází do úvahy pořízení přídavné zvukovky. Kromě kvalitnějšího zvuku dokáže dokonce přidat i pár FPS v náročných hrách. Mají totiž svůj vlastní procesor a tak tomu hlavnímu v počítači zbyde víc výkonu pro grafiku. Dlužno podotknout, že drtivé většině uživatelů naprosto stačí výkon zvukové karty integrované na základní desce a tato nákladná řešení jsou spíše pro audiofily a náročné hráče.
Závěr
Závěrem bych chtěl jen připomenout, že při sestavování počítače je třeba důkladně zvážit, k čemu bude používaný. Z univerzálního počítače za patnáct tisíc uděláte nadupaný herní stroj jen za cenu vysokých nákladů (zdroj, grafická karta atd.). Naopak nemá smysl kupovat výkonnou grafickou kartu, která se poté bude většinu času poflakovat při prohlížení internetu.
Nešetřete za každou cenu na napájecím zdroji, skříni ani na základní desce. Pokud je váš rozpočet napjatý a potřebujete ušetřit několik stovek, vezměte i přes relativní finanční nevýhodnost menší harddisk nebo méně RAM. Obojí se dá později dokoupit. Jak už jsem v úvodu uvedl, ušetřit se dá i složením počítače doma. Opravdu to není tak složité.
Hodně štěstí při výběru!
