Dvoudiskové NAS: výkonnostní srovnání

Nyní se již budeme zabývat výkonem testovaného NAS, k čemuž byla využita metodika z minulého hromadného testu. Testy jsou nově prováděny tak, aby se ukázalo, jaké výkonnostní rezervy tu jsou. Moderní NAS totiž má sloužit jako datové centrum domácnosti, což znamená, že se předpokládá jeho využití několika zařízeními najednou.

A přesně o tom budou i provedené testy, k nimž využijeme moderní gigabitový router Cisco Linksys E3200-EE, dále chytrý televizor a dva počítače. Pak budeme sledovat, zda bude NAS stačit na svou práci, přičemž si můžeme být téměř jistí, že to zvládne, stejně jako jeho slabší bratříčci. Otázkou je, jaký pokles ve výkonu se ukáže.

Konkrétně se v testu uplatní tato koncová zařízení: moderní Smart TV s vysokým rozlišením připojená kabelem pro přehrávání HD filmu, notebook připojený pomocí rozhraní Wi-Fi 802.11n a přehrávající hudební soubory bezztrátového formátu FLAC (případně byl využitý pro kopírování) a nakonec stolní počítač připojený rovněž kabelem (Gb Ethernet), na němž budou prováděna měření.

Tato měření budou spočívat v kopírování dat pomocí protokolu Samba na namapovaných pevných discích NAS serverů a také pomocí FTP serveru, přičemž v některých bude NAS současně vytížený televizorem i notebookem. Sledovat budeme jednak rychlost uploadu i downloadu (tedy nahrávání dat na server či naopak jejich stahování), ale také to, zda nejsou problémy s "nakrmením" televizoru a notebooku, čili zda se nezačne trhat obraz a sekat zvuk. Bylo by smutné, kdyby dnes prodávaný NAS nedokázal bezchybně obsloužit alespoň dva klienty.

Co se týče typu a konfigurace pevných disků, pak ve všech zařízeních budou použity stejné modely, které jsme měli k dispozici dva - Samsung Spinpoint F3 s otáčkami ploten 7200 RPM. Ty budou naformátovány buď jako samostatný oddíl, nebo RAID 1 pro zrcadlení obsahu. Souborový systém v tomto případě bude EXT4, tedy naprosto běžný FS neboť firmwary jsou založené na Linuxu.

Samotné testy na stolním počítači byly prováděny s využitím následujícího hardwaru a softwarové aplikace FastCopy.

Provedené testy byly celkem tři:

Nyní se již podívejme na to, jak se testované NAS servery předvedly. Uvidíme tři sady výsledků zohledňující provoz bez zátěže, s nižší zátěží a s vyšší zátěží. V prvé sadě se navíc objeví výsledky modelu DS213 Air připojeného k routeru pomocí svého rozhraní Wi-Fi a vedle něj také starší, ale stále aktuální D-Link DNS-325.

Rozhraní Wi-Fi samozřejmě za gigabitovým Ethernetem značně zaostává a navíc především u FTP ani nevyužívá celou šířku svého pásma, takže při uploadu v průměru nedosáhne ani 2 MB/s. Toto rozhraní bychom tak měli využít jinak a nejspíše jako přístupový bod, jímž si budeme moci rozšířit dosah bezdrátové sítě, pokud tedy zvolíme pro NAS server vhodné umístění. To ale určitě není hned vedle Wi-Fi routeru, i když právě to se jinak jeví vzhledem k nutnému připojení pomocí ethernetového kabelu jako nejpříhodnější.

Co se týče ostatních výsledků, pak jednoznačně nejlepších výsledků dosáhl Synology DS213+, který měl nad ostatními navrch při přenosu dat pomocí protokolu Samba i FTP a zvláště u uploadu na svůj FTP server byl přibližně dvakrát rychlejší. Starý dobrý D-Link DNS-325 už naopak zaostává a cenově podobně postavený ZyXEL NSA325 se tak z hlediska výkonu jeví jako daleko lepší volba.

Jako obvykle se při nižším zatížení neprojevil výrazný pokles výkonu, takže s pořadím to nijak nezamíchalo.

Při vyšší zátěži, kdy se NAS musely vypořádat s obsluhou dvou dalších zařízení, z nichž jedno přehrávalo film v HD a druhé kopírovalo data pomocí Wi-Fi (cca 5-6 MB/s), se ukázal výraznější pokles propustnosti, ovšem ten v řadě případů nebyl tak velký, aby odpovídal množství celkově přenášených dat. Jinak řečeno, když budeme na notebooku z NAS stahovat data rychlostí 6 MB/s, neznamená to, že právě o tuto hodnotu klesne rychlost dalšího probíhajícího přenosu.

Nyní si už ukážeme předchozí výsledky ve formě tabulek, kde najdete i procenta, aby bylo jasně vidět, jak moc klesl výkon při různé zátěži.

V závěru této kapitoly se už jen podíváme na spotřebu měřenou ve třech případech - jednak v klidu s vypnutými pevnými disky (či diskem), pak v klidu se zapnutými disky a nakonec v zátěži, kdy NAS servery byly vytíženy televizorem, desktopem i notebookem. Zde je nutné podotknout, že u NSA325 jsme použili jiné disky, i když také terabajtové a také se 7200 RPM.

Model Synology DS213+ je z testované šestice NAS serverů nejvýkonnější, ale to se také odráží v jeho spotřebě v provozu se zapnutými disky. Ovšem servery Synology se také chlubí, že se dokáží uspat tak, že spotřebují jen kolem dvou wattů. Ale ani ostatní modely nejsou v režimu s vypnutými disky příliš žravé a nedá se říci, že by vás jejich provoz zruinoval.

Nicméně při neustálém provozu (24/7) zařízení se spotřebou 5 W to ročně i tak dělá zhruba 200 Kč a právě 5 W je v klidovém režimu rozdíl mezi QNAP TS-219P II a Synology DS213+. Záviset bude ovšem na celkovém vytížení daného NAS serveru, čili na tom, zda bude převážně pracovat se zapnutými disky, nebo bude spíše uspán a to už záleží čistě na jeho majiteli.

Co se týče hlučnosti, pak jsem byl potěšen tím, že moderní modely NAS mají řízené otáčky ventilátorů, které zpravidla nejsou roztočeny tak, aby byly rušivé. Problém je spíše jako obvykle s vibracemi od pevných disků, takže se vůbec nehodí NAS server provozovat třeba na desce stolu, jenž se kvůli tomu rozezvučí. Spíše je vhodné server umístit na zem a nejlépe ještě na nějakou měkkou podložku. Vibrace se tím spolehlivě utlumí a z NAS serveru se stane tichošlápek.