reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

První hvězdy se dle Britů objevily 250 až 350 mil. let po velkém třesku

29.6.2021, Jan Vítek, aktualita
První hvězdy se dle Britů objevily 250 až 350 mil. let po velkém třesku
Astronomové se neustále snaží proniknout pohledem svých teleskopů dál do nitra vesmíru a tím i do větší minulosti, aby se co nejvíce přiblížili samotnému velkému třesku. Co nyní zjistil tým z University College London a University of Cambridge?
Náš vesmír by měl být starý kolem 13,8 miliard let, čili nyní budeme mluvit o hvězdách, které měly existovat už před cca 13,6 až 13,5 miliardami let. Může tak jít o vůbec první hvězdy, jež osvítily vesmír v "době temna", jak je jeho počátek také označován. A co víc, nejde jen o to, že byl vesmír v té době temný, měl být také neprůhledný, což se mělo změnit právě stvořením první generace hvězd.
 
 
 
To bylo umožněno rozpínáním vesmíru, díky čemuž se v husté a horké uniformní polévce materiálu vytvořily regiony s nestejnou hustotou a zbytek zařídila gravitace. Astronomové z britských univerzit si vzali na pomoc data amerických vesmírných teleskopů Hubble a Spitzer, přičemž jde o pozorování těch nejvzdálenějších galaxií, jež známe.
 
Nedokázali ale nahlédnout až do končin, kde byl vesmír jen 250 až 350 milionů let starý. Jedná se o vybrané galaxie pozorované v době stáří vesmíru kolem 550 milionů let. A je to pochopitelné, neboť s dnešní výbavou jednoduše nepůjde sledovat vesmír v době jeho samotného úsvitu, když v něm zářilo jen "několik" hvězd, ale na co se tedy astronomové zaměřili?
 
Byla to spektroskopická analýza atomického vodíku, jehož úroveň v prostředí hvězd postupně roste a s využitím naměřených dat se dalo postupovat dál proti proudu času, čili prostě a jednoduše extrapolovat až odhadovat a dle toho Britové došli k výsledným 200 až 300 milionům let. Dobré je především to, že je jejich analýza nezavedla do doby před datovaným vznikem vesmíru, ovšem výsledek i tak obsahuje poměrně velkou dávku nejistoty. 
 
To ale možná bude řešitelné, a to jako v mnoha jiných případech posečkáním na data z Webbova teleskopu, který by se měl vydat do vesmíru (už opravdu, čestně) na konci tohoto roku. Díky své schopnosti pozorovat především v infračerveném spektru a i díky obrovskému zrcadlu bude Webb moci nahlédnout dál, něž zvládne Hubble. Není divu, že na něj čeká jako na smilování snad každý astronom, co jich na světě je.  
 
Zdroj: UCL


reklama